Pražský arcibiskup promluvil na setkání biskupů v Berlíně

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP přednesl 6. 10. 2010 v Berlíně přednášku v rámci každoročního setkání německých biskupů se zástupci politického života a médií. Hovořil na téma Náboženství v sekularizované společnosti.
Publikováno: 7. 10. 2010 15:45

Praha/Berlín: Předseda Německé biskupské konference arcibiskup Robert Zollitsch ve své uvítací řeči vyzdvihl roli křesťanů v boji za svobodu před dvaceti lety, který byl završen sjednocením země. To si Německo v těchto dnech připomíná. „Byli to především lidé z východního bloku, kteří tehdejší události uvedli do pohybu. Mezi nimi bylo také velmi mnoho angažovaných křesťanů,“ řekl arcibiskup Zollitsch. Ten také připomněl úspěch smíření mezi Čechy a Němci, k němuž došlo velkým přičiněním křesťanů. Poděkoval za návštěvu pražskému arcibiskupovi a jeho přítomnost na tzv. Michalské recepci označil za „dobré a nadějné znamení pro Evropu a církev“. Oznámil také svou chystanou návštěvu Prahy, k níž by mělo dojít v půlce listopadu.

Arcibiskup Duka ve své přednášce shrnul základní důvody tvrzení, že jsme nejateističtější zemí Evropy, tvrzení, které považuje za zcela mylné. Vždyť polovina obyvatel je pokřtěna. Přestože je situace v českých zemí jistě specifická, vlna sekularizace objevující se koncem 60. let minulého století zasahuje celý západní svět. Pražský arcibiskup dokonce tvrdí, že „formy militantního sekularismu nejsou zdaleka tak výrazné v postkomunistických zemích“. U nás si totiž ještě příliš dobře pamatujeme dobu komunistického útlaku všeho, co se vyznačovalo svobodným duchem.

V západní společnosti lze podle pražského arcibiskupa pozorovat tendenci k uzavřenosti jak u církve, tak skupin obyvatel tíhnoucích k „neoateizmu s neoliberalistickými projevy postmoderní sekularity“. Sekularizmus svým způsobem ke křesťanství patří. „Ježíšovo odmítnutí božské hegemonie císařství dostalo v dějinách Evropy a samotného křesťanství různé podoby, ale bylo vždy přítomné,“ říká Dominik Duka. Problémem je ovšem absence „logicko-teologické argumentace“. „Právem lze připustit, že výrazná rezignace na racionalitu způsobila, že křesťanství není schopné vést dostatečný a potřebný dialog se současným světem v době radikální proměny,“ rozvíjí svou myšlenku pražský arcibiskup. Právě proto, že v naší společnosti, a to nejen v církvi, nemá racionalita své pevné místo, utíkají se lidé k onomu transcendentnímu „něco“, které je blízké téměř polovině obyvatel českých zemí.

Ojedinělé projevy militantního ateizmu stojí však v pozadí vzrůstajícího vlivu náboženství. Arcibiskup Duka konstatuje, že žijeme v „postateistické době“. Stojíme před zápasem o instituce, jako jsou „rodina, obec, či lidská důstojnost, práva člověka, právo dítěte na biologickou matku a otce, jako i obhajoba role muže a ženy“. Tyto skutečnosti jsou podle Duky „biologickou, psychologickou, kulturní i společenskou daností a nejsou to projevy náboženské víry“. Jelikož sekularita, jak říká Duka, nalézá svůj plnohodnotný smysl a cíl v tajemství inkarnace, je obhajoba těchto pozemských skutečností, obhajobou křesťanství. „Sekularita, která potlačí či vytlačí transcendentno ze života jednotlivce či společnosti, není schopna dát smysl životu a činnosti jak jednotlivce, tak společnosti.“ My, kdo žijeme po Osvětimi a gulagu, již víme, co znamená svět ponechaný sobě samému, říká arcibiskup Duka.

Recepci, na které pražský arcibiskup vystoupil, každoročně pořádá komisariát německých biskupů (jakási stálá rada). Setkání se pravidelně účastní vysocí státní činitelé. Letos byl přítomen německý spolkový prezident Christian Wulff, berlínský kardinál Georg Sterzinsky, řada ministrů spolkové vlády a významných představitelů z řad církve a politického života.

Celý text přednášky je k dispozici na www.dominikduka.cz.

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021