Benedikt XVI.: ať Evropa dýchá oběma plícemi

Včera večer (20. 5. 2010) byly ukončeny Dny ruské kultury a spirituality ve Vatikánu koncertem, který uspořádal patriarcha Moskvy a celé Rusi Kirill I. pro papeže Benedikta XVI. při příležitosti jeho narozenin a pátého výročí zvolení na Petrův stolec.

Vatikán: V aule Pavla VI. se včera v podvečer konal výjimečný koncert, který věnoval patriarcha Moskvy a celé Rusi Kirill I. papeži Benediktu XVI. u příležitosti jeho narozenin a pátého výročí jeho zvolení na Petrův stolec. Koncert byl vyvrcholením Dnů ruské kultury a spirituality ve Vatikánu, pořádaných moskevským patriarchátem, Papežskou radou pro jednotu křesťanů a Papežskou radou pro kulturu. V podání Ruského národního orchestru, Moskevského synodálního sboru a Petrohradského žesťového orchestru zazněly ukázky z děl Musorgského, Rimského-Korsakova, Čajkovského a Rachmaninova. Na závěr měla premiéru symfonie volokolamského metropolity Hilariona Alfjejeva, vedoucího oddělení pro vnější vztahy moskevského patriarchátu, který byl ve Vatikánu s delegací patriarchátu a představiteli vlády Ruské federace.

Moskevský patriarcha při té příležitosti poslal Svatému otci osobní poselství, ve kterém uvedl, že 'hudba je zvláštní jazyk, který umožňuje sdílení našich srdcí. Hudba je schopna předat pocity lidské duše i duchovní stavy, které slova popsat nedovedou. Pro pochopení národa je zapotřebí naslouchat jeho hudbě'.

Po skončení koncertu Benedikt XVI. poděkoval patriarchovi, metropolitovi Hilarionovi a všem hudebníkům a organizátorům. 'Právě v liturgii a z liturgie vyvěrá a vychází velká část umělecké tvorby ruských hudebníků a vznikají mistrovská díla, která si zasluhují, aby je západní svět lépe poznal,' řekl papež. Podle něj se 'v hudbě do jisté míry předjímá a uskutečňuje povzbuzení, dialog a synergie mezi Východem a Západem, a také mezi tradicí a modernou'.

V této souvislosti připomněl mj. slova svého předchůdce: 'Právě na tuto analogickou, jednotící a harmonickou vizi pomýšlel ctihodný Jan Pavel II., když – inspirován Vjačeslavem Ivanovičem Ivanovem – používal obraz 'dvou plic', jimiž je třeba znovu začít dýchat, aby opět vstoupily do povědomí společné hluboké kulturní a náboženské kořeny evropského kontinentu, bez nichž by se dnešní Evropa ocitla bez duše a byla by každopádně poznamenána omezeným a dílčím pohledem. Právě této problematice se věnovalo včerejší sympozium, pořádané moskevským patriarchátem, radou pro jednotu křesťanů a radou pro kulturu na téma Pravoslavní a katolíci v dnešní Evropě - křesťanské kořeny a společné kulturní dědictví Východu a Západu. Jak jsem se již několikrát zmínil, současné kultuře, a zejména té evropské, hrozí amnézie, zapomnění a promarnění mimořádného dědictví vytvořeného a inspirovaného křesťanskou vírou, která představuje podstatnou kostru nejen evropské kultury. Křesťanské kořeny Evropy totiž tvoří kromě náboženského života a svědectví mnoha generací věřících také nedocenitelný kulturní a umělecký poklad, jenž je chloubou a cenným zdrojem pro národy a země, v nichž křesťanská víra ve svých rozmanitých výrazech vedla dialog s kulturami a uměními, oživovala je a inspirovala, a jako žádná jiná usnadňovala a prosazovala tvořivost i lidský talent. Dodnes jsou tyto kořeny živé a plodné na Východě i Západě a mohou, dokonce mají inspirovat nový humanismus, nové období autentického lidského pokroku, aby účinně odpověděly na četné a někdy klíčové výzvy, s nimiž se naše křesťanské komunity a naše společnost musejí vyrovnávat. První z nich je sekularizace, která nejenom podněcuje k přehlížení Boha a jeho plánu, ale nakonec vede i k popření samotné lidské důstojnosti, neboť směřuje ke společnosti řízené pouze egoistickými zájmy.

Vraťme se k tomu, aby Evropa znovu dýchala plnými plícemi, vraťme duši nejen věřícím, ale všem národům světadílu, prosazujme důvěru a naději, zakořeněné v tisícileté zkušenosti křesťanské víry! V této chvíli nemůže chybět důsledné, velkorysé a odvážné svědectví věřících, abychom mohli společně hledět do budoucnosti, v níž svoboda a důstojnost každého muže a ženy budou uznány jako základní hodnoty a bude doceněna otevřenost pro transcendentno a zkušenost víry jako konstitutivní dimenze osoby.

V ukázce z Musorgského, nazvané Anděl zvěstoval, jsme slyšeli slova, kterými se anděl obrací na Marii a tedy i k nám: 'Národy, radujte se!' Motiv radosti je zřejmý: Kristus vstal z mrtvých, byl vzkříšen.'

Papež na závěr své promluvy připomněl, že nám radost vzkříšeného Krista 'dodává odvahu a je nám oporou na naší cestě křesťanské víry a svědectví, abychom světu nabídli pravou radost a pevnou naději, abychom lidstvu a národům Evropy, kterou svěřuji mateřské a mocné přímluvě Panny Marie, poskytli platné motivy důvěry', a v ruštině poděkoval patriarchovi Kirillovi a metropolitovi Hilarionovi, ruským představitelům, orchestru, sboru, organizátorům a všem přítomným.