Prezident vyznamenal Josefa Vlčka, předsedu MCM

Na závěr oslav výročí vzniku samostatného Československa dne 28. 10. 2010 udělil prezident Václav Klaus 22 vyznamenání. Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva propůjčil prezident Josefu Vlčkovi, dlouholetému předsedovi obnovené Matice cyrilometodějské (MCM).
Publikováno: 29. 10. 2010 16:15

Olomouc: Prezident republiky uděluje každý rok u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenání osobnostem, které se zasloužily o budování svobodné demokratické společnosti, prokázaly vynikající výsledky práce, zásluhy o obranu vlasti nebo hrdinské a výjimečné činy. Mezi 22 oceněnými, kteří si některé ze státních vyznamenání odnesly v letošním roce, byl i dlouholetý předseda Matice cyrilometodějské Josef Vlček. Prezident Václav Klaus mu propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Josef Vlček se narodil 6. června 1920 v Kaňovicích u Frýdku v rodině učitele. Po gymnaziálních studiích u salesiánů ve Fryštáku pokračoval na klasickém gymnáziu v Ostravě a poté nastoupil na teologickou fakultu v Olomouci. Zavření vysokých škol v době protektorátu však jeho přípravu na kněžství přerušilo. Působil v redakci časopisu Našinec a po válce jako generální tajemník Matice cyrilometodějské.

Po únoru 1948 se jako poradce litoměřického biskupa Štěpána Trochty účastnil neúspěšných jednání mezi státem a církví, vypracoval mimo jiné návrh zákona o výjimkách ze státních škol. Již dva roky poté byl za šíření katolické literatury a jinou protirežimní činnost odsouzen ve vykonstruovaném procesu nejprve k trestu smrti, později byl trest změněn na 21 let vězení, které si odpykával v nejtvrdších věznicích, mimo jiné v jáchymovských uranových dolech. Ke své manželce Ludmile a dceři Janě se nakonec mohl vrátit po amnestii v roce 1960 a začal pracovat jako dělník.

Do služby v církvi se nakrátko vrátil v době Pražského jara 1968 – pracoval v olomoucké pobočce tiskového družstva Logos a stal se diecézním tajemníkem Díla koncilové obnovy. Po jeho zákazu se stal referentem pastoračního referátu Arcibiskupství olomouckého, ale po dvou letech byl z nařízení ministerstva propuštěn. V době normalizace se opět vrátil k dělnické profesi, mimoto se ale věnoval samizdatu a za šíření nepovolených tiskovin byl odsouzen ke 20 měsícům vězení, podmínečně propuštěn byl po uplynutí poloviny trestu.

Ihned po pádu komunistického režimu – ač mu již bylo téměř sedmdesát let – se znovu pustil do nakladatelské práce. Spolu s několika spolupracovníky dosáhl obnovení Matice cyrilometodějské, jejímž se stal předsedou, a začali také vydávat týdeník Světlo. Za dvacet let činnosti nakladatelství vydalo přes 700 titulů. Za své zásluhy byl Josef Vlček již dříve jmenován rytířem Řádu svatého Silvestra papeže.

"Těší mě, že se takto lidé mohou seznámit s Maticí cyrilometodějskou a časopisem Světlo, proto jsem také tu namáhavou cestu do Prahy podnikl," reagoval dnes na své ocenění Josef Vlček. Státní vyznamenání jej však těší i osobně: "Všech těch klacků, které mi po většinu života házeli pod nohy, bylo dost," dodává.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

„Eutanazie je zločin proti lidskému životu; nevyléčitelný neznamená, že péče končí“

„Samaritanus Bonus” (Dobrý Samaritán) je list, který dnes ve Vatikánu představil prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Luis F. Ladaria Ferrer. Dokument opětovně odsuzuje jakoukoli formu eutanazie a asistované sebevraždy a zasazuje se o podporu rodin a zdravotnických pracovníků.
22.09.2020

V předvečer svatováclavské pouti projde Prahou průvod s Palladiem za požehnání a pokoj

Při příležitosti svátku hlavního patrona české země sv. Václava, Dne české státnosti a také k uctění nadcházejícího 1100. výročí mučednické smrti české kněžny sv. Ludmily pořádá Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české. Uskuteční se v Praze v neděli 27. září 2020 a účastníci při něm budou prosit za požehnání a pokoj Praze i celé vlasti.
22.09.2020

Při bohoslužbě za Evropu se budeme modlit i za nemocné koronavirem

Bohoslužbu za katolickou církev v Evropě odslouží 27. 9. od 10.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha kardinál Dominik Duka.
22.09.2020

Poutní mše svatá k památce obětí akce "Ř" v Jablonném v Podještědí

V neděli 27. 9. 2020 ve 14 hod. se v bazilice sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí uskuteční poutní mše svatá k památce obětí likvidace ženských klášterů v roce 1950. Hlavním celebrantem bude biskup Jan Baxant.
22.09.2020

Pamětní den na Velehradě připomene tři výročí

V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku – 70 let od Akce K („kláštery“), 30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a 10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ. V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950. Součástí pamětního víkendu bude též mše svatá a dvě hudební akce.
21.09.2020