Památka svatých Andělů strážných

V sobotu 2. 10. 2010 slaví církev památku Andělů strážných. Přinášíme zamyšlení bratra Augustina, kapucína z kláštera u kostela Panny Marie a svatých Andělů v Praze-Hradčanech.

Existence duchových, netělesných bytostí, které Písmo svaté obvykle nazývá anděly, je pravda víry. Svědectví Písma je tak jasné jako jednomyslnost tradice. Jako bytosti čistě duchové mají rozum a vůli: jsou to bytosti osobní a nesmrtelné. Všechny viditelné tvory převyšují dokonalostí, jak o tom svědčí lesk jejich slávy.

Církev vyhlásila existenci andělů za neomylný článek víry. Existují totiž rozumové bytosti vznešenější než lidé a nazývají se andělé. Lateránský sněm v roce 1215 vyhlásil: 'Od počátku času Bůh současně stvořil duchové tvory, tj. andělské, a hmotný svět a potom člověka, který je složen z ducha a těla.'

I vlastním rozumem můžeme pochopit nutnost andělů, a to pomocí gradující stupnice tvorů od mrtvé hmoty k rostlinám, k živočichům bez rozumu, k lidem s tělem a duchovou duší, až k andělům – čistým duchům bez těla. Bez andělů by tato stupnice nebyla úplná, neboť nejblíže k Bohu, čistému Duchu, musí být stvořeni též čistě duchové bez těla. (Tím není dotčena nauka o důstojnosti lidí jako dětí Božích.)

Andělé jsou schopni hlubšího poznávání Boha než my, lidé, a pevnější vůlí jsou schopni oslavovat Boha než my, lidé, na zemi, neboť nám v tom překáží hmotné tělo podléhající pokušením a hříšným náklonnostem, které oslabují náš vztah k Bohu.

Podle hodnosti hovoří Písmo svaté o devíti andělských sborech či kůrech: Andělé, Archandělé, Cherubové, Serafové, Mocnosti, Síly, Panstva, Knížata a Trůny. I andělé byli podrobeni zkoušce. Někteří neobstáli, propadli. Stali se zlými duchy a založili peklo. Z pomsty vůči Bohu pokoušejí lidi ke hříchu, k nekajícnosti a odpadu od Boha, aby bylo co nejvíc lidí s nimi zavrženo. Dobří andělé Boha oslavují a oznamují lidem Boží poselství a pomoc.

Svatý Augustin o nich říká: 'Anděl je název úkolu, ne přirozenosti. Ptáš-li se, jak se nazývá tato přirozenost, je to duch; ptáš-li se, jaký má úkol, je to anděl. Podle toho, co je, je duch, podle toho, co koná, je anděl.' Andělé jsou celým svým bytím Boží služebníci a poslové. Protože 'andělé v nebi stále hledí na tvář svého Otce' (Mt 18, 10), jsou 'dbalí jeho rozkazů, poslušní na jeho slovo' (Ž 103,20).

Ježíš Kristus je středem andělského světa. Jsou to 'jeho andělé': 'Až přijde Syn člověka ve slávě a s ním všichni andělé.' (Mt 25,31) Jsou jeho, protože jsou stvořeni skrze něho a pro něho: 'V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, (svět) viditelný i neviditelný: ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.' (Kol 1,16) Jsou jeho ještě více, protože z nich udělal posly svého plánu spásy: 'Což nejsou všichni (andělé) jen duchové, posláni k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?' (Žid 1,14).

Úcta k andělům strážným vyplývá z obecné nauky církve opírající se o mnohé biblické texty – z novozákonních je to Mt 18,10 a Sk 12,15, ze starozákonních např. Žalm 91(90),11; 103,21; Dan 3,58. Od svého počátku až k hodině smrti je lidský život obklopen ochranou andělů a jejich přímluvou. Každý věřící má u sebe anděla jako ochránce a pastýře, aby ho vedl k životu. Křesťanský život má již zde na zemi ve víře podíl na blaženém společenství andělů a lidí sjednocených v Bohu.

Kapucínský kostel Panny Marie Andělské byl vysvěcen v roce 1602. Jak žádají kapucíni, byl postaven jako kostel velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté.

Na titul kostela upozorňuje oltářní obraz, kde je zobrazen sv. František, jak prosí o tzv. porciunkulové odpustky pro kapli Panny Marie Andělské v Assisi. O této kapli či kostelíku píše Františkův životopisec: 'František sice věděl, že do nebeského království lze vejít z každého místa na zemi, že se vyvoleným všude udílí Boží milost. Věděl však také, že kostelík Panny Marie je zvlášť milostiplným místem, které je vyznamenávané častější návštěvou nebeských duchů. Častěji proto říkával bratřím:  'Synové moji, hleďte, abyste toto místo  nikdy neopustili ... je vskutku svaté a Božím stánkem…'' 

Více dobrých myšlenek ke svátku najdete zde.  

br. Augustin OFMCap, Praha