Vnímáme v politice přítomnost křesťanů?

Dne 12. 5. 2010 od 10.00 hodin se koná kulatý stůl věnovaný otázce angažování křesťanů v politice, který pořádá Tiskové středisko České biskupské konference pro novináře a ostatní zájemce o dané téma. Jako hosté se svými příspěvky vystoupí badatelka Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů, pedagog Vysoké školy CEVRO Institut Jakub Kříž, doktorand Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg Vojtěch Belling a ředitel JABOKu (Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická) Michael Martinek.
Publikováno: 6. 5. 2010 13:00

Ve dnech 28. a 29. května 2010 budou mít občané České republiky možnost zvolit si své zástupce do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V této souvislosti si můžeme klást některé otázky: Vnímáme v politice přítomnost křesťanů? Jaké má být angažování křesťana v politice? Co k tomu říká sociální nauka církve? Zamýšlet se nad nimi budou hosté kulatého stolu.

Ředitel JABOKu (Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická)Michael Martinek uvede základní teze sociální nauky církve týkající se účasti křesťana na politickém dění ve společnosti, v níž žije. Pedagog Vysoké školy CEVRO Institut Jakub Kříž se ve svém příspěvku „Křesťan a politika – možnosti ovlivnění života společnosti“ bude zabývat konkrétními postoji křesťana. Doktorand Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg Vojtěch Belling bude hovořit na téma „Trendy v EU vzhledem ke křesťanským hodnotám“. Mediálnímu marketingu stran se bude ve svém příspěvku věnovat badatelka Stanislava Vodičková z Ústavu studia totalitních režimu a autorka životopisu Josefa kardinála Berana Uzavírám vás do svého srdce.

Místo konání: zasedací místnost České biskupské konference, Praha 6, Thákurova 3, druhé poschodí.

Prosíme o potvrzení účasti do 11. května 2010 na sargankova@cirkev.cz, případně tel. 220 181 436.

 

Z Kompendia sociální nauky církve (Karmelitánské nakladatelství, 2008):

Každý člověk, jedinečný a neopakovatelný ve své individualitě, je bytostí otevřenou vztahům s ostatními ve společnosti. (…) Společné dobro, které lidé hledají a dosahují tím, že utvářejí společenskou komunitu, představuje záruku dobra osob, rodin i společnosti. (…) Společenské soužití často určuje kvalitu života a tím i podmínky, v nichž každý muž a každá žena vnímá sebe sama a rozhoduje o sobě a o svém povolání. Právě proto církev není lhostejná vůči všemu tomu, co se v lidské společnosti rozhoduje, produkuje, prožívá, vůči mravní úrovni společenského života, která má být opravdu lidská a zlidšťující. Společnost a spolu s ní politika, ekonomie, práce, právo, kultura nepředstavují čistě sekulární a světskou oblast, která by ležela na okraji nebo mimo poselství spásy a spásonosné dění. (61)

Nelze rozvíjet důstojnost lidské osoby a nepečovat přitom o rodinu, skupiny, asociace, místní spolky, zkrátka o formy ekonomického, společenského, kulturního, sportovního, rekreačního, profesionálního, politického sdružování. Tato sdružení lidé vytvářejí spontánně a ona zase umožňují skutečný růst společnosti. (185)

Charakteristickým důsledkem subsidiarity je participace (spoluúčast), která je podstatná v celé řadě aktivit, jejichž prostřednictvím občan jako jednotlivec nebo ve sdružení s jinými, přímo nebo skrze své zástupce přispívá ke kulturnímu, ekonomickému, společenskému a politickému životu občanské společnosti, k níž patří. Participace je povinností, kterou mají všichni vykonávat vědomě, odpovědně a s ohledem na společné dobro. (…) V tomto smyslu je třeba věnovat zvýšenou pozornost všem druhům jednání, které vedou občana k nedostatečným či nesprávným formám participace a k rozšířenému nezájmu o všechno, co se týká života společnosti a politiky. Jako příklad lze uvést snahy občanů „zjednat si“ pro sebe výhodnější podmínky u institucí takovým způsobem, jako kdyby tyto instituce měly sloužit jejich egoistickým zájmům. Nebo zvyk, že občané omezují svou participaci na volební akt a někdy se dokonce vyhýbají i jemu. (191)

Související články

Další aktuality

Hlavní bohoslužba národní pouti ve svatopetrské bazilice. Jan Pavel II. nám ukázal cestu, připomněl biskup Wasserbauer

Více než 4000 poutníků dnes dopoledne dorazilo na hlavní bohoslužbu národní pouti, která se konala ve svatopetrské bazilice právě v den 30. výročí kanonizace sv. Anežky České. Slavnostní mši ke cti sv. Jana Pavla II. celebroval kardinál Dominik Duka OP, homilii pronesl pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer. Večer se ještě uskuteční reprezentativní koncert "České nebe" v bazilice sv. Jana v Lateránu a koncert chval Scholy brněnské mládeže (SBM) v kostele sv. Marcelína a Petra.
12.11.2019

Emeritní papež Benedikt XVI. přijal české biskupy

Emeritní papež Benedikt XVI. přijal včera v podvečer část delegace ČBK.“Bylo to opravdu dojemné setkání. Papež si pamatoval dopodrobna svoji návštěvu u nás, jména i místa. Na závěr jsme se společně pomodlili modlitbu Otče náš a dostali od něj požehnání,” komentuje setkání P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK.
12.11.2019

Evropské setkání ve Wrocławi

V polské Wrocławi proběhne na konci prosince „pouť důvěry“ Taizé.
11.11.2019

Nepřijeli jsme na výlet, ale na pouť aneb první den národní pouti obrazem

Českou národní pouť zahájili čeští a moravští biskupové společnou modlitbou litanií k našim národním patronům v bazilice sv. Klimenta nad hrobem sv. Cyrila. Ostatní poutníci se k nim připojili v bazilice Santa Maria Maggiore, kde proběhlo slavností zahájení, mši svatou celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kazatelem byl brněnský biskup Vojtěch Cikrle.
11.11.2019

Začala národní pouť do Říma. Přijeli jsme vzpomínat, děkovat a prosit, řekl biskup Cikrle

Více než dva tisíce českých poutníků s českými vlajkami, trikolórou nebo s odznakem s vyobrazením sv. Anežky České v klopě se sjely do Říma, aby se zúčastnily české národní poutě k oslavě české světice a patronky společně s českými a moravskými biskupy. Slavnostní zahájení národní pouti se uskutečnilo dnes odpoledne v bazilice Santa Maria Maggiore, dopoledne se biskupové modlili k českým národním patronům nad hrobem sv. Cyrila v bazilice sv. Klimenta.
11.11.2019