Památka svatých Andělů strážných

V sobotu 2. 10. 2010 slaví církev památku Andělů strážných. Přinášíme zamyšlení bratra Augustina, kapucína z kláštera u kostela Panny Marie a svatých Andělů v Praze-Hradčanech.
Publikováno: 30. 9. 2010 18:00

Existence duchových, netělesných bytostí, které Písmo svaté obvykle nazývá anděly, je pravda víry. Svědectví Písma je tak jasné jako jednomyslnost tradice. Jako bytosti čistě duchové mají rozum a vůli: jsou to bytosti osobní a nesmrtelné. Všechny viditelné tvory převyšují dokonalostí, jak o tom svědčí lesk jejich slávy.

Církev vyhlásila existenci andělů za neomylný článek víry. Existují totiž rozumové bytosti vznešenější než lidé a nazývají se andělé. Lateránský sněm v roce 1215 vyhlásil: "Od počátku času Bůh současně stvořil duchové tvory, tj. andělské, a hmotný svět a potom člověka, který je složen z ducha a těla."

I vlastním rozumem můžeme pochopit nutnost andělů, a to pomocí gradující stupnice tvorů od mrtvé hmoty k rostlinám, k živočichům bez rozumu, k lidem s tělem a duchovou duší, až k andělům – čistým duchům bez těla. Bez andělů by tato stupnice nebyla úplná, neboť nejblíže k Bohu, čistému Duchu, musí být stvořeni též čistě duchové bez těla. (Tím není dotčena nauka o důstojnosti lidí jako dětí Božích.)

Andělé jsou schopni hlubšího poznávání Boha než my, lidé, a pevnější vůlí jsou schopni oslavovat Boha než my, lidé, na zemi, neboť nám v tom překáží hmotné tělo podléhající pokušením a hříšným náklonnostem, které oslabují náš vztah k Bohu.

Podle hodnosti hovoří Písmo svaté o devíti andělských sborech či kůrech: Andělé, Archandělé, Cherubové, Serafové, Mocnosti, Síly, Panstva, Knížata a Trůny. I andělé byli podrobeni zkoušce. Někteří neobstáli, propadli. Stali se zlými duchy a založili peklo. Z pomsty vůči Bohu pokoušejí lidi ke hříchu, k nekajícnosti a odpadu od Boha, aby bylo co nejvíc lidí s nimi zavrženo. Dobří andělé Boha oslavují a oznamují lidem Boží poselství a pomoc.

Svatý Augustin o nich říká: "Anděl je název úkolu, ne přirozenosti. Ptáš-li se, jak se nazývá tato přirozenost, je to duch; ptáš-li se, jaký má úkol, je to anděl. Podle toho, co je, je duch, podle toho, co koná, je anděl." Andělé jsou celým svým bytím Boží služebníci a poslové. Protože "andělé v nebi stále hledí na tvář svého Otce" (Mt 18, 10), jsou "dbalí jeho rozkazů, poslušní na jeho slovo" (Ž 103,20).

Ježíš Kristus je středem andělského světa. Jsou to "jeho andělé": "Až přijde Syn člověka ve slávě a s ním všichni andělé." (Mt 25,31) Jsou jeho, protože jsou stvořeni skrze něho a pro něho: "V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, (svět) viditelný i neviditelný: ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho." (Kol 1,16) Jsou jeho ještě více, protože z nich udělal posly svého plánu spásy: "Což nejsou všichni (andělé) jen duchové, posláni k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?" (Žid 1,14).

Úcta k andělům strážným vyplývá z obecné nauky církve opírající se o mnohé biblické texty – z novozákonních je to Mt 18,10 a Sk 12,15, ze starozákonních např. Žalm 91(90),11; 103,21; Dan 3,58. Od svého počátku až k hodině smrti je lidský život obklopen ochranou andělů a jejich přímluvou. Každý věřící má u sebe anděla jako ochránce a pastýře, aby ho vedl k životu. Křesťanský život má již zde na zemi ve víře podíl na blaženém společenství andělů a lidí sjednocených v Bohu.

 

Kapucínský kostel Panny Marie Andělské byl vysvěcen v roce 1602. Jak žádají kapucíni, byl postaven jako kostel velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté.

Na titul kostela upozorňuje oltářní obraz, kde je zobrazen sv. František, jak prosí o tzv. porciunkulové odpustky pro kapli Panny Marie Andělské v Assisi. O této kapli či kostelíku píše Františkův životopisec: "František sice věděl, že do nebeského království lze vejít z každého místa na zemi, že se vyvoleným všude udílí Boží milost. Věděl však také, že kostelík Panny Marie je zvlášť milostiplným místem, které je vyznamenávané častější návštěvou nebeských duchů. Častěji proto říkával bratřím:  'Synové moji, hleďte, abyste toto místo  nikdy neopustili ... je vskutku svaté a Božím stánkem…'" 

Více dobrých myšlenek ke svátku najdete zde.  

br. Augustin OFMCap, Praha

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020