Výzva Velehradu 1985 pro dnešní dobu spočívá v tom, abychom dokázali uvnitř církve o všem podstatném dobře komunikovat, řekl v dnešním on-line rozhovoru doc. Jaroslav Šebek.
Téma dnešního on-line rozhovoru bylo zvoleno s ohledem na blížící se 25. výročí velehradské pouti, která byla v roce 1985 významnou veřejnou manifestací reálné situace v tehdejším Československu z hlediska 'umlčení' hlasu církve.
Výzkumný pracovník Historického ústav Akademie věd ČR doc. Jaroslav Šebek odpověděl na sedm otázek.
Podle něj uspořádáním velehradské pouti 'pronásledovaná a utlačovaná církev dokázala přes všechny problémy odvážně zvednout hlavu a ukázala, že je schopná být stále významnou silou, schopnou postavit se proti režimu'. Katolická církev 'začala více ovlivňovat občanskou společnost a hledat styčná místa pro vzájemný dialog'.
Na otázku, jak se mohli křesťané na sklonku totality veřejně angažovat, doc. Šebek odpověděl, že 'skoro jedinou možností bez toho, že by se křesťan zpronevěřil svému svědomí a zásadám, byla činnost v lidové straně', a 'právě lidovecké organizace na Moravě sehrály významnou úlohu i při organizaci velehradské poutě v roce 1985'.
K roli, kterou sehrál v té době kardinál Tomášek, J. Šebek uvedl, že 'byl symbolickou ikonou protikomunistického odporu v křesťanských řadách'. Zmínil také zajímavý fakt, že po velehradské pouti v roce 1985 'československá vláda usilovala při jednání s Vatikánem o odstranění kardinála Tomáška z funkce pražského arcibiskupa výměnou za jmenování jakéhokoliv biskupa'. Vatikán na tento požadavek nikdy nepřistoupil.
V odpovědi na otázku ohledně významu skryté církve J. Šebek zdůraznil, že 'přelomový charakter této události by byl nemyslitelný bez množství předchozích aktivit skryté církve. Např. samizdat, bytové semináře, aktivity řeholí a církevních hnutí'.
Jeden z dotazů se zajímal o poselství kardinála Agostina Casaroliho. Kromě odevzdání poselství papeže Jana Pavla II., které během velehradské pouti přečetl kardinál Tomášek a které reflektovalo duchovní odkaz svatých Cyrila a Metoděje a jeho aktuální význam, byla náplní jeho návštěvy setkání s československými církevními představiteli, ale také s vládní reprezentací, včetně tehdejšího prezidenta Gustava Husáka.
Schopnost v tehdejších možnostech rozšířit informaci o pouti považuje doc. Šebek za 'jednu z výzev Velehradu 1985 pro dnešní dobu: abychom dokázali uvnitř církve o všem podstatném dobře komunikovat'.
Poslední dotaz J. Šebkovi umožnil zasadit smysl pouti do historických souvislostí a poukázat na její význam pro budoucnost: 'Velehrad je totiž spojen s kontinuitou cyrilometodějské tradice, která právě v 19. století zažila obrovský rozkvět, kdy se Velehrad stal centrem tzv. unionistického hnutí usilujícího o spolupráci mezi křesťanským Východem a Západem. A myslím si, že Velehrad jako most a spojnice mezi oběma tradicemi má obrovský význam i nyní, v době sjednocující se Evropy.'
Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.