Benedikt XVI: křesťané nemohou ignorovat krizi víry

Přijetím u papeže Benedikta XVI. byl dnes (7. 10. 2010) ukončen čtyřdenní kongres Papežské rady pro sdělovací prostředky zaměřený na katolický tisk v digitální éře. Včera delegáti slavili mši svatou v bazilice sv. Petra s kardinálem Tarcisiem Bertonem, státním sekretářem Apoštolského stolce.

Vatikán: Kongresu, který byl zahájen 4. října 2010, se zúčastnilo přes dvě stě odborníků, redaktorů katolického tisku a webových stránek z 85 zemí. Českou republiku zastupovali Markéta Jírů z tiskového střediska ČBK, Ignác Mucha z Pastoračního střediska pražského arcibiskupství a Tomáš Kutil z Katolického týdeníku.

Včera, ve středu 6. října 2010, slavili delegáti mši svatou v bazilice sv. Petra se státním sekretářem kardinálem Tarcisiem Bertonem. Podle něj mají katolická média velkou odpovědnost, protože 'tak jako ostatní mají informovat a formovat', ale zároveň mají přispívat 'k hlásání Krista a k otevření společnosti vůči Bohu'. Kardinál upozornil novináře, kteří se sjeli z celého světa, aby hovořili o úloze katolického tisku v digitální éře, i na účinný způsob této úlohy. Vyzval přítomné, aby ukázali 'opodstatněnost vztahu, který spojuje rozum a víru v ohleduplné a jasné konfrontaci s odlišnými postoji ve veřejné diskusi'. Nabádal je k tomu, 'aby nepodléhali pokušení dávat prostor dílčím či sektářským zájmům – politickým, ekonomickým či náboženským – a sloužili jen tomu, co Manzoni nazývá 'svatou pravdou', tedy pravdě, a aby se jí nikdy nezpronevěřili'. Také by si měli uvědomovat 'bídu zdrojů, které jsou k dispozici. Ale právě tato okolnost je součástí stylu, jímž si razí cestu království Boží. Vaše bohatství a síla je v evangeliu, které sdělujete, vaší oporou je Bůh. Dejte mu prostor'.

Mši svatou s kardinálem Bertonem koncelebrovalo 12 biskupů, mezi nimi i arcibiskup Claudio Maria Celli, předseda Papežské rady pro sdělovací prostředky a asi šedesát kněží. Na začátku homilie kardinál řekl, že svět katolických médií je různorodý, ale má rovněž 'významné místo v  širokém panoramatu světových informací'. V souvislosti s liturgickými texty kardinál připomněl, že i v naší době jsou následovníci Krista povoláni myslet na chudé a sdílet s nimi kromě hmotných dober ten nejdrahocennější dar, tj. evangelium. Považuje to za největší lásku, kterou můžeme prokázat lidem na okraji společnosti, utiskovaným, zasaženým různým odcizením a chudobou.

Evangelizovat chudé, to je Ježíšův projekt, povolání církve a poslání každého pokřtěného. Kromě toho je evangelizace v základech celého působení církve a povznesení člověka její základní, bytostnou součástí. 'Není náhražkou ani alternativou. Nic není možné klást před hlásání evangelia,' zdůraznil kardinál. Proto, a o to víc, se biblické texty mohou vztahovat na pracovníky sdělovacích prostředků. 'Bůh chtěl, aby v lidské agoře zazněl také jeho hlas a jeho slovo. Církev, od počátku svědek hlásání a skutků, jimiž Ježíš oznamoval království, existuje proto, aby sdělovala lidem dobrou zvěst.' Tak vidí kardinál práci katolického tisku, který 'inkulturací evangelia do novinářské řeči dává médiím lepší schopnost předávat a nechat pronikat evangelní poselství. Váš způsob sdělování evangelia reaguje na naléhavou potřebu dnešní víry: na potřebu, aby byla stále více vírou promyšlenou, aby se stala klíčem interpretace a hodnotovým kritériem toho, co se děje'.

Kardinál Bertone také zdůraznil, že média nikdy nejsou 'neutrálním' nástrojem. Naopak, jsou 'prostředkem a poselstvím' plodícím 'novou kulturu'. A lidé, odpovědní za komunikační procesy, jak uvedl Benedikt XVI. při příležitosti loňského Světového dne sdělovacích prostředků, jsou povoláni k tomu, aby 'podporovali kulturu úcty k důstojnosti a hodnotě lidské osoby'.

