Německý soud povolil genetické testy na embryích

Německý Spolkový soud v Lipsku dne 6. 7. 2010 povolil genetické testy a následné vyčlenění poškozených embryí z využití pro umělé oplodnění. Dle rozsudku není tzv. Předimplantační diagnostika (PID) v rozporu se zákonem na ochranu embryí. Katolíci, evangelíci a ochránci práva na život toto rozhodnutí soudu jednoznačně odmítli.

Lipsko/Bonn (DE): Německá biskupská konference se k rozsudku německého Spolkového soudu v Lipsku z 6. července 2010, který povolil genetické testy na embryích – tzv. Předimplantační diagnostiku v rámci umělého oplodňování – vyjádřila následovně:

'Spolkový soud do určité míry neúplně zdůraznil, že předmětem rozhodnutí je pouze vyšetření buněk za účelem stanovení závažných genetických poškození, aby se pomocí Předimplantační diagnostiky snížilo toto nebezpečí. Rozsudkem se neotevírají dveře neomezené selekci embryí na základě genetických znaků nebo výběru embryí za účelem narození vytoužené dcery či syna.
I když tento případ svědčí o opravdu vážném úsilí o zhodnocení genetických metod, které jsou v naší společnosti vnímány kontroverzně, musíme zdůraznit, že nelze povolit, aby byla usmrcena embrya, která po vyšetření vykazují genetické poškození a nebudou proto vložena do dělohy matky. Toto odporuje našemu chápání pojetí člověka. Je zde také obava, že tímto rozhodnutím dále poroste tlak na postižené osoby a jejich rodiče, aby obhajovali význam jejich života.
Byť omezeně, přesto povolení Předimplantační metody předpokládá, že embryu není přisuzován rovnocenný status s narozeným člověkem a embryo je považováno za určitý stupeň lidského vývoje. Neexistují žádné přesvědčivé argumenty na podporu takového zásahu do vývoje embrya, který je založen na rozlišování 'vetšího či lepšího' nebo 'menšího či horšího' bytí. Proto trváme na tom, že embryu od početí náleží plné právo na existenci a důstojnost člověka.'

Aloise Glücka, prezidenta Ústředního výboru německých katolíků rozsudek soudu překvapil: 'Toto rozhodnutí je těžkou ranou proti ochraně lidského života a úctě k němu. Je sice logické, že rodiče touží mít zdravé dítě. Nedotknutelnost lidského života však zakazuje jakoukoli selekci embryí a ani genetické poškození takový výběr neospravedlňuje.' Glück dále vyzývá politiky, aby neprodleně upřesnili zákon na ochranu embryí z roku 1991, aby nedocházelo k selekci lidského života. 'Musíme se postavit proti jakékoli degradaci hodnoty nemocných a postižených lidí,' vyjádřil se Glück.  Také Giovanni Maio, odborník z oboru lékařské etiky z Freiburku, považuje genetické testy na embryích za společensky nebezpečné a varuje, že lidé potom nebudou přijímáni ve svém bytí tak, jak byli zplozeni, ale až po splnění kritérií požadované kvality. Christoph Kähler, člen etické rady a bývalý durynský evangelický biskup se obává následků, které mohou nastat, až budou stávající překážky úplně odstraněny.

V tomto procesu se jednalo o 47letého gynekologa, který v Berlíně provozuje praxi zaměřenou na umělé oplodnění. Tento ženský lékař v období od prosince 2005 do května 2006 léčil tři pacientky s předpoklady pro těžká dědičná onemocnění. Vyšetřil uměle oplodněné vaječné buňky. Část z nich vykazovala těžké genetické poruchy. Pacientky se rozhodly pro přenesení pouze vajíček bez poškození. Ostatní embrya zemřela. Tento ženský lékař se poté sám ohlásil na Státním zastupitelství v Berlíně, aby celá záležitost byla právně vysvětlena a zakotvena. V zákonu na ochranu embryí z roku 1991 se píše, že vajíčka lze uměle oplodnit pouze za účelem docílení těhotenství. Spolkový soudní dvůr v rozsudku argumentoval tím, že obžalovaný se neprovinil ani proti doslovnému znění ani proti smyslu tohoto zákona. Metoda Předimplantační diagnostiky nebyla v době vypracování zákona na ochranu embryí v Německu ještě známá, a proto není zákonem ošetřena.