Pražský arcibiskup promluvil na setkání biskupů v Berlíně

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP přednesl 6. 10. 2010 v Berlíně přednášku v rámci každoročního setkání německých biskupů se zástupci politického života a médií. Hovořil na téma Náboženství v sekularizované společnosti.
Publikováno: 7. 10. 2010 17:45

Praha/Berlín: Předseda Německé biskupské konference arcibiskup Robert Zollitsch ve své uvítací řeči vyzdvihl roli křesťanů v boji za svobodu před dvaceti lety, který byl završen sjednocením země. To si Německo v těchto dnech připomíná. „Byli to především lidé z východního bloku, kteří tehdejší události uvedli do pohybu. Mezi nimi bylo také velmi mnoho angažovaných křesťanů,“ řekl arcibiskup Zollitsch. Ten také připomněl úspěch smíření mezi Čechy a Němci, k němuž došlo velkým přičiněním křesťanů. Poděkoval za návštěvu pražskému arcibiskupovi a jeho přítomnost na tzv. Michalské recepci označil za „dobré a nadějné znamení pro Evropu a církev“. Oznámil také svou chystanou návštěvu Prahy, k níž by mělo dojít v půlce listopadu.

Arcibiskup Duka ve své přednášce shrnul základní důvody tvrzení, že jsme nejateističtější zemí Evropy, tvrzení, které považuje za zcela mylné. Vždyť polovina obyvatel je pokřtěna. Přestože je situace v českých zemí jistě specifická, vlna sekularizace objevující se koncem 60. let minulého století zasahuje celý západní svět. Pražský arcibiskup dokonce tvrdí, že „formy militantního sekularismu nejsou zdaleka tak výrazné v postkomunistických zemích“. U nás si totiž ještě příliš dobře pamatujeme dobu komunistického útlaku všeho, co se vyznačovalo svobodným duchem.

V západní společnosti lze podle pražského arcibiskupa pozorovat tendenci k uzavřenosti jak u církve, tak skupin obyvatel tíhnoucích k „neoateizmu s neoliberalistickými projevy postmoderní sekularity“. Sekularizmus svým způsobem ke křesťanství patří. „Ježíšovo odmítnutí božské hegemonie císařství dostalo v dějinách Evropy a samotného křesťanství různé podoby, ale bylo vždy přítomné,“ říká Dominik Duka. Problémem je ovšem absence „logicko-teologické argumentace“. „Právem lze připustit, že výrazná rezignace na racionalitu způsobila, že křesťanství není schopné vést dostatečný a potřebný dialog se současným světem v době radikální proměny,“ rozvíjí svou myšlenku pražský arcibiskup. Právě proto, že v naší společnosti, a to nejen v církvi, nemá racionalita své pevné místo, utíkají se lidé k onomu transcendentnímu „něco“, které je blízké téměř polovině obyvatel českých zemí.

Ojedinělé projevy militantního ateizmu stojí však v pozadí vzrůstajícího vlivu náboženství. Arcibiskup Duka konstatuje, že žijeme v „postateistické době“. Stojíme před zápasem o instituce, jako jsou „rodina, obec, či lidská důstojnost, práva člověka, právo dítěte na biologickou matku a otce, jako i obhajoba role muže a ženy“. Tyto skutečnosti jsou podle Duky „biologickou, psychologickou, kulturní i společenskou daností a nejsou to projevy náboženské víry“. Jelikož sekularita, jak říká Duka, nalézá svůj plnohodnotný smysl a cíl v tajemství inkarnace, je obhajoba těchto pozemských skutečností, obhajobou křesťanství. „Sekularita, která potlačí či vytlačí transcendentno ze života jednotlivce či společnosti, není schopna dát smysl životu a činnosti jak jednotlivce, tak společnosti.“ My, kdo žijeme po Osvětimi a gulagu, již víme, co znamená svět ponechaný sobě samému, říká arcibiskup Duka.

Recepci, na které pražský arcibiskup vystoupil, každoročně pořádá komisariát německých biskupů (jakási stálá rada). Setkání se pravidelně účastní vysocí státní činitelé. Letos byl přítomen německý spolkový prezident Christian Wulff, berlínský kardinál Georg Sterzinsky, řada ministrů spolkové vlády a významných představitelů z řad církve a politického života.

Celý text přednášky je k dispozici na www.dominikduka.cz.

Související články

Další aktuality

Kongregace pro nauku víry zamítá interkomunio v Německu

Kongregace pro nauku víry vyloučila eucharistické společenství mezi katolickou a protestantskou církví v Německu a teologicky jej zdůvodnila příliš velikými rozdíly v chápání eucharistie a církevního úřadu. Zároveň v této otázce neexistují podklady pro osobní rozhodování ve svědomí, stojí v listě, který kard. Ladaria zaslal předsedovi německé biskupské konference, biskupu Georgu Bätzingovi.
23.09.2020

Katolický týdeník: Libanon si zachovává naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní lidé se ale ptají, co bude dál.
23.09.2020

„Eutanazie je zločin proti lidskému životu; nevyléčitelný neznamená, že péče končí“

„Samaritanus Bonus” (Dobrý Samaritán) je list, který dnes ve Vatikánu představil prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Luis F. Ladaria Ferrer. Dokument opětovně odsuzuje jakoukoli formu eutanazie a asistované sebevraždy a zasazuje se o podporu rodin a zdravotnických pracovníků.
22.09.2020

V předvečer svatováclavské pouti projde Prahou průvod s Palladiem za požehnání a pokoj

Při příležitosti svátku hlavního patrona české země sv. Václava, Dne české státnosti a také k uctění nadcházejícího 1100. výročí mučednické smrti české kněžny sv. Ludmily pořádá Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české. Uskuteční se v Praze v neděli 27. září 2020 a účastníci při něm budou prosit za požehnání a pokoj Praze i celé vlasti.
22.09.2020

Při bohoslužbě za Evropu se budeme modlit i za nemocné koronavirem

Bohoslužbu za katolickou církev v Evropě odslouží 27. 9. od 10.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha kardinál Dominik Duka.
22.09.2020