Pracovat pro společné dobro formací nové generace katolíků zapojených v životě společnosti a v politice. To je ve stručnosti hlavní cíl programu, na který se v Reggio Calabria od 14. do 17. 10. 2010 soustředilo 1200 delegátů zastupujících 184 diecézí během 46. sociálního týdne italských katolíků.
Reggio Calabria: Cíl sleduje doporučení, která několikrát vyjádřil Benedikt XVI. a potvrdil je i ve zvláštním pozdravu účastníkům během nedělní modlitby Anděl Páně. Ocenil, že se věnovali 'programu naděje' pro budoucnost země. Vyjádřil také přání, aby hledání společného dobra bylo výchozím bodem pro angažování katolíků v sociální činnosti a politice.
Účastníci Sociálního týdne mohli sledovat papežova slova v přímém televizním přenosu, který následoval po závěrečných příspěvcích biskupa Arriga Miglia z Ivrea, předsedy vědeckého a organizačního výboru, a jeho zástupce Lucy Diotalleviho, kteří shrnuli závěry z pěti tematických okruhů: výchova, politika, imigrace, práce, rozvoj.
Podle biskupa Miglia katolíky očekává dvojí úsilí: na jedné straně výchova a formace 'nové generace katolických laiků povolaných ke službě naší zemi' a na druhé straně 'život a jednání pro ‚společné dobro‘, které je pro všechny', ale především pro mladé lidi. 'Jako katolíci budeme ve službě společnému dobru výrazní, pokud budeme katolíky naplno, bez redukcionismu a kulturní nebo náboženské schizofrenie,' řekl Miglia. V tomto smyslu potom také děkoval poslancům různých stran, kteří se setkání v Reggio Calabria zúčastnili, 'že se podíleli na společném rozlišování, což je jeden ze znaků naděje v naší zemi při hledání společného dobra'. Toto úsilí by mělo respektovat a vážit si oprávněných odlišností. 'Rozdíly se při pohledu na Boha stávají obohacením, které umožňuje sloužit celému člověku, životu a rodině na sjednocující cestě, na níž si stále více uvědomujeme všechny aspekty společného dobra'.
Reggio Calabria je pro Diotalleviho 'pokusem o nový způsob 'být církví' tak, že bereme věci tak, jak jsou'. Klíčem k tomuto rozlišení bylo 'prvenství duchovního života'. Podle něj 'jsme přídí lodě nové generace, která se hodnotí podle 'nákladu' nového myšlení a činnosti, které od nás papež žádá v Caritas in veritate'.
Arcibiskup Vittorio Luigi Mondello z Reggio Calagria – Bova připomněl ve své homilii při závěrečné mši svaté jednu perspektivu. Podle něj 's překážkou vůči dobru' má společnost bojovat zákony, ale 'porazí ji' jen modlitbou, radostí a odvahou víry.
V tematických oblastech vzniklo mnoho konkrétních námětů. Pro jednu z koordinátorek Lucii Fronza Crepaz z Hnutí fokoláre je třeba 'dokončit politicko-institucionální přechod se všemi, nenechat nikoho ‚vně‘, nenechat mimo chudé, mládež a nekvalifikované lidi'. Fronza Crepaz pak připomněla přání, 'aby se vrátila voliči reálná moc volby orientace a kontroly nad zvoleným politikem, která je srdcem demokracie'. Nezamlčovala se ani rizika federalismu, ale sdílela se vize, která z něj dělá 'velkou šanci, pokud by se prožíval jako příležitost nové jednoty, a nikoli nového, ještě méně zhojitelného rozštěpení mezi severem a jihem'.
Podle Franca Miana, předsedy Italské katolické akce, je třeba 'vypracovat model rozvoje ve kterém se propojí růst a solidarita'. Podle něj je univerzita 'rozhodující místo a čas pro sociální proměnu a územím, kde se různou interakci splní úkol odstranění rozdílů mezi školou a světem práce'.