Koncert na počest Jana z Jenštejna

Kardinál Miloslav Vlk se 21. 10. 2010 od 19.30 hodin zúčastní v Římě slavnostního koncertu na počest Jana z Jenštejna. Od narození tohoto třetího pražského arcibiskupa si letos připomínáme 660 let, od jeho smrti v Římě 610 let.
Publikováno: 15. 10. 2010 11:30

Praha/Řím: Večer, který pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Pavel Vošalík, proběhne v bazilice Sanctae Praxedis v Římě. Věnován je všem, kdo trpěli pro svou víru, a koná se pod záštitou ministra Karla Schwarzenberga a pražského arcibiskupa Dominika Duky OP. Na koncertě zazní skladby Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Petra Ebena a Pavla Černého.

Jan z Jenštejna se narodil 27. prosince 1350 jako potomek pánů z Vlašimi a z Jenštejna, kteří patřili ke vzdělané šlechtě sloužící ve státní službě. Studoval v Praze, Padově, Bologni, Montpellier a posléze v Paříži. Po ukončení svého působení na Sorbonně byl jmenován míšeňským biskupem. V roce 1379 se stal pražským arcibiskupem a v tomtéž roce byl Václavem IV. jmenován nejvyšším zemským kancléřem.

Ve své nové funkci začal prosazovat asketický život jako program a vzor pro lid českých zemí. Nabíral tak na síle jeho konflikt s královskou mocí. Jan z Jenštejna podporoval papeže v Římě, což se negativně odráželo ve vztazích s Francií. Král odvolal Jana z Jenštejna z funkce nejvyššího zemského kancléře a snažil se všemožně oslabit jeho pozici. S arcibiskupovou politikou nakonec nesouhlasila ani kapitula, která se v rozhodující chvíli postavila na stranu krále.

Václav IV. se rozhodl oslabit arcibiskupovu moc tím, že z uprázdněného opatského stolce v západočeských Kladrubech hodlal zřídit nové biskupství a chtěl na něj dosadit některého ze svých oblíbenců. Arcibiskup však několik dní po smrti kladrubského opata Racka jmenoval opatem mnicha Odolena, což potvrdil také sv. Jan Nepomucký jako generální vikář. Po jednání s arcibiskupem dal král v březnu roku 1393 Jana z Nepomuka a další svědky zatknout. Generální vikář byl, jak známo, umučen a jeho tělo shozeno do Vltavy. Takové násilí vůči vysokému představiteli církve bylo zcela bezprecedentní, proto Jan z Jenštejna podal papežské kurii na Václava IV žalobu.

Poté, co papež Bonifác IX. nemohl v situaci boje proti vzdoropapeži ve věci nic podniknout, ocitl se Jan z Jenštejna zcela osamocen a bez podpory. Po několika dalších prohraných sporech byl nucen abdikovat. Odchází do Říma, kde 17. června 1400 v klášteře u baziliky Sanctae Praxedis umírá. Podle některých historiků spory, které vedl s králem a jeho okolím vnitřně oslabily nejen státní, ale i církevní jednotu a svým způsobem pomohly vytvořit živnou půdu pro myšlenky husitství.

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020