Vyšehradská kapitula si připomene dvě výročí

V pondělí 14. 6. 2010 bude arcibiskup Dominik Duka OP slavit od 17.30 hodin mši svatou v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě u příležitosti 925 let od prohlášení Vratislava II., zakladatele Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla, za krále. Dne 29.6. kapitula oslaví 940 let své existence.
Publikováno: 9. 6. 2010 17:00

Praha: Vratislav II., druhorozený syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu, byl prvním českým králem. Českým knížetem byl od 28. ledna 1061 do roku 1085, kdy za podporu císaře obdržel titul českého krále. Podle kronikáře Kosmy mu byla 15. června 1085 na hlavu v Mohuči vložena královská čelenka s tím, že má být do roka a do dne korunován králem. Zároveň byl v letech 1085-1092 titulárním králem polským.

V roce 1063 založil Vratislav II. moravské biskupství se sídlem v Olomouci. To mělo omezovat jak moc knížat, tak pražského biskupství. Vratislav podporoval také slovanskou liturgii. Obnovil sázavský klášter založený knížetem Oldřichem. Tento klášter pěstoval od počátku staroslověnský jazyk a literaturu. Po smrti prvního opata Prokopa byli však slovanští mniši z kláštera vyhnáni a nahrazeni latinskými benediktiny.

Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě založil Vratislav 29. června 1070 jako protiváhu kapituly svatovítské. Pro neshody se svým bratrem Jaromírem, který byl pražským biskupem v letech 1068 – 1090, dokonce sám přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad. Kapitula s titulem capitulum peringigna (tj. velmi významná kapitula) byla potvrzena papežem Alexandrem II, ale jako exemptní (tj. vyňatou z jurisdikce biskupa a podřízenou přímo Svatému stolci) ji vyhlásil až papež Lucius II. roku 1144.

Toto její zvláštní postavení skončilo v 80. letech 18. století a dnes je podřízena arcibiskupu pražskému. Nejvyšší představitel kapituly – probošt – byl dosazován králem a po roce 1222 získal trvale do svých rukou hodnost královského kancléře. S vyšehradskou kapitulou je neodmyslitelně spjata historie celého Vyšehradu. Od svého založení se kapitula a její představitelé značnou mírou podíleli na jeho utváření.

Význam kapituly od 12. století stoupal, její rozkvět však byl na počátku 15. století přerušen nastupujícím husitským hnutím. Období od druhé poloviny 15. století až do počátku 17. století bylo poznamenáno sporem s poddanským městem hory Vyšehrad, založeným kapitulou v roce 1476 v podhradí Vyšehradu. Když byla ve druhé polovině 17. století na Vyšehradě budována pevnost, musela se kapitula přesunout do podhradí, kde setrvala až do 18. století. Přímá podřízenost kapituly papeži byla zrušena v roce 1763.

Kapitula, jejímiž členy jsou dnes např. děkan Katolické teologické fakulty UK Prokop Brož či Mons. Oto Mádr, čestný kanovník, pořádá nejrozličnější duchovní, kulturní a další akce. Mezi ty nejvýznamnější patří každoroční vzpomínková mše, která se za krále Vratislava slaví již od 11. století.

Další významnou událostí, kterou Kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla pravidelně pořádá, je také každoroční pouť snoubenců za sv. Valentinem, jehož relikvie je na Vyšehradě uložena. Dlouhou tradici má také slavnostní mše svatá v bazilice sv. Petra a Pavla u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé, na kterou vždy navazuje průvod se svícemi na Slavín. Nedávno byly zřízeny nové internetové stránky, které naleznete na adrese www.kkvys.cz.

 

Zdroj: www.apha.cz

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022