Pouť ke svatému Lukášovi do pražské katedrály

V pondělí 18. 10. 2010, na svátek sv. evangelisty Lukáše, bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 18.00 hodin slavit mši svatou Mons. Karel Herbst SDB, světící pražský biskup. Vystavena bude lebka světce, která je od roku 1354 součástí Svatovítského pokladu.
Publikováno: 13. 10. 2010 18:30

Praha: Jak říká biskup Karel Herbst, naše arcidiecéze má vůči tomuto evangelistovi určitý závazek. Málokdo ho ovšem pociťuje. Zatímco do kostela sv. Justiny v Padově přicházejí tisíce poutníků z celého světa, již méně se ví, že vedle relikvií sv. Václava a Vojtěcha se ve Svatovítském chrámu nalézá také relikvie o dalších tisíc let starší. "Způsobil to císař Karel IV., když při návratu ze své císařské korunovace požádal v Padově v bazilice sv. Justiny o lebku svatého Lukáše. Císaři těžko něco odmítat, a tak se lebka evangelisty dostala do Prahy a stala se součástí pokladu naší katedrály," vysvětluje biskup Herbst.

Autentičnost Lukášových ostatků byla zkoumána v roce 1998, kdy padovský arcibiskup Antonio Mattiazzo jmenoval komisi, která měla relikvii v Padově porovnat s lebkou uchovávanou v Praze. Se souhlasem pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka byla relikvie pro antropologicko-lékařský průzkum tehdy převezena do Padovy. Po odborném posouzení lebky, pro jejíž autentičnost svědčí notářské listiny z roku 1354 a nápisy uvnitř mozkovny na temenních kostech, byla zkoumání podrobena také kostra vyjmutá z olověné rakve opatřené voskovými pečetěmi. Vědci si všímali jednotlivých podrobností a srovnali vše, co se dalo z pozůstatků pomocí moderních znalostí vyčíst. Jan Matějka a Emanuel Vlček, tak mohli v článku pro časopisu Vesmír z roku 2000 konstatovat: "Tyto objevy podpořily sounáležitost pražské lebky a padovské kostry, stejně jako proporční možnost připojit lebku na první krční obratel (atlas)". Dosud však nebyl uzavřen výzkum, který srovnával DNA kostry a lebky.

Svatý Lukáš byl povoláním lékař a působil v polovině 1. století v Antiochii. O jeho životě však máme jen velmi málo zpráv. Okolo roku 50/51 se připojil k apoštolu Pavlovi a provázel ho na misijních cestách až do Pavlovy smrti v roce 67 v Římě. Je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolů. Podle pramenů zemřel ve věku 84 let přirozenou smrtí, o čemž svědčí také dochované pozůstatky. Tradice klade místo prvního Lukášova pohřbu do Théb, což potvrzuje zpráva o přenesení jeho těla spolu s kostmi sv. apoštola Ondřeje po smrti Konstantina Velikého roku 357 do baziliky svatých Ondřeje a Lukáše v Konstantinopoli. O přenesení těla sv. Lukáše odsud do Padovy se dobový historický záznam nedochoval. Důvodem přenesení byla údajně snaha ochránit ostatky před obrazoborectvím, které v Konstantinopoli zuřilo v letech 741–770.

Císař Karel IV. navštívil Padovu při cestě do Milána, kde měl přijmout korunu lombardského království. Při té příležitosti získal pro novou pražskou katedrálu lebku sv. Lukáše. Darovací listina akvilejského patriarchy Mikuláše, do jehož církevní provincie Padova náležela, nese datum 6. listopadu 1354.

 

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.
17.01.2020