Koncert na počest Jana z Jenštejna

Kardinál Miloslav Vlk se 21. 10. 2010 od 19.30 hodin zúčastní v Římě slavnostního koncertu na počest Jana z Jenštejna. Od narození tohoto třetího pražského arcibiskupa si letos připomínáme 660 let, od jeho smrti v Římě 610 let.
Publikováno: 15. 10. 2010 11:30

Praha/Řím: Večer, který pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Pavel Vošalík, proběhne v bazilice Sanctae Praxedis v Římě. Věnován je všem, kdo trpěli pro svou víru, a koná se pod záštitou ministra Karla Schwarzenberga a pražského arcibiskupa Dominika Duky OP. Na koncertě zazní skladby Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Petra Ebena a Pavla Černého.

Jan z Jenštejna se narodil 27. prosince 1350 jako potomek pánů z Vlašimi a z Jenštejna, kteří patřili ke vzdělané šlechtě sloužící ve státní službě. Studoval v Praze, Padově, Bologni, Montpellier a posléze v Paříži. Po ukončení svého působení na Sorbonně byl jmenován míšeňským biskupem. V roce 1379 se stal pražským arcibiskupem a v tomtéž roce byl Václavem IV. jmenován nejvyšším zemským kancléřem.

Ve své nové funkci začal prosazovat asketický život jako program a vzor pro lid českých zemí. Nabíral tak na síle jeho konflikt s královskou mocí. Jan z Jenštejna podporoval papeže v Římě, což se negativně odráželo ve vztazích s Francií. Král odvolal Jana z Jenštejna z funkce nejvyššího zemského kancléře a snažil se všemožně oslabit jeho pozici. S arcibiskupovou politikou nakonec nesouhlasila ani kapitula, která se v rozhodující chvíli postavila na stranu krále.

Václav IV. se rozhodl oslabit arcibiskupovu moc tím, že z uprázdněného opatského stolce v západočeských Kladrubech hodlal zřídit nové biskupství a chtěl na něj dosadit některého ze svých oblíbenců. Arcibiskup však několik dní po smrti kladrubského opata Racka jmenoval opatem mnicha Odolena, což potvrdil také sv. Jan Nepomucký jako generální vikář. Po jednání s arcibiskupem dal král v březnu roku 1393 Jana z Nepomuka a další svědky zatknout. Generální vikář byl, jak známo, umučen a jeho tělo shozeno do Vltavy. Takové násilí vůči vysokému představiteli církve bylo zcela bezprecedentní, proto Jan z Jenštejna podal papežské kurii na Václava IV žalobu.

Poté, co papež Bonifác IX. nemohl v situaci boje proti vzdoropapeži ve věci nic podniknout, ocitl se Jan z Jenštejna zcela osamocen a bez podpory. Po několika dalších prohraných sporech byl nucen abdikovat. Odchází do Říma, kde 17. června 1400 v klášteře u baziliky Sanctae Praxedis umírá. Podle některých historiků spory, které vedl s králem a jeho okolím vnitřně oslabily nejen státní, ale i církevní jednotu a svým způsobem pomohly vytvořit živnou půdu pro myšlenky husitství.

Související články

Další aktuality

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020

Dopis řeholníkům a řeholnicím 70 let po násilném rušení klášterů v socialistickém Československu

Přinášíme vám dopis předsedů konferencí vyšších řeholních představených, arciopata Petra Prokopa Siostrzonka OSB a Sr. Kristy Ludmily Chládkové OP, k 70 letům od Akce K a Akce Ř.
01.04.2020

Katolický týdeník: Velikonoční triduum v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.
01.04.2020

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020