První slovinský eucharistický kongres

První slovinský eucharistický kongres se bude konat 13. 6. 2010 v Celje. Předsedat mu bude kardinál Tarcisio Bertone, státní sekretář Svatého stolce, kterého papež Benedikt XVI. jmenoval papežským legátem pro tuto příležitost.
Publikováno: 8. 6. 2010 21:30

Ljubljana (SL): Na kongrese, který je největší katolickou událostí Slovinska v posledních letech, se očekává účast asi 30 tisíc věřících.

Kongres má tři hlavní cíle:

1) prohloubení osobního vztahu s Ježíšem ve svátosti eucharistie a oživení účasti na nedělní mši svaté

2) posílení misionářské činnosti

3) zintenzivnění charitativní činnosti v roce následujícícm po eucharistickém kongrese.

Kongres začne putováním zázračného obrazu Panny Marie Pomocnice z  národního mariánského poutního místa Brezje různými farnostmi až po stadion v Celje. Katolická mládež bude bdít na modlitbách v noci na 13. června. Nedělní program před slavnostní eucharistií bude sestaven z hudby, svědectví, promluv a eucharistického procesí. Během mše svaté bude kardinálem Bertonem blahořečen Boží služebník Alois Grozde, mučedník komunistického pronásledování a vůbec první slovinský mučedník.

Alois Grozde se narodil 27. května 1923 v Zgornje Vodale a téhož dne byl pokřtěn v farním kostele. Dětství prožil v chudém rolnickém prostředí, pro které je charakteristická tvrdá práce na poli. Otec ho nikdy neuzal za svého legitimního syna. Když Aloisovi byly čtyři roky, matka se provdala, a tak získal otčíma. Matka však musela tvrdě pracovat u různých pánů, aby uživila sebe i chlapce. Alois své dětství prožil především s rodiči matky a tetou. Byl vychováván v katolické víře a v lásce k Bohu a vlasti.

Po úspěšném ukončení základní školy, začal studovat na střední škole v Ljubljaně. Díky podpoře dárců získal místo v biskupském konviktu Marianum, kde ukončil osmileté studium klasickou maturitou. Vyznačoval se velkorysou ochotou pomáhat bližním a snadno získal oblibu u spolužáků i vychovatelů. Tehdy začal psát básně.

8. prosince 1936 se stal členem Mariánské kongregace a složil slib Neposkvrněné. V Katolické akci rozvíjel svůj duchovní život a pole své činnosti. Do svého deníku si tehdy napsal: "Mladý člověk z Katolické akce musí být stále připraven k oběti." O eucharistii v deníku říká: "Je sluncem mého života."  Během studia na liceu zatoužil po kněžském povolání, aby mohl více pracovat pro Království Boží a pro spásu duší.

Alois Grozde vnímal nebezpečí komunistické revoluce. Během druhé světové války bylo Slovinsko okupováno fašisty a probíhala zároveň občanská válka. Okolo roku 1942 se chtěl Alois vrátit domů na Vánoce, aby udělal radost své matce. Cesta byla však nebezpečná, protože jeho rodnou oblast měli pod kontrolou partyzáni. Z Ljubljany se vydal na cestu vlakem. 1. ledna 1943 přijel do Stičné (jižně od Ljubljany), kde v cisterciáckém kláštěře naposledy přijal eucharistii. Pokračoval v cestě a v Mirně ho partyzáni zajali a vyslýchali v domnění, že jde o kurýra okupantů. K večeru ho začali mučit. Obvinili ho, že je agent militantních antikomunistů a nutili ho, aby vypovídal o nepřátelských intrikách svého národa. Alois neměl co říci, proto odmítl vydat falešné svědectví. Nenašli u něj nic jiného než latinský misál, knihu Následování Krista Tomáše Kempenského a několik svatých obrázků s fatimskou Pannou Marií. Mučení snášel Alois s velkou duchovní silou v odevzdanosti Boží vůli. Po mučení po zabili. Skončil svůj život jako křesťanský mučedník v necelých dvaceti letech.

Nepohřbené tělo objevily děti 23. února 1943 v lese u Mirny. Ostatky Aloise Grozdeho byly pochovány na hřbitově v Šentrupert. Od okamžiku, kdy se rozšířila zpráva o jeho smrti, byl věřícími považován za křesťanského mučedníka. Jeho hrob se stal cílem poutníků. Při příležitosti 50. výročí jeho smrti v roce 1992 byl zahájen proces jeho blahořečení, který skončil 27. března 2010, kdy papež Benedikt XVI. podepsal dekret o jeho mučednictví.

Související články

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022