Svátek 28. října

Vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918 a s tím spojená připomínka 28. 10. patří ke svátkům, které v sobě nesou silnou symbolickou hodnotu, protože výročí tohoto dne dokázalo účinně mobilizovat veřejnost i v dalších letech. Přinášíme text historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 25. 10. 2010 16:00

Oslavy 28. října se staly důležitými okamžiky nejen meziválečných dějin, ale vstupují do naší historie i událostmi roku 1939, kdy byly spontánní manifestace v pražských ulicích krvavě potlačeny nacistickou okupační mocí, anebo roky 1988 a 1989, kdy demonstrace na Václavském náměstí signalizovaly stále větší nespokojenost občanů s komunistickým režimem.  

Atmosféra v době několika dnů před říjnovým převratem 1918 byla poznamenána velkým napětím, ale i nadějí a očekáváním, protože obyvatelstvo již toužilo po míru a ukončení utrpení čtyřech válečných let. Již 14. října 1918 vyhlásily socialistické strany generální stávku a při této příležitosti došlo na některých místech k pokusům vyhlásit státní samostatnost. Rakouská státní moc tehdy pohrozila ozbrojeným zásahem a v obavách před možnými incidenty se davy v ulicích raději rozešly. Oznámení žádosti rakouské vlády o příměří, které se objevilo ve vývěskách Národní politiky na Václavském náměstí, však o čtrnáct dní později vzedmulo vlnu všeobecného nadšení.

Proti lidovému pozdvižení se již ozbrojená moc neodvážila zasáhnout, a tak byla tento den vyhlášena státní samostatnost. Jako zásadní politický zvrat se pak 28. říjen stal součástí naší historické paměti a přetrval v ní i navzdory snahám komunistické moci, jež si svátek připomínala nejprve jako Den znárodnění (v roce 1945) a posléze i jako Den vzniku československé federace (v roce 1968).       

Je třeba také připomenout, že k tomuto svátku se v době první republiky příliš nehlásili příslušníci národních menšin, žijících na našem území. Nejkritičtěji se vůči němu vymezovali Němci, a proto se v pohraničních městech nezřídka stávalo, že oslavy doprovázely i násilné národnostní střety.           

V prvních letech samostatnosti stály poněkud stranou společenského dění katolické církevní kruhy, což bylo dáno provázaností části jejich elit s předchozím režimem. Počátek vztahů mezi novou republikou a katolickou církví začal navíc odpočítávat "velký třesk", který zanechal pád Mariánského sloupu hned v prvních dnech státní samostatnosti. Jeho stržení bylo interpretováno nejen jako účtování s monarchií, ale i jako začátek proticírkevního boje.

Někteří čeští katoličtí politici se však už ve dnech před vznikem republiky hlásili ke vzniku samostatného státu a spojovali národní samostatnost s osobou svatého Václava. Vyšehradský kanovník (a lidovecký činitel) Bohumil Stašek například připomínal, že tento světec, nikoli rod habsbursko-lotrinský, je skutečným dědicem české země. Stašek zároveň tvrdil, že pouze na základě zachování křesťanské víry, morálky a svatováclavské úcty může český národ skutečně vlastenecky, sociálně a spravedlivě založit svou obnovenou státnost. Ve svých úvahách tak prezentoval sv. Václava jako symbol úzkého sepětí české národní myšlenky a současně katolické víry.

V meziválečném období hledalo katolické prostředí a česká společnost přes všechny problémy možnosti dialogu, který se týkal i hledání vztahu k národním svátkům a tradicím. Veřejnost byla při této příležitosti svědkem množství konfliktů, ale také pokusů o nalezení konsensu, které byly zarámovány reflexemi o duchovním stavu české společnosti. Myslím si, že takové debaty, týkající se kořenů naší národní identity a plurality duchovních i společenských tradic, se nabízejí i dnes, a to nejen u příležitosti oslav významných výročí.

 

Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.,

Historický ústav Akademie věd České republiky

 

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022