Svátek 28. října

Vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918 a s tím spojená připomínka 28. 10. patří ke svátkům, které v sobě nesou silnou symbolickou hodnotu, protože výročí tohoto dne dokázalo účinně mobilizovat veřejnost i v dalších letech. Přinášíme text historika doc. Jaroslava Šebka.
Publikováno: 25. 10. 2010 18:00

Oslavy 28. října se staly důležitými okamžiky nejen meziválečných dějin, ale vstupují do naší historie i událostmi roku 1939, kdy byly spontánní manifestace v pražských ulicích krvavě potlačeny nacistickou okupační mocí, anebo roky 1988 a 1989, kdy demonstrace na Václavském náměstí signalizovaly stále větší nespokojenost občanů s komunistickým režimem.  

Atmosféra v době několika dnů před říjnovým převratem 1918 byla poznamenána velkým napětím, ale i nadějí a očekáváním, protože obyvatelstvo již toužilo po míru a ukončení utrpení čtyřech válečných let. Již 14. října 1918 vyhlásily socialistické strany generální stávku a při této příležitosti došlo na některých místech k pokusům vyhlásit státní samostatnost. Rakouská státní moc tehdy pohrozila ozbrojeným zásahem a v obavách před možnými incidenty se davy v ulicích raději rozešly. Oznámení žádosti rakouské vlády o příměří, které se objevilo ve vývěskách Národní politiky na Václavském náměstí, však o čtrnáct dní později vzedmulo vlnu všeobecného nadšení.

Proti lidovému pozdvižení se již ozbrojená moc neodvážila zasáhnout, a tak byla tento den vyhlášena státní samostatnost. Jako zásadní politický zvrat se pak 28. říjen stal součástí naší historické paměti a přetrval v ní i navzdory snahám komunistické moci, jež si svátek připomínala nejprve jako Den znárodnění (v roce 1945) a posléze i jako Den vzniku československé federace (v roce 1968).       

Je třeba také připomenout, že k tomuto svátku se v době první republiky příliš nehlásili příslušníci národních menšin, žijících na našem území. Nejkritičtěji se vůči němu vymezovali Němci, a proto se v pohraničních městech nezřídka stávalo, že oslavy doprovázely i násilné národnostní střety.           

V prvních letech samostatnosti stály poněkud stranou společenského dění katolické církevní kruhy, což bylo dáno provázaností části jejich elit s předchozím režimem. Počátek vztahů mezi novou republikou a katolickou církví začal navíc odpočítávat "velký třesk", který zanechal pád Mariánského sloupu hned v prvních dnech státní samostatnosti. Jeho stržení bylo interpretováno nejen jako účtování s monarchií, ale i jako začátek proticírkevního boje.

Někteří čeští katoličtí politici se však už ve dnech před vznikem republiky hlásili ke vzniku samostatného státu a spojovali národní samostatnost s osobou svatého Václava. Vyšehradský kanovník (a lidovecký činitel) Bohumil Stašek například připomínal, že tento světec, nikoli rod habsbursko-lotrinský, je skutečným dědicem české země. Stašek zároveň tvrdil, že pouze na základě zachování křesťanské víry, morálky a svatováclavské úcty může český národ skutečně vlastenecky, sociálně a spravedlivě založit svou obnovenou státnost. Ve svých úvahách tak prezentoval sv. Václava jako symbol úzkého sepětí české národní myšlenky a současně katolické víry.

V meziválečném období hledalo katolické prostředí a česká společnost přes všechny problémy možnosti dialogu, který se týkal i hledání vztahu k národním svátkům a tradicím. Veřejnost byla při této příležitosti svědkem množství konfliktů, ale také pokusů o nalezení konsensu, které byly zarámovány reflexemi o duchovním stavu české společnosti. Myslím si, že takové debaty, týkající se kořenů naší národní identity a plurality duchovních i společenských tradic, se nabízejí i dnes, a to nejen u příležitosti oslav významných výročí.

 

Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.,

Historický ústav Akademie věd České republiky

 

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hodousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019

Programové tipy Radia Proglas na 34. týden 2019

V týdnu od 19. srpna se můžete například těšit na reportáž o kurzu přežití, který absolvovali výherci soutěže Hrdina Barvínku, nebo na rozhovor s Mons. Václavem Malým k připomínce 21. srpna 1968.
15.08.2019

Nanebevzetí Panny Marie slavíme již více než 16 století

Na dnešní den 15. srpna připadá Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Odkdy a proč si vlastně tento svátek připomínáme? Jak se na tuto skutečnost dívají jiné církve?
15.08.2019

Biskup Vlastimil Kročil: Novému proboštu vyprošuji od Boha milost a sílu

Ve středu 14. 8. 2019 uvedl diecézní biskup Vlastimil Kročil vikáře Ivo Prokopa do úřadu jindřichohradeckého probošta. V úřadu chce nový probošt navázat na službu předchůdců.
15.08.2019