Boromejky a svatý Karel Boromejský

Nebudeš-li mít na zřeteli nic jiného než Boží čest, tvé milosrdné skutky budou vyzařovat zvláštní jas a světlo a přivedou mnohé k poznání Boha, říká sv. biskup Karel Boromejský, jehož památku slaví církev 4. 11. Více o světci a o jeho kongregaci se dozvíte v tomto zamyšlení od sester boromejek.
Publikováno: 30. 10. 2010 14:00

Svatý Karel byl zcela oddaný Bohu a církvi. V jeho době se o něm říkalo, že není zbožnějšího ctitele Nejsvětější svátosti. Jeho kajícnost a osobní askeze dávaly tušit něco z "bláznovství kříže", jímž se získávají hodnoty přesahující tento svět. Jako kardinál sloužil milánské církevní provincii 18 let. Po celou tu dobu cestoval rozsáhlou diecézí (800 farností), burcoval svou diecézi z duchovní ospalosti a pozvedal v ní náboženský život.

Italům se tehdy říkalo karnevalový národ, venkov byl zcela zanedbán. Sv. Karel velmi dbal na vzdělávání kněží. S jeho jménem je spjat Tridentský koncil a následná reforma církve – vzestup kázně i morální úrovně.  Jeho pastýřská péče vyvrcholila ve světeckou a heroickou, a to při morové epidemii, která vznikla r. 1576 v Miláně. Představitelé města utíkali před morem; on zůstal a sám se osobně staral o nejchudší a nejubožejší. Dal jim nejen svůj majetek, ale i své zdraví. Umírá r. 1584 zcela vyčerpán, ale připraven setkat se s Pánem. Hned po jeho smrti jej lidé začali uctívat jako světce. K jeho hrobu přicházelo mnoho lidí s prosbami, které byly vyslyšeny.  Již 1. listopadu 1610 byl svatořečen.

Svatého Karla Boromejského nám darovala sama Boží Prozřetelnost. První sestry naší Kongregace nám zanechaly Svatou Rodinu jako vzor společenství; je základním prvkem našeho řeholního života. Několik dívek a vdov začalo navštěvovat nemocné postižené morem po domech, sloužit jim a starat se o všechny jejich potřeby včetně zprostředkování svátostí. Nemohly se vracet do svých rodin, neboť zde bylo nebezpečí nákazy; začaly žít ve společenství ve francouzském městě Nancy.

V roce 1652 přijaly sestry název Služebnice Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa. Emanuel Chauvenel vyplnil poslední vůli svého syna Josefa, který zemřel jako oběť blíženské lásky při ošetřování postižených morem. Daroval sestrám dům, který se nazýval Svatý Karel, protože socha tohoto velmi uctívaného světce stála uprostřed dvora. Bylo to 40 let po jeho svatořečení. Byl tedy moderním svatým. Sami lidé začali nazývat Služebnice Svaté Rodiny "Milosrdnými sestrami svatého Karla". Tak vyšel vlastní název naší Kongregace z lidu.

Svatý Karel se stal brzy pro naše první sestry znamením, kterému přes staletí dobře rozumíme: znamením milosrdenství, obětavé lásky, hrdinného nasazení sebe sama ve službě chudým a nemocným. Sestry jej přijaly nejen do názvu společenství, ale i jako svého patrona, přímluvce a pomocníka, aby je vedl svým příkladem svatého života a pomáhal jim svou přímluvou u Božího trůnu. Jeho pokora, chudoba, síla milosrdné lásky, velkodušnost, statečnost, sebekázeň, kajícnost a oddanost církvi jsou podstatnými rysy naší řeholní spirituality a my, boromejky, jimi chceme svědčit o Ježíši Kristu i v dnešní době.  

Sestry se zavazují, vedle řeholních slibů čistoty, chudoby a poslušnosti, ještě k slibu milosrdenství. To znamená, že budou po celý život následovat Milosrdného Krista, žít z Božího milosrdenství a prokazovat ho, usilovat o vytrvalost v modlitbě a sloužit chudým, nemocným a všem potřebným podle vlastních Konstitucí. Konstituce Kongregace boromejek mají jako základ řeholi sv. Augustina a sv. Františka Saleského.

Sedm generalátů boromejek tvoří Federaci, neboť mají stejný původ, charisma a spiritualitu. V každé zemi je vlastní generalát – autonomní vedení po stránce personální, organizační, ekonomické. V poslední době bylo v rámci Federace vytvořeno Federační Ratio, tedy osnovy výchovy a formace.

V současné době je v Čechách 164 boromejek, z toho 70 sester nad 70 let. Jejich působišti jsou: Praha – u nemocnice Pod Petřínem, kterou zřizuje Kongregace jako církevní nemocnici. Jsou to tři komunity, tzv. Nazaret, Křížovka, Notburga-Mateřinec. Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích zřizuje Kongregace jako účelové zařízení církve sloužící pro věkem pokročilé občany převážně z Prahy, LDN a sociální pobyty s denním stacionářem. V tomto domě je také umístěno Oddělení výkonu trestu pro 64 odsouzených žen – pobočka Vazební věznice Praha Ruzyně. Odsouzené ženy pracují v Domově sv. Karla.

V Prachaticích se nachází rodný dům sv. Jana Nepomuka Neumanna, kde je nyní i Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna, zřizovaný občanským sdružením; v hospici slouží umírajícím několik sester. V Moravských Budějovicích najdeme Dům sv. Antonína jako Domov pro seniory a tělesně postižené, v Ostravě-Pustkovci sestry pracují v mobilním hospici, který zřizuje ostravská Charita, a také v pastoraci. Město Albrechtice má Charitní domov pro nemocné a věkem pokročilé sestry, kde slouží mladší starším sestrám, v Místku je formační komunita. Jednu komunitu českých sester najdeme také v Římě; sestry slouží v Koleji Nepomucenum.

Více informací naleznete zde.   

sestry boromejky

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022