Církev ve Francii navrhuje vládě diskusi k vyhošťování Romů

Představitelé církve ve Francii navrhují vládě v souvislosti s probíhajícím vyhošťováním Romů zahájení diskuse k řešení této otázky.

Paříž (F): Arcibiskup francouzského hlavního města kardinál André Vinght-Trois oznámil, že je připraven setkat se s francouzským ministrem vnitra Bricem Hortefeuxem. V pondělním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1 ministr Hortefeux řekl, že je ochoten setkat se s kardinálem Vingt-Trois, předsedou Francouzské biskupské konference, i se všemi, kdo mají v církvi zájem vést diskusi k této otázce. Ministr vnitra dále dodal: 'Chci připomenout, že francouzská vláda nejedná o čistě francouzském problému, ale jde o  problém evropský. Jednotlivé kroky činíme v rámci pravidel, která vytyčila Evropská unie a respektujeme přirom lidská práva'  Cílem francouzské vlády je zrušit na 300 nepovolených romských osad a vysídlit přibližně 700 Romů do Bulharska a Rumunska. Dle údajů ministerstva vnitra bylo zatím vyklizeno 88 táborů.

V uplynulých dnech věnoval mezinárodní tisk značnou pozornost obsahu pozdravu papeže Benedikta XVI. francouzským poutníkům po modlitbě Anděl Páně minulou neděli (22. srpna 2010) v Castel Gandolfu. 'Všichni lidé jsou povolaní ke spáse,' zdůraznil papež Benedikt XVI. To zároveň znamená 'výzvu k přijetí legitimních lidských odlišností'.

Mluvčí francouzské biskupské konference Mons. Bernard Podvin k tomu pro Vatikánský rozhlas uvedl: 'Svatý otec vykonává svou službu obdivuhodně. Bohužel veřejné mínění mu dostatečně nenaslouchá. Pokud by veřejnost četla jeho sociální encykliku, věřím, že by nebyla překvapena, proč jsou v encyklice Caritas in veritate (Láska v pravdě) uvedeny i hluboké obavy Svatého otce. Papež se nikdy nevyjadřuje v rámci ´politické hry‘, ale jeho prohlášení vždy odpovídají jeho poslání nejvyššího velekněze. Připomíná základní principy Božího slova a požadavky morální teologie. Kdybychom mu v souvislosti se sociálními otázkami častěji dali slovo, nic by nás nepřekvapovalo. Papež se vyjadřuje univerzálním jazykem a ve jménu Krista. Jsme ztotožněni s tím, co říká, a věřím, že se biskupové ve Francii spolu s aktivními katolíky budou snažit tak žít v tomto okamžiku solidarity a bratrství, aby na místech, kde působí, každý z nich jednal v souladu se svým posláním. Myslím, že by bylo velmi důležité zcela potlačit polemiky: vždyť hovoříme o člověku, ve hře je jednoduše budoucnost člověka. Tvrdíme to ve jménu našich hodnot, v hluboké úctě k odlišnostem a především ve snaze zabránit politizujícímu typu vyrovnání, protože – upřímně řečeno – to není náš problém.'

A na otázku, co mohou francouzští katolíci pro tuto diskusi konkrétně udělat, dodal: 'Katolíci už jsou velmi aktivní. Sdružení, křesťanské komunity samozřejmě nečekaly na diskusi posledních dní, aby se otevřely dění ve společnosti, a to platí i mimo otázku Romů. Katolíci zde jsou, působí ve farnostech, v hnutích, existuje ´Sécours catholique‘ (Katolická pomoc), pastorace migrantů; mají velmi hluboké úmysly a mnozí to mohou dosvědčit.'