Svátek 28. října

Vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918 a s tím spojená připomínka 28. 10. patří ke svátkům, které v sobě nesou silnou symbolickou hodnotu, protože výročí tohoto dne dokázalo účinně mobilizovat veřejnost i v dalších letech. Přinášíme text historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 25. 10. 2010 16:00

Oslavy 28. října se staly důležitými okamžiky nejen meziválečných dějin, ale vstupují do naší historie i událostmi roku 1939, kdy byly spontánní manifestace v pražských ulicích krvavě potlačeny nacistickou okupační mocí, anebo roky 1988 a 1989, kdy demonstrace na Václavském náměstí signalizovaly stále větší nespokojenost občanů s komunistickým režimem.  

Atmosféra v době několika dnů před říjnovým převratem 1918 byla poznamenána velkým napětím, ale i nadějí a očekáváním, protože obyvatelstvo již toužilo po míru a ukončení utrpení čtyřech válečných let. Již 14. října 1918 vyhlásily socialistické strany generální stávku a při této příležitosti došlo na některých místech k pokusům vyhlásit státní samostatnost. Rakouská státní moc tehdy pohrozila ozbrojeným zásahem a v obavách před možnými incidenty se davy v ulicích raději rozešly. Oznámení žádosti rakouské vlády o příměří, které se objevilo ve vývěskách Národní politiky na Václavském náměstí, však o čtrnáct dní později vzedmulo vlnu všeobecného nadšení.

Proti lidovému pozdvižení se již ozbrojená moc neodvážila zasáhnout, a tak byla tento den vyhlášena státní samostatnost. Jako zásadní politický zvrat se pak 28. říjen stal součástí naší historické paměti a přetrval v ní i navzdory snahám komunistické moci, jež si svátek připomínala nejprve jako Den znárodnění (v roce 1945) a posléze i jako Den vzniku československé federace (v roce 1968).       

Je třeba také připomenout, že k tomuto svátku se v době první republiky příliš nehlásili příslušníci národních menšin, žijících na našem území. Nejkritičtěji se vůči němu vymezovali Němci, a proto se v pohraničních městech nezřídka stávalo, že oslavy doprovázely i násilné národnostní střety.           

V prvních letech samostatnosti stály poněkud stranou společenského dění katolické církevní kruhy, což bylo dáno provázaností části jejich elit s předchozím režimem. Počátek vztahů mezi novou republikou a katolickou církví začal navíc odpočítávat "velký třesk", který zanechal pád Mariánského sloupu hned v prvních dnech státní samostatnosti. Jeho stržení bylo interpretováno nejen jako účtování s monarchií, ale i jako začátek proticírkevního boje.

Někteří čeští katoličtí politici se však už ve dnech před vznikem republiky hlásili ke vzniku samostatného státu a spojovali národní samostatnost s osobou svatého Václava. Vyšehradský kanovník (a lidovecký činitel) Bohumil Stašek například připomínal, že tento světec, nikoli rod habsbursko-lotrinský, je skutečným dědicem české země. Stašek zároveň tvrdil, že pouze na základě zachování křesťanské víry, morálky a svatováclavské úcty může český národ skutečně vlastenecky, sociálně a spravedlivě založit svou obnovenou státnost. Ve svých úvahách tak prezentoval sv. Václava jako symbol úzkého sepětí české národní myšlenky a současně katolické víry.

V meziválečném období hledalo katolické prostředí a česká společnost přes všechny problémy možnosti dialogu, který se týkal i hledání vztahu k národním svátkům a tradicím. Veřejnost byla při této příležitosti svědkem množství konfliktů, ale také pokusů o nalezení konsensu, které byly zarámovány reflexemi o duchovním stavu české společnosti. Myslím si, že takové debaty, týkající se kořenů naší národní identity a plurality duchovních i společenských tradic, se nabízejí i dnes, a to nejen u příležitosti oslav významných výročí.

 

Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.,

Historický ústav Akademie věd České republiky

 

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Evropští biskupové budou slavit společnou mši za Evropu

Bohoslužbu pořádá Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE). V Bruselu se při ní u jednoho oltáře sejdou biskupští zástupci všech členských zemí.
22.09.2022

Křížová cesta s oběťmi sexuálního zneužívání

Pomodleme se tuto křížovou cestu za oběti sexuálního zneužívání v církvi i mimo ni. Nesme je při této modlitbě všechny ve své mysli i srdci.
22.09.2022

Poselství Svatého otce Františka při příležitosti 50. výročí apoštolského listu sv. Pavla VI. Ministeria quaedam vydaného z vlastního rozhodnutí (motu proprio)

Přinášíme Poselství Svatého otce Františka biskupům, kněžím, jáhnům, zasvěceným osobám a věřícím laikům při příležitosti 50. výročí apoštolského listu sv. Pavla VI. Ministeria quaedam vydaného z vlastního rozhodnutí (motu proprio). Toto Františkovo poselství bylo zveřejněno 24. srpna 2022.
22.09.2022

Zpravodajství jen na webu zpravy.cirkev.cz

ČBK spustila 21. ledna 2022 nový zpravodajský web zpravy.cirkev.cz, který nabízí více zpráv a článků z církevního prostředí, a to nejen z oficiálních zdrojů ČBK a diecézí, ale i z dalších církevních médií doma a ve světě. Zpravodajství o dění v církvi se přesunulo z webu cirkev.cz jen na tento web.
22.09.2022

Poselství Svatého otce Františka k 37. světovému dni mládeže 2022 a 2023

Přinášíme překlad poselství papeže Františka k XXXVII. Světovému dni mládeže, které se uskuteční v Lisabonu v roce 2023 poté, co byl odložen kvůli pandemii Covid-19. V poselství papež vyzývá mladé lidi, aby šli ve stopách Panny Marie, spěchali za druhými a zasvětili svůj život Ježíši.
21.09.2022