Beatifikace kaplana pražské arcidiecéze

Arcibiskup Mons. Dominik Duka OP se 19. 9. 2010 zúčastní v Münsteru beatifikace P. Gerharda Hirschfeldera. Tento kněz vysvěcený roku 1932 pro hrabství kladské, které tehdy spadalo do pražské arcidiecéze, byl za svůj odpor proti nacismu umučen v koncentračním táboře Dachau.
Publikováno: 15. 9. 2010 17:00

Praha/Münster (D): P. Gerhard Hirschfelder byl mučedníkem, který se ve svých kázáních stavěl za křesťanskou víru mladých lidí proti nacistické ideologii. Za to byl během druhé světové války zatčen a umučen v koncentračním táboře v Dachau. V roce 1998 byl zahájen beatifikační proces. Arcibiskup Dominik Duka, který ještě jako královéhradecký biskup stál velmi blízko přípravám na blahořečení, je přesvědčen, že "tento mladý kněz je dodnes dokonalým příkladem křesťanského života nejen pro dnešní kněze".

V roce 2002 při oslavách 60. výročí jeho smrti řekl P. Romuald Brudnowski, farář z Čermné, kde Hirschfelder sedm let působil: "Kaplan Gerhard Hirschfelder je Němec, ale bude-li blahořečen, bude patřit nám všem. V modlitbách za blahořečení prosíme, aby pomohl nám Němcům, Polákům a Čechům najít k sobě cestu a společně pracovat na budování Evropy v křesťanském duchu." Také pražský arcibiskup Dominik Duka, který svou účast na beatifikaci v chrámu sv. Pavla v Münstru chápe jako radostnou povinnost, považuje odkaz této charismatické osobnosti za další výzvu k vzájemnému smíření mezi Čechy a Němci. Arcibiskup Duka říká: "Upřímní a pravdiví lidé jako byl P. Gerhard Hirschfelder, jsou pro obě strany připomínkou, že ryzí a spravedliví lidé existují jak v českém, tak německém národě."

Gerhard Hirschfelder se narodil 17. února 1907 v Kladsku (Grafschaft Glatz, Hrabstwo Kłodzkie). Zde studoval na gymnáziu, které ukončil v roce 1926. Po absolvování teologického semináře byl ve Vratislavi (Breslau, Wrocław) vysvěcen na kněze kardinálem Bertramem a v roce 1932 byl ustanoven kaplanem v Čermné (Tscherbeney), kde se věnoval především mládeži.

Od roku 1933 se jeho práce s mládeží stávala čím dál více trnem v oku ideologii národního socialismu. V Německu se rozvíjely mládežnické organizace formované nacistickou ideologií, jako byly Hitlerjugend a Bund Deutscher Mädchen.

Gerhard Hirschefelder, který si byl vědom nebezpečí nacistické ideologie a jejího zhoubného vlivu na mládež, začal být sledován policií. Obsah jeho kázání byl často důvodem pro předvolání k výslechu. V roce 1939 byl Gerhard Hirschfelder přeložen do Habelschwerdtu, kde se opět věnoval práci s mládeží. Organizoval poutě do Vambeřic a k Panně Marii Sněžné, kterých se účastnily tisíce mladých lidí z celého Kladska.

V Habelschwerdtu se v té době stalo, že kdosi zohavil dřevěnou sochu Krista, sousoší Svaté Trojice a Panny Marie. V neděli po této události kaplan Hirschfelder ve svém kázání řekl: "Ten, kdo chce víru v Boha vyrvat mládeži ze srdce, stává se zločincem." Tato slova byla důvodem jeho zatčení. Od 1. srpna do 15. prosince 1941 byl vězněn v kladské pevnosti, kde napsal svou křížovou cestu. Z kladského vězení byl poté transportován do koncentračního tábora Dachau, kde na následky týrání, podvýživy a celkového vysílení 1. srpna 1942 umírá ve věku 35 let. Pohřben byl na čermenském hřbitově.

Tam se po pádu komunismu každoročně sjíždějí čeští poutníci, aby společně s dnešními polskými obyvateli slavili eucharistii a modlili se u hrobu čermenského kaplana. Nechybí ani poutníci z celého Německa. "Je důležité, aby všechny národy byly vždy připraveny bojovat za lidskou důstojnost a svobodu. Svoboda je pro nás totiž příležitostí rozhodnout se pro dobro, tzn. pro cestu ke všemocnému Bohu," dodává arcibiskup Duka.

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022