Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Česká biskupská konference vydala v těchto dnech překlad dokumentu Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě, který v roce 1998 vydala Papežská rada pro laiky. Text dokumentu najdete v příloze článku.

Praha: Sekretariát České biskupské konference vydal v těchto dnech jako 39. publikaci červené řady překlad dokumentu Papežské rady pro laiky nazvaného Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě.

Záměr dokumentu je vysvětlen v úvodní kapitole: 'Úspěchy vědy a následný pokrok medicíny v posledních desetiletích rozhodujícím způsobem přispěly k prodlužování střední délky lidského života. (…) Prodlužování průměrné délky života na jedné straně způsobilo často dramatický pokles porodnosti, na straně druhé způsobilo bezprecedentní demografický vývoj s doslovně převrácenou věkovou pyramidou oproti období ještě před necelými padesáti lety. Počet seniorů trvale narůstá a počet mladých trvale klesá. Tento jev začal v průběhu šedesátých let v zemích severní polokoule a nyní se týká i polokoule jižní, kde je proces stárnutí ještě rychlejší. (…) Pozornost církve a její angažovanost vůči seniorům nejsou nic nového. Staří byli adresáty jejího poslání a její pastýřské péče během staletí a v nejrůznějších situacích. Křesťanská ´caritas‘ se zasazovala o jejich potřeby a zakládala různá díla pro službu seniorům, a to především díky iniciativě a péči řeholních kongregací a laických společenství. Učitelský úřad církve byl vzdálen od myšlenky posuzovat tuto otázku jen jako problém pomoci a dobročinnosti, ale vždy zdůrazňoval prvořadou důležitost ocenění lidí každého věku, a všechny vyzýval, aby napomáhali tomu, že se neztratí lidské a duchovní bohatství a zásoby zkušeností a rad nashromážděné během celého života.“

K využití dokumentu je v jeho závěru uvedeno: 'Cesta starých lidí, je-li doprovázena pastorací pozornou na různost potřeb a charismat, otevřenou pro účast všech a zaměřenou na zhodnocení schopností všech, bude představovat obohacení pro celou církev. Je tedy žádoucí, abychom se mnozí po ní vydávali s odvahou, zachytili její hluboký význam jako cesty pro obrácení srdcí a dar mezi generacemi.“