Pražský arcibiskup promluvil na setkání biskupů v Berlíně

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP přednesl 6. 10. 2010 v Berlíně přednášku v rámci každoročního setkání německých biskupů se zástupci politického života a médií. Hovořil na téma Náboženství v sekularizované společnosti.
Publikováno: 7. 10. 2010 17:45

Praha/Berlín: Předseda Německé biskupské konference arcibiskup Robert Zollitsch ve své uvítací řeči vyzdvihl roli křesťanů v boji za svobodu před dvaceti lety, který byl završen sjednocením země. To si Německo v těchto dnech připomíná. „Byli to především lidé z východního bloku, kteří tehdejší události uvedli do pohybu. Mezi nimi bylo také velmi mnoho angažovaných křesťanů,“ řekl arcibiskup Zollitsch. Ten také připomněl úspěch smíření mezi Čechy a Němci, k němuž došlo velkým přičiněním křesťanů. Poděkoval za návštěvu pražskému arcibiskupovi a jeho přítomnost na tzv. Michalské recepci označil za „dobré a nadějné znamení pro Evropu a církev“. Oznámil také svou chystanou návštěvu Prahy, k níž by mělo dojít v půlce listopadu.

Arcibiskup Duka ve své přednášce shrnul základní důvody tvrzení, že jsme nejateističtější zemí Evropy, tvrzení, které považuje za zcela mylné. Vždyť polovina obyvatel je pokřtěna. Přestože je situace v českých zemí jistě specifická, vlna sekularizace objevující se koncem 60. let minulého století zasahuje celý západní svět. Pražský arcibiskup dokonce tvrdí, že „formy militantního sekularismu nejsou zdaleka tak výrazné v postkomunistických zemích“. U nás si totiž ještě příliš dobře pamatujeme dobu komunistického útlaku všeho, co se vyznačovalo svobodným duchem.

V západní společnosti lze podle pražského arcibiskupa pozorovat tendenci k uzavřenosti jak u církve, tak skupin obyvatel tíhnoucích k „neoateizmu s neoliberalistickými projevy postmoderní sekularity“. Sekularizmus svým způsobem ke křesťanství patří. „Ježíšovo odmítnutí božské hegemonie císařství dostalo v dějinách Evropy a samotného křesťanství různé podoby, ale bylo vždy přítomné,“ říká Dominik Duka. Problémem je ovšem absence „logicko-teologické argumentace“. „Právem lze připustit, že výrazná rezignace na racionalitu způsobila, že křesťanství není schopné vést dostatečný a potřebný dialog se současným světem v době radikální proměny,“ rozvíjí svou myšlenku pražský arcibiskup. Právě proto, že v naší společnosti, a to nejen v církvi, nemá racionalita své pevné místo, utíkají se lidé k onomu transcendentnímu „něco“, které je blízké téměř polovině obyvatel českých zemí.

Ojedinělé projevy militantního ateizmu stojí však v pozadí vzrůstajícího vlivu náboženství. Arcibiskup Duka konstatuje, že žijeme v „postateistické době“. Stojíme před zápasem o instituce, jako jsou „rodina, obec, či lidská důstojnost, práva člověka, právo dítěte na biologickou matku a otce, jako i obhajoba role muže a ženy“. Tyto skutečnosti jsou podle Duky „biologickou, psychologickou, kulturní i společenskou daností a nejsou to projevy náboženské víry“. Jelikož sekularita, jak říká Duka, nalézá svůj plnohodnotný smysl a cíl v tajemství inkarnace, je obhajoba těchto pozemských skutečností, obhajobou křesťanství. „Sekularita, která potlačí či vytlačí transcendentno ze života jednotlivce či společnosti, není schopna dát smysl životu a činnosti jak jednotlivce, tak společnosti.“ My, kdo žijeme po Osvětimi a gulagu, již víme, co znamená svět ponechaný sobě samému, říká arcibiskup Duka.

Recepci, na které pražský arcibiskup vystoupil, každoročně pořádá komisariát německých biskupů (jakási stálá rada). Setkání se pravidelně účastní vysocí státní činitelé. Letos byl přítomen německý spolkový prezident Christian Wulff, berlínský kardinál Georg Sterzinsky, řada ministrů spolkové vlády a významných představitelů z řad církve a politického života.

Celý text přednášky je k dispozici na www.dominikduka.cz.

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
10.07.2020

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020