Svátek 28. října

Vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918 a s tím spojená připomínka 28. 10. patří ke svátkům, které v sobě nesou silnou symbolickou hodnotu, protože výročí tohoto dne dokázalo účinně mobilizovat veřejnost i v dalších letech. Přinášíme text historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 25. 10. 2010 18:00

Oslavy 28. října se staly důležitými okamžiky nejen meziválečných dějin, ale vstupují do naší historie i událostmi roku 1939, kdy byly spontánní manifestace v pražských ulicích krvavě potlačeny nacistickou okupační mocí, anebo roky 1988 a 1989, kdy demonstrace na Václavském náměstí signalizovaly stále větší nespokojenost občanů s komunistickým režimem.  

Atmosféra v době několika dnů před říjnovým převratem 1918 byla poznamenána velkým napětím, ale i nadějí a očekáváním, protože obyvatelstvo již toužilo po míru a ukončení utrpení čtyřech válečných let. Již 14. října 1918 vyhlásily socialistické strany generální stávku a při této příležitosti došlo na některých místech k pokusům vyhlásit státní samostatnost. Rakouská státní moc tehdy pohrozila ozbrojeným zásahem a v obavách před možnými incidenty se davy v ulicích raději rozešly. Oznámení žádosti rakouské vlády o příměří, které se objevilo ve vývěskách Národní politiky na Václavském náměstí, však o čtrnáct dní později vzedmulo vlnu všeobecného nadšení.

Proti lidovému pozdvižení se již ozbrojená moc neodvážila zasáhnout, a tak byla tento den vyhlášena státní samostatnost. Jako zásadní politický zvrat se pak 28. říjen stal součástí naší historické paměti a přetrval v ní i navzdory snahám komunistické moci, jež si svátek připomínala nejprve jako Den znárodnění (v roce 1945) a posléze i jako Den vzniku československé federace (v roce 1968).       

Je třeba také připomenout, že k tomuto svátku se v době první republiky příliš nehlásili příslušníci národních menšin, žijících na našem území. Nejkritičtěji se vůči němu vymezovali Němci, a proto se v pohraničních městech nezřídka stávalo, že oslavy doprovázely i násilné národnostní střety.           

V prvních letech samostatnosti stály poněkud stranou společenského dění katolické církevní kruhy, což bylo dáno provázaností části jejich elit s předchozím režimem. Počátek vztahů mezi novou republikou a katolickou církví začal navíc odpočítávat "velký třesk", který zanechal pád Mariánského sloupu hned v prvních dnech státní samostatnosti. Jeho stržení bylo interpretováno nejen jako účtování s monarchií, ale i jako začátek proticírkevního boje.

Někteří čeští katoličtí politici se však už ve dnech před vznikem republiky hlásili ke vzniku samostatného státu a spojovali národní samostatnost s osobou svatého Václava. Vyšehradský kanovník (a lidovecký činitel) Bohumil Stašek například připomínal, že tento světec, nikoli rod habsbursko-lotrinský, je skutečným dědicem české země. Stašek zároveň tvrdil, že pouze na základě zachování křesťanské víry, morálky a svatováclavské úcty může český národ skutečně vlastenecky, sociálně a spravedlivě založit svou obnovenou státnost. Ve svých úvahách tak prezentoval sv. Václava jako symbol úzkého sepětí české národní myšlenky a současně katolické víry.

V meziválečném období hledalo katolické prostředí a česká společnost přes všechny problémy možnosti dialogu, který se týkal i hledání vztahu k národním svátkům a tradicím. Veřejnost byla při této příležitosti svědkem množství konfliktů, ale také pokusů o nalezení konsensu, které byly zarámovány reflexemi o duchovním stavu české společnosti. Myslím si, že takové debaty, týkající se kořenů naší národní identity a plurality duchovních i společenských tradic, se nabízejí i dnes, a to nejen u příležitosti oslav významných výročí.

 

Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.,

Historický ústav Akademie věd České republiky

 

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Biskupové se obrací na věřící slovy sv. Jana Pavla II.: Nebojte se!

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v rámci 124. plenárního zasedání na Svatém Hostýně. Z důvodu protipandemických opatření ze strany Vlády ČR se část biskupů setkala osobně a druhá část se připojila na jednání formou online konference. Biskupové vydali z plenárního zasedání výzvu pro věřící.
21.10.2020

Papež František: Kdo ctí Boha, váží si lidí

Dopolední generální audience Svatého otce se, za účasti několika set lidí, konala ve vatikánské aule Pavla VI. Papež František uzavřel svoji reflexi o Žalmech v rámci série katechezí na téma modlitba. Řekl, že Žalmy nám umožňují „nazírat realitu očima samotného Boha“.
21.10.2020

Brněnské biskupství zve k zapojení do projektu Náš společný domov

Svatý František z Assisi řekl: „Příroda je krásná kniha, v níž k nám promlouvá Bůh a sděluje nám něco ze své krásy a dobroty.“ Aby i další generace „měly co číst“, zve Biskupství brněnské prostřednictvím svého Diecézního katechetického centra k zapojení do projektu Náš společný domov. Začíná 24. října 2020 a končí s rokem Laudato si´ 24. května. 2021.
20.10.2020

Otec Maccalli: My misionáři jsme nebezpeční…

"Misionáři přerušují spirálu násilí skrze odpuštění. Také já jsem nabídl odpuštění těm, kdo mne věznili,“ říká otec Maccalli, misionář unesený v Nigeru v 17. září roku 2018 a před deseti dny propuštěný v Mali na svobodu.
20.10.2020

Nový film o Likvidaci lepry

Lepra je nemoc, která zdaleka nepatří minulosti. Ještě dnes sužuje život mnoha lidem v chudých zemích. Nový dokumentární film o organizaci Likvidace lepry, která se bojem s touto obávanou nemocí zabývá, mohou zájemci zhlédnout na platformě Youtube.
20.10.2020