Synoda pro Blízký východ vyzývá k míru a dialogu

V neděli skončila ve Vatikánu dvoutýdenní Synoda pro Blízký východ (10. – 24. 10. 2010), během které přibližně 300 církevních představitelů a odborníků diskutovalo o problémech tohoto regionu, mezi něž patří násilí, terorismus a náboženský extremismus. Dále se mluvilo o ekumeně a o vztahu křesťanů s židy a muslimy. 

Vatikán: Výzvou k míru, dialogu a větší náboženské svobodě ukončil v neděli 24. října 2010 papež Benedikt XVI. dvoutýdenní Synodu pro Blízký východ na téma 'Katolická církev na Blízkém Východě: společenství a svědectví. ´Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.´ (Sk 4,32)', která se konala ve Vatikánu. 'Konflikty, války, násilí a terorismus trvají na Blízkém východě příliš dlouho. Mír, který je darem Boha, je také výsledkem úsilí lidí dobré vůle, národních a mezinárodních institucí, zejména států, které se nejvíce snaží nalézt řešení konfliktů. Nikdy není možné rezignovat, když se míru nedostává. Mír je možný. Mír je naléhavý. Mír je neodmyslitelnou podmínkou života hodného lidské osoby a společnosti. Mír je také nejlepším lékem na zastavení emigrace z Blízkého východu,' řekl Svatý otec během homilie při nedělní mši svaté v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Dva týdny analyzovali místní patriarchové a biskupové s papežem a zástupci světové církve dramatickou situaci východních církví a postavení křesťanů na Blízkém východě. V závěrečném poselství k Božímu lidu účastníci synody vyzývají mezinárodní společenství, a především OSN, aby důrazně usilovaly o spravedlivé mírové řešení na Blízkém východě. Na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN musí 'být ukončeno obsazení různých arabských oblastí'. Pokračující konflikt vážně ovlivňuje život všech obyvatel v tomto regionu. Obzvláště palestinský národ trpí okupací, ale i Izraelci prožívají utrpení a nejistotu. Představitelé církví podporují řešení izraelsko-palestinského konfliktu vytvořením dvou samostatných států s tím, že město Jeruzalém si zachová status 'svatého města'.  Se stejným důrazem vyzývají k ukončení násilí v Iráku a obnovení bezpečí pro občany ve všech sociálních, náboženských a národních skupinách. Co se týče Libanonu připomíná poselství nutnost suverenity na celém jeho území a národní jednotu. Tato země má i nadále být modelem soužití křesťanů a muslimů v dialogu kultur a náboženství.

Církevní představitelé dále odsoudili násilí a nejrůznější formy terorismu a náboženského extremismu, zvláště se postavili proti rasismu a antisemitismu stejně jako proti nenávisti vůči křesťanům a obavě z islámu. Zároveň vyzývají k ekumenické spolupráci rozdělených křesťanských církví, a také k dialogu a spolupráci s židovskými a islámskými spoluobčany. Je nutné, aby křesťané a židé společně přispěli k zajištění bezpečného, spravedlivého a trvalého míru v této oblasti. Dialog a mírové soužití s muslimy musí být založeno na náboženské svobodě a svobodě svědomí. Dále je nutné společně prosazovat spravedlnost, mír, lidská práva a hodnoty jako je rodina. Církevní představitelé doufají, že dialog, který právě zakončená synoda nastartovala, bude pokračovat a napomůže k ukončení politických konfliktů. 

Kromě závěrečného poselství k Božímu lidu shrnuli účastníci synody svou práci ve 44 doporučeních, tzv. Propositiones, která slouží Svatému otci při sepsání posynodální apoštolské exhortace. Doporučení lze rozdělit do tří skupin: 'Přítomnost křesťanů na Blízkém východě', 'Církevní společenství' a 'Křesťanské svědectví'. Konkrétně se věnují následujícím tématům: posílení církve a křesťanů v tomto regionu, náboženská svoboda a svoboda hlásání Božího slova, profil kněží, zasvěcených osob, pastoračních pracovníků a katolických laiků, kompetence nových hnutí, katolická výchovná a sociální práce na Blízkém východě a další.