28. srpna si církev připomíná památku sv. Augustina, biskupa a učitele církve, který žil v na přelomu 4. a 5. století n. l. Svatý Augustin byl biskup; jedním z nejvýznamnějších církevních učitelů. Narodil se v Numidii roku 354, zemřel v Hippo roku 430. Dětství prožil v Tagaste v dnešním Alžírsku. Jeho otec byl pohan, ale jeho matka sv. Monika byla křesťankou. Jako dítě nebyl pokřtěn; v 16 letech byl poslán do Kartága, aby tam ukončil své vzdělání. Více v článku níže.
Foto: Wikipedia Commons
Poznal zde mladou ženu, s níž žil 14 let; měli spolu syna Adeodata, kterého velmi miloval. Když ukončil svá studia, bylo mu zatěžko usadit se a učit. Hledal smysl života a dlouho ho lákal manicheismus. V roce 383 odešel učit do Říma. Tam ho ovlivnil novoplatonismus. Na Augustina zapůsobila i kázání sv. Ambrože. Po velkých vnitřních konfliktech mezi touhou po poctách, moci a manželství na jedné straně a přáním zasvětit svůj život přímo a plně Bohu na straně druhé, dospěl při čtení Epištoly sv. Pavla Římanům (13, 12-14) k rozhodnutí.
Na Bílou sobotu 387 byl spolu se svým synem Adeodatem a přítelem Alipiem pokřtěn. Vrátil se zpět do Afriky a vytvořil tam klášterní komunitu, ale roku 391 byl proti své vůli vysvěcen na kněze a o pět let později byl zvolen biskupem v Hippo. Po 34 let vykonával biskupský úřad v této severoafrické diecézi a stal se jedním z největších biskupů v dějinách křesťanské církve.
Svůj pastýřský úřad vykonával ve znamení spravedlnosti, nestrannosti a péče o blaho lidu. Žil ve společenství se svým duchovenstvem, podle přísných pravidel, denně se veřejně účastnil mše svaté, kázal každou neděli a v postní dny, připravoval katechumeny ke křtu, dbal na materiální potřeby církve a chudých a vykonával světskou spravedlnost.
Neustále psal nejen pro své přátele a potřeby církve, ale i proti donatistům, manicheismu a pelagianismu, vytvořil také velké pojednání o Nejsvětější Trojici. Z jeho rozsáhlého díla se dochovalo 113 knih a traktátů, přes 200 dopisů a více než 500 kázání. Největšího ohlasu dosáhla dvě z jeho nejdelších děl - Vyznání, které je jeho vlastním životopisem až do doby jeho obrácení, a De civitate Dei (O státě Božím), kterým reagoval na přepadení Říma gótským vládcem Alarichem v roce 410.
Když římská civilizace na západě upadala, sv. Augustin naopak psal knihy. Později, když ležel na smrtelné posteli, vylodil se před branami Hippo germánský kmen Vandalů, ale knihy a duch jejich autora přežily i jejich vpád právě tak, jako přežily trvání jiných impérií.
Byl patrný silný Augustinův vliv na západní křesťanství. Augustinova pravidla řeholního života byla přijata mnoha mužskými i ženskými řády. Augustiniáni žijí i v České republice. Řád řeholních kanovníků nese jméno tohoto světce. Sv. Augustin je patronem teologů, knihtiskařů a pivovarníků; je přímluvcem za dobrý zrak. Katecheze papeže Benedikta XVI. věnované sv. Augustinovi naleznete v seznamu zde.
Zdroj: Donald Attwater, Slovník svatých, Papyrus, Jeva, 1993
Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1994
(upraveno)