Památka Panny Marie Růžencové

Dne 7. 10. slaví církev památku Panny Marie Růžencové. Přinášíme informace související s Pannou Marií a modlitbou růžence.

Modlitba růžence  je nejznámější modlitbou k Panně Marii, věřící se ji modlí individuálně nebo společně, i např. v kostele před bohoslužbou. Boží Matka bývá nazývána Královnou posvátného růžence.

Tato modlitba se ve své dnešní podobě šířila od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování andělského pozdravení a v rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení a oslavení má jeho Matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil v roce 1569 papež Pius V., který zavedl svátek Panny Marie Růžencové.

Slavení dnešní liturgické památky bylo zavedeno v roce 1572 jako vzpomínka na vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta, která se odehrála 7. října 1571; od roku 1573 bylo přeloženo na první říjnovou neděli. Po vítězství nad Turky u Petrovaradína u Nového Sadu (Srbsko) bylo slavení rozšířeno pro celou církev (1716). Od roku 1913 se památka slaví 7. října.

Opakování modlitby neznamená monotónnost, ale naopak jde o pestrou modlitbu, která ukrývá intenzitu vyjádření lásky a důvěry k Panně Marii jako k Matce Boží a naší nebeské Matce. Jako nejnovější růženec vyhlásil papež Jan Pavel II., růženec světla dne 16. října 2002 a zároveň vyhlásil období do října 2003 Rokem růžence. Tajemství světla jsou následující:

Ježíš, který byl pokřtěn v Jordánu (Mt 3,17).

Ježíš, který zjevil v Káně svou božskou moc (Jan 2,5).

Ježíš, který hlásal Boží království a vyzýval k pokání (Mk 1,15).

Ježíš, který na hoře Proměnění zjevil svou slávu (Mk 9,5).

Ježíš, který ustanovil Eucharistii (Jan 6,54).

Také těchto pět tajemství, stejně jako radostná, bolestná a slavná tajemství, jsou bezesporu důvodem k rozjímání o uvedených událostech z Ježíšova života. Tajemství se mohou vyslovovat při každém desátku a je možné doplnit je dalšími myšlenkami k rozjímání. Podrobnější popis tajemství najdete např. zde.

Za Mariánský rok vyhlásil Jan Pavel II. rok 1987. Probíhaly různé duchovní aktivity směřované k Panně Marii a kladl se zvýšený důraz na opravdivé prožívání mariánské zbožnosti a obnovení pravého vztahu k Panně Marii, která vede věřící k Ježíši Kristu. Každoročně se větší úcta Panně Marii prokazuje během měsíců října a května.

Mezi známé mariánské ctitele, vedle papeže Jana Pavla II., patří např. sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu, sv. Klement Maria Hofbauer, sv. Maxmilián Kolbe nebo sv. Gerard Majella.   

Zdroj úvodních informací o růženci:

Misál na každý den liturgického roku, Karmelitánské nakladatelství, 2000 (upraveno) 

Foto převzato