Velehrad a svědkové víry

Každoročně slaví církev 5. 7. Den slovanských věrozvěstů a na Velehradě se koná národní pouť k uctění jejich památky. Velehrad je cílem poutníků nejen v tento den, jak ve svém zamyšlení uvádí prof. P. Pavel Ambroz z Centra Aletti.
Publikováno: 29. 6. 2010 15:30

Velehrad proslavily ve světě především věhlasné unijní kongresy, které dnes můžeme vnímat jako setkání svědků víry všech křesťanských tradic. Čtyři účastníci těchto kongresů byli již blahořečeni jako vyznavači či mučedníci: bl. Leonid Fedorov, bl. Pavel Gojdič, bl. Metod Dominik Trčka CSsR a bl. Vasiľ Hopko. Pravoslavní křesťané navíc uctívají jako mučedníka biskupa Gorazda (původně katolického kněze Matěje Pavlíka), který byl rovněž velehradským horlitelem. V pohledu našeho 21. století je minulé století stoletím mučedníků a vyznavačů, jak připomíná martyrologium papeže Jana Pavla II. A ze stejného duchovního proudu vyrostl i služebník Boží Antonín Cyril Stojan.

Od neděle 6. června uchovává velehradská bazilika prostý, mimořádně působivý sarkofág italského architekta Paola Marcianiho a rakev s tělesnými ostatky zemřelého kardinála Tomáše Špidlíka, světově renomovaného představitele teologie nerozdělené církve, velkého propagátora české kultury ve světě, jezuity a duchovního učitele. Sarkofág ještě bude ozdoben  miniaturami vyhlášeného římského L’Atelier dell’artes. Bylo jeho toužebným přáním spočinout na tomto místě, které vždy zůstalo jeho domovem. "V cizině," jak říkával, "se může člověk odrodit, může se však i přirodit." Desetidenní vigilie, při které byla vystavena rakev s jeho tělesnými ostatky v olomoucké katedrále, se pro nás stala nepřehlédnutelným znamení živé úcty k jeho osobě i vážnosti, které požívá jeho myšlenkové dědictví v naší zemi. Jeho sebrané dílo, vydávané péčí olomouckého nakladatelství Refugium, se stalo nedílnou součástí české teologie 20. a 21. století s přesahem do oblasti kultury, umění, českých a evropských dějin i do oblasti přírodních věd a medicíny, navíc přispělo k usmíření národů v Evropě.

Úcta ke svědkům víry není toliko manifestací naší úcty a vděčnosti, nýbrž i epifanií, tj. součástí kritického rozlišení, co z nepřeberného množství poznání lidského ducha a dějinných událostí se má stát z našeho svobodného rozhodnutí dnešnímu člověku více zjevné. Důvodů může být jistě mnoho, upřeme svoji pozornost k těmto hlavním:

"Kardinál Špidlík utkal během let teologickou vizi, jež je živá a v mnoha aspektech originální. Organicky se v ní sbíhají křesťanský Východ a Západ a vzájemně se v ní obohacují svými dary. Jejím základem je život v Duchu; princip poznání – láska; studium – iniciace duchovní paměti; dialog s konkrétním člověkem – neodmyslitelné kritérium a jeho kontext, totiž stále živé tělo Kristovo, kterým je Jeho církev. S touto teologickou vizí je těsně spjato uplatňování duchovního otcovství, které kardinál Špidlík praktikoval a nadále vykonává." (Benedikt XVI.)

Kardinál Špidlík si do svého erbu zvolil motto Ex toto corde. "Symbol srdce představuje ve východní spiritualitě sídlo modlitby, setkání mezi člověkem a Bohem, ale také s dalšími lidmi a s kosmem. Zde je třeba zmínit, že na erbu kardinála Špidlíka je srdce, umístěné na štítu, překryto křížem, na jehož ramenech se protínají slova PHOS a ZOE, světlo a život, což jsou jména Boží. Člověk, který plně, ex toto corde, přijímá světlo a život, stává se tedy sám světlem a životem v lidství a v univerzu." (Benedikt XVI.)

Konečně kardinál Špidlík přispěl k vytvoření svazku mezi teologií a uměním. Výrazně jako autor teologického libreta se vepsal do výzdoby kaple Redemptoris Mater. Jan Pavel II. to komentoval slovy: "Toto dílo je výrazem teologie obou plic, z níž může církev třetího tisíciletí čerpat novou vitalitu." Je zásluhou Špidlíkovou, že v galerii světových postav světců zde zobrazených nechybí svatý Václav, patron českých zemí.

Velehradský poutník má proto další důvod, proč navštěvovat Velehrad: Setkávat se se svědky víry 20. století. Nejnověji s otcem Tomášem Špidlíkem, duchovním otcem a starcem, jak rádi říkají východní křesťané. Pozorný návštěvník si jistě povšimne, že sarkofág za hlavním oltářem nemá držadla. Otec Špidlík k tomu za svého života dodával: "Křesťané věří, že jejich hrob otevře sám zmrtvýchvstalý Kristus!"

prof. P. Pavel Ambroz

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Při papežské mši bude kříž z Česka

Při návštěvě Slovenska (12.–15. září) by měl papež František sloužit poslední den mši svatou v Šaštíně, kam zamíří i naši biskupové. Na pódiu bude navíc umístěn kříž z trámů tornádem poničeného kostela z Moravské Nové Vsi.
28.07.2021

Sestra Francine, unesená v Konžské demokratické republice, je opět svobodná

Sestra Francine, která byla unesená na východě Konžské demokratické republiky, je opět svobodná, informovala o tom organizace Církev v nouzi. Fyzicky je v pořádku, ale je traumatizována. Další informace o pozadí jejího únosu a rychlého propuštění nejsou známé.
28.07.2021

Emeritní papež Benedikt: Učení se musí rozvíjet ve víře a z víry

Emeritní papež Benedikt varuje před „útěkem k pouhému učení“ v náboženském životě. Víra se musí osvědčit a růst v kontaktu s realitou, napsal pro německý časopis Herder Korrespondenz v rozhovoru u příležitosti 70. výročí svého kněžského svěcení.
28.07.2021

Prohlášení předsedy ČBK k některým kandidaturám do poslanecké sněmovny

Přinášíme prohlášení předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého, k některým kandidaturám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
27.07.2021

20. svatoanenské zahradní slavnosti v Domově sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem zbouraly bariéry mezi světem zdravých a hendikepovaných

Domov sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem uspořádal tuto sobotu 24. července 2021 již 20. svatoanenské zahradní slavnosti aneb slavnosti bez bariér. Jednalo se o jubilejní akci na pomoc potřebným lidem s roztroušenou sklerózou. Účastnil se jich také kardinál Dominik Duka a bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který také touto nemocí trpí.
27.07.2021