Vydány dekrety Kongregace pro blahořečení a svatořečení

Benedikt XVI. se 1. 7. 2010 setkal s prefektem Kongregace pro blahořečení a svatořečení arcibiskupem Angelem Amatem při soukromé audienci, během které schválil vydání dekretů nových kandidátů blahořečení a svatořečení. Dvě služebnice Boží nedosáhly ani 20 let věku.
Publikováno: 8. 7. 2010 14:00

Vatikán: Dekrety hovoří o zázracích připisovaných přímluvě pěti kandidátů na svatořečení a blahořečení. Svatořečen bude blahoslavený don Luigi Guanella, který se narodil v Itálii roku 1842. Jako kněz se v Turíně setkal s donem Boscem. Byl osloven milosrdnou láskou, která proměňuje sociální bídu a podporuje solidaritu. V roce 1881 založil kongregaci Služebníků Milosrdné lásky a institut Dcer Panny Marie od Prozřetelnosti. V roce 1915 pomáhal spolu s donem Orionem v zemětřesením postiženému Abruzzu. Několik měsíců poté zemřel. Blahoslavil ho Pavel VI. v roce 1964. Blahořečení budou čtyři služebníci a služebnice Boží, kteří žili na přelomu 19. a 20. století: kněz Giustino Maria Russolillo, zakladatel Společnosti pro Boží povolání; řeholnice Marie Serafina od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, zakladatelka institutu Sester od Andělů; Alfonsa Clerici, řeholnice z Kongregace Sester Nejdražší Krve z Monza a členka třetího řádu Služebnic Panny Marie, Cecílie Eusepi, která zemřela v 18 letech.

Biskup maďarského původu Jan Scheffler z rumunského Satu Mare otevírá seznam dekretů o mučednictví služebníků Božích. Zemřel ve vězení v Bukurešti během komunistické diktatury v roce 1952. Mučedníky Španělské občanské války jsou Josef Maria Ruiz Cano, Jesús Annibale Gómez Gómez, Tommaso Cordero Cordero a dalších 13 druhů z kongregace Misionářů Synů Neposkvrněného Srdce Mariina, zavražděných z nenávisti vůči víře během náboženských persekucí v roce 1936, stejně jako Carmelo Maria Moyano Linares a devět druhů z karmelitánského řádu. Obětí nacismu byl Jan Prassek a dva druhové, diecézní kněží, zavraždění v Hamburgu v roce 1943. A další mučednicí je francouzská řeholnice Markéta Rutan z kongregace Milosrdných sester svatého Vincence z Pauly, která zemřela v Dax (Francie) v roce 1794 v době proticírkevního klimatu, vyvolaného Francouzskou revolucí.
Dalšími dekrety Benedikt XVI. uznal heroické ctnosti služebníka a služebnic Božích: kněze a řeholníka Basilia Martinelliho, který zemřel v roce 1962; Marie Antonie od svatého Josefa, zakladatelky kláštera v Buenos Aires; Marie Kazimíry Kaupas, litevské zakladatelky kongregace Sester svatého Kazimíra; italské benediktinské abatyše Marie Luisy Gertrudy Prosperi; španělské řeholnice Marie Terezy Carmen Albarracín, zesnulé v roce 1946 v necelých 19 letech a italské řeholnice Marie Plautilly, která zemřela v roce 1947.

Foto převzato

Další aktuality

Shrnutí druhého dne apoštolské cesty papeže Františka v Iráku

Ráno navštívil papež František velkoajatolláha Alího Sistáního, potom zamířil do starověkého Uru na společnou modlitbu abrahámovských náboženství a večer celebroval mši v chaldejském ritu v Bagdádu.
06.03.2021

Nedělní videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti

Přinášíme vám pravidelné nedělní videokázání P. Romana Vlka nejen pro děti ke třetí neděli postní.
06.03.2021

Imám Al-Tajíb k papežské cestě: Historická a odvážná návštěva Iráku

Cestu papeže Františka do Iráku, během níž se dnes dopoledne setkal s tamním vůdčím šíitským představitelem Alím Sistáním, přivítal rovněž vrchní imám káhirské univerzity Al-Azhar, Ahmad Muhammad Ahmad Al-Tajíb, který platí za nejvyšší autoritu sunnitského islámu.
06.03.2021

Papež navštívil velkého ajatolláha Al-Sistáního v iráckém Nadžafu

Druhý den apoštolské návštěvy papeže Františka v Iráku začal v duchu vytváření přátelství mezi náboženskými komunitami. V iráckém Nadžafu, městě, které je hlavním náboženským centrem iráckých šíitů a cílem poutních cest šíitů z celého světa, se papež František setkal s velkým ajatolláhem Al-Sistáním.
06.03.2021

Mše svatá za oběti pandemie, za nemocné a za zdravotníky

Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) vyzvala k modlitbám za oběti pandemie covid-19. Každá země Evropy bude v jeden den postní doby slavit mši svatou; na Českou republiku připadl 17. březen 2021. Hlavním celebrantem bohoslužby bude pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, kazatelem generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl.
05.03.2021