Dnes, 7. října v poledne, na závěr kongresu, přijal účastníky papež Benedikt XVI. v Klementinském sále Apoštolského paláce ve Vatikánu a ve své krátké promluvě vyjádřil radost, že je může povzbudit k tomu, aby s novou motivací pokračovali ve svém důležitém úsilí. I v době, kdy svět médií prošel hlubokou změnou, mají 'katoličtí novináři hledat pravdu se zapáleným srdcem i myslí, ale také s profesionalitou kompetentních pracovníků, vybavených účinnými nástroji'. Ale i postava novináře doznala hlubokých změn. 'Při komunikaci má dnes stále větší váhu svět obrazu provázený vývojem stále nových technologií. To vše má nepochybně kladné aspekty, na druhé straně může dojít k tomu, že obraz bude nezávislý na skutečnosti a vytvoří virtuální svět s různými následky, mezi něž jako první patří lhostejnost vůči skutečnosti. Nové technologie totiž spolu s pokrokem umožňují záměnu skutečného a neskutečného a mohou vést k záměně reality s virtuálním světem. Kromě toho záznam nějaké události, radostné či smutné, může být přijímán jako zábava, nikoliv jako podnět k zamyšlení. Hledání cest k opravdovému povznesení člověka ustupuje na druhou kolej, protože událost se předkládá především proto, aby vyvolala emoce. Tyto aspekty zní jako poplašný zvonek: vyzývají k tomu, abychom si uvědomovali nebezpečí, že se virtuální svět vzdaluje od skutečnosti a nepodněcuje k hledání skutečnosti, pravdy,' varoval papež.

V těchto podmínkách má podle papeže katolický tisk co nejlépe a zcela nově využít své možnosti a den co den dávat smysl svému nezadatelnému poslání. 'Církev má od chvíle, kdy křesťanská víra sdílí s komunikací společnou základní strukturu, usnadňující prvek:  je to fakt, že nástroj a poselství spolu splývají. Opravdu, Syn Boží, vtělené Slovo, je zároveň poselství spásy a prostředek, kterým se spása uskutečňuje. To není jen nějaký jednoduchý pojem, ale pro všechny dosažitelná skutečnost, i pro ty, kteří žijí jako protagonisté ve složitém světě a jsou schopni zachovávat intelektuální poctivost vlastní 'maličkým' z evangelia,' zdůraznil papež. A pokračoval: 'Církev, mystické tělo, přítomné současně kdekoliv, podporuje více bratrské a lidské vztahy tím, že je místem společenství věřících, a zároveň znamením a nástrojem povolání všech ke společenství. Její silou je Kristus a v jeho jménu ´pronásleduje‘ člověka na cestách světa, aby ho zachránila od ´mysterium iniquitatis´, které v něm zákeřně působí. Ve srovnání s ostatními sdělovacími prostředky tisk nejpříměji poukazuje na hodnotu psaného slova. Slovo Boží přišlo k lidem a bylo i nám předáno v knize, v Bibli. Slovo zůstane základním nástrojem komunikace: slovo je dnes využíváno v různých formách a i v tzv. 'civilizaci obrazu' si uchovává celou svou hodnotu,' říká papež.

'Proto křesťané nemohou ignorovat krizi víry, která zasáhla společnost, nebo jednoduše spoléhat, že dědictví hodnot předávané po staletí může i nadále inspirovat a utvářet budoucnost lidské rodiny. Myšlenka žít, 'jako by Bůh neexistoval', se projevila jako zhoubná: svět naopak potřebuje žít, 'jako by Bůh existoval', přestože nemá sílu věřit, jinak bude produkovat pouze 'nehumánní humanismus',' apeloval papež. Pokud ten, kdo pracuje ve sdělovacích prostředcích, nechce být jen 'znějícím kovem a zvučícím cimbálem' (srov. 1 Kor 13,1), musí mít v sobě silné hluboké přesvědčení, které mu dává schopnost, aby jednal v záležitostech světa tak, že klade Boha na vrchol svého hodnotového žebříčku. Podle papeže mají pracovníci médií za úkol pomáhat současnému člověku, aby se zaměřil na Krista, jediného Spasitele, a udržovat ve světě stále zapálenou pochodeň naděje, aby mohl důstojně prožívat současnost a vhodně vytvářet budoucnost. Proto přítomné vyzval k obnovení osobní volby Krista, k čerpání z duchovních pramenů, které mentalita světa podceňuje; přitom jsou tak vzácné, dokonce nepostradatelné. Povzbudil je v jejich nelehkém úsilí a ujistil je svou modlitbou, aby toto úsilí bylo působením Ducha Svatého stále prospěšné. Udělil jim své požehnání.