Výročí narození biskupa Matouška

Světící biskup pražský Kajetán Matoušek by se 7. 8. 2010 dožil sta let. V době nastupující totality tajně vysvěcený biskup působil převážnou část svého života jako farář v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském. Jen krátce v době Pražského jara mohl působit jako právoplatný biskup.

Praha: Kajetán Matoušek se narodil 7. srpna 1910 v Praze. Své dětství prožíval nejprve na Královských Vinohradech a později v Kolíně, kam se rodina přestěhovala kvůli otcovu zaměstnání. Již v době, kdy ministroval v kolínském kostele sv. Bartoloměje, v něm jeho blízcí rozpoznali rozvíjející se nadání a upřímnou zbožnost. Kajetán odmaturoval na kolínském gymnáziu v roce 1929 a stal se studentem bohosloví v právě zbudovaném Nepomucenu v Římě, které úspěšně zakončil v roce 1934. Téhož roku přijal 22. prosince v kostele Panny Marie Sněžné kněžské svěcení. V roce 1946 byl promován doktorem teologie na Karlově Univerzitě. Jako duchovní správce poté působil na různých místech republiky.

V situaci, kdy komunistická vláda v Československu stupňovala pronásledování katolické církve a postupně začalo docházet k persekuci jejích představitelů, byl jmenován bez státního souhlasu dne 29. srpna 1949 světícím biskupem pražským a titulárním biskupem serigenským. Biskupské svěcení přijal z rukou světitele biskupa Antonína Eltschkhnera v kostele sv. Ignáce. Internace a vězení, jimiž režim pronásledoval mnohé představitele církve, se Kajetánu Matouškovi vyhnuly. Jako biskup byl ovšem bez státního souhlasu. Téměř celý život (více než 40 let) působil jako farář v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském.

V době Pražského jara se mohl jako jediný z tajně či neveřejně svěcených biskupů nakrátko ujmout svého úřadu. Už 9. května 1968 byl na konferenci České katolické charity zvolen jejím novým předsedou a stal se rovněž předsedou Díla koncilové obnovy. Jeho oficiální činnost biskupa však trvala jen krátce. Byla přerušena událostmi po vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968. Biskup Matoušek dál působil ve svatovojtěšské farnosti. Na jeho službu vzpomíná paní Věra Dospělová. 'Působil noblesním, klidným, vyrovnaným dojmem a s neobyčejnou laskavostí se věnoval svěřeným duším. Jeho přístup ke každému člověku byl nesmírně lidský a skromný, byl skvělým a vtipným společníkem, rozuměl žertu a měl smysl pro humor,' říká paní Dospělová a dodává: 'Za totality působil statečně a věrně, samozřejmě jak nutnost vyžadovala diskrétně a obezřetně, vyučoval náboženství v sakristii uzavřeného kostela, vysvětil tajně nemálo kněží.' Mezi nimi to byl např. Antonín Liška, kterého Kajetán Matoušek světil rovněž na biskupa.

Vykonávat činnost biskupa mu bylo opět umožněno až 19. května 1988. Poslední dva roky svého života prožil u své sestry v Kolíně. Dne 19. října 1994 zemřel a byl pochován na Malvazinkách v Praze. 'Byl zcela oddán Pánu a Matce Boží Panně Marii. Výrazným rysem jeho zbožnosti byla kromě úcty k eucharistii právě úcta mariánská, čemuž odpovídaly překrásné slavnosti Božího Těla v kostele sv. Vojtěcha i nezapomenutelné májové pobožnosti před vzácnou gotickou sochou Panny Marie Zderazské,' vzpomíná na osobnost biskupa Matouška paní Dospělová.