Den památky obětí komunistického režimu

V neděli 27. 6. 2010 si naše společnost připomínala Den památky obětí komunistického režimu. Přinášíme komentář historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 28. 6. 2010 21:00

Před šedesáti lety, 27. června 1950, byla popravena Milada Horáková a tři další odsouzení z prvního velkého politického procesu, zinscenovaného komunistickou mocí v tehdejším Československu. V následných procesech bylo odsouzeno ještě přes šest set dalších lidí. Tento den je proto právem připomínán i jako Den památky obětí komunistického režimu. Komunistická perzekuce se začala rozjíždět již mnohem dříve a měla na kontě už předtím první zavražděné, například generála Heliodora Píku (popraven v červnu 1949). Stejně tak byla již realizována řada diskriminujících opatření proti církvím, internováni někteří biskupové a přijaty zákony, které ji podřizovaly pod státní kontrolu.

V případě procesu s Miladou Horákovou se však jednalo o první proces, do jehož inscenování byli aktivně zapojeni sovětští poradci. I z tohoto důvodu měl proces podobný charakter jako velké veřejné procesy za Stalinovy vlády ve 30. letech.

Cílem procesu byla diskreditace příznivců demokratických politických stran československého poúnorového exilu a západoevropských demokratických států. Soud, tedy přesně řečeno frašku, jejímž prostřednictvím se režim snažil dodat legimitu plánované justiční vraždě, doprovázela i nechutná kampaň ze strany propagandistického aparátu KSČ. Její součástí byly i rezoluce, požadující udělení nejvyššího trestu, s nimiž tehdy masově souhlasily tisíce pracujících a musely je podepisovat i školní děti.

Přes pečlivou přípravu však někteří obžalování, včetně Milady Horákové, odmítli hrát svou roli a před soudem se pokoušeli své postoje hájit. Rozsudky však byly již připraveny před samotným zahájením procesu a nezměnila je ani vlna solidarity řady osobností Západu (o milost pro M. Horákovou žádal i Albert Einstein). Milada Horáková byla praktikující evangeličkou a její křesťanská víra byla důležitou motivací pro angažovanost jak v odporu proti nacistické, tak i komunistické totalitě a pomáhala ji i v nejtěžších chvílích života před popravou.

Zmíněné události představují pro společnost stálou výzvu, není to jen záležitost, která patří do učebnic. Měli bychom se i nyní zamýšlet nad důvody, které k nastolení diktatury jedné strany vedly, nad každodenností tehdejšího života i o mocenských praktikách, které se uplatňovaly při ovládání společnosti a jejích občanů.

Jaroslav Šebek, Historický ústav AV ČR

Související články

Další aktuality

Papež přijal křesťany, kteří uprchli z Afghánistánu

Vatikán. Před středeční generální audiencí se papež František setkal s asi patnácti lidmi, včetně sedmi dětí, kteří mu vyprávěli o svém útěku z Afgánistánu do Itálie: „Čtyři dny a noci jsme byli zavření ve sklepě ze strachu, že nás zatknou.“ Zprávu o setkání přináší dnešní vydání deníku Svatého stolce, L´Osservatore Romano.
23.09.2021

Pavel Svoboda: Svoboda vyznání se týká každého člověka, i nevěřícího

Pavel Svoboda je bývalým europoslancem za KDU-ČSL, expertem na evropské právo a „otcem“ Červené středy v České republice. Mezinárodní akce Červená středa se letos v České republice uskuteční již počtvrté, a to 24. listopadu, kdy se po celé zemi, ale také ve světě, rozsvítí načerveno stovky budov, modliteben a kostelů. Proč si pronásledované pro víru připomínáme a odkud se tato připomínka vzala?
23.09.2021

Celostátní akce Den Charity začala. Předvedeme vám, co umíme

Oslavme to spolu! V těchto dnech probíhá série akcí u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), patrona moderní charitní práce. Dny otevřených dveří, kulturní akce, či bohoslužby se konají od začátku září a pokračují i během října. „Máme čím se pochlubit, ale bez zájemců, příznivců a dárců, kteří nás podporují, bychom svoji práci dělat nemohli,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo a předem děkuje návštěvníkům akcí za dodržení všech platných bezpečnostních pravidel.
23.09.2021

Arcibiskup Gänswein: Emeritní papež se stále aktivně podílí na životě církve

Emeritní papež Benedikt XVI. se i nadále aktivně podílí na životě církve, uvedl pro německou redakci Vatikánského rozhlasu jeho osobní sekretář. Arcibiskup Georg Gänswein byl jedním z přednášejících na letošním setkání kruhu nových studentů Josepha Ratzingera, které se zabývalo vykoupením a Božím příslibem spásy.
23.09.2021

Konference církevních škol a školských zařízení 2021

Dovolujeme si vás všechny pozvat na další KONFERENCI CÍRKEVNÍCH ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ, která letos proběhne ve dnech 10. - 12. listopadu 2021 v Parkhotelu Plzeň. On-line přihlašování se uzavírá dne 27. 9. 2021. Přihlásit se můžete zde: http://sk.cirkev.cz/ Pokud máte o účast na konferenci zájem, přihlaste se, pokud možno, obratem. Věnujte, prosím, přihlašování náležitou pozornost. Veškeré bližší informace a program naleznete v přílohách.
23.09.2021