Den památky obětí komunistického režimu

V neděli 27. 6. 2010 si naše společnost připomínala Den památky obětí komunistického režimu. Přinášíme komentář historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 28. 6. 2010 23:00

Před šedesáti lety, 27. června 1950, byla popravena Milada Horáková a tři další odsouzení z prvního velkého politického procesu, zinscenovaného komunistickou mocí v tehdejším Československu. V následných procesech bylo odsouzeno ještě přes šest set dalších lidí. Tento den je proto právem připomínán i jako Den památky obětí komunistického režimu. Komunistická perzekuce se začala rozjíždět již mnohem dříve a měla na kontě už předtím první zavražděné, například generála Heliodora Píku (popraven v červnu 1949). Stejně tak byla již realizována řada diskriminujících opatření proti církvím, internováni někteří biskupové a přijaty zákony, které ji podřizovaly pod státní kontrolu.

V případě procesu s Miladou Horákovou se však jednalo o první proces, do jehož inscenování byli aktivně zapojeni sovětští poradci. I z tohoto důvodu měl proces podobný charakter jako velké veřejné procesy za Stalinovy vlády ve 30. letech.

Cílem procesu byla diskreditace příznivců demokratických politických stran československého poúnorového exilu a západoevropských demokratických států. Soud, tedy přesně řečeno frašku, jejímž prostřednictvím se režim snažil dodat legimitu plánované justiční vraždě, doprovázela i nechutná kampaň ze strany propagandistického aparátu KSČ. Její součástí byly i rezoluce, požadující udělení nejvyššího trestu, s nimiž tehdy masově souhlasily tisíce pracujících a musely je podepisovat i školní děti.

Přes pečlivou přípravu však někteří obžalování, včetně Milady Horákové, odmítli hrát svou roli a před soudem se pokoušeli své postoje hájit. Rozsudky však byly již připraveny před samotným zahájením procesu a nezměnila je ani vlna solidarity řady osobností Západu (o milost pro M. Horákovou žádal i Albert Einstein). Milada Horáková byla praktikující evangeličkou a její křesťanská víra byla důležitou motivací pro angažovanost jak v odporu proti nacistické, tak i komunistické totalitě a pomáhala ji i v nejtěžších chvílích života před popravou.

Zmíněné události představují pro společnost stálou výzvu, není to jen záležitost, která patří do učebnic. Měli bychom se i nyní zamýšlet nad důvody, které k nastolení diktatury jedné strany vedly, nad každodenností tehdejšího života i o mocenských praktikách, které se uplatňovaly při ovládání společnosti a jejích občanů.

Jaroslav Šebek, Historický ústav AV ČR

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020