Antoni Gaudi a jeho kamenný hymnus k Bohu

Antoni Gaudi, slavný katalánský architekt, jehož proces blahořečení probíhá od roku 2000, věnoval více než polovinu svého života budování baziliky Svaté rodiny (La Sagrada Familia) v Barceloně. Papež Benedikt XVI. posvětí oltář této slavné katedrály 7. 11. 2010 během své návštěvy Španělska (6. – 7. 11. 2010).
Publikováno: 1. 11. 2010 17:45

Madrid (ES): Základní kámen baziliky Svaté rodiny byl v Barceloně položen roku 1882. Teprve po 128 letech, 7. listopadu 2010, se tato stavba stane kostelem. Papež Benedikt XVI. během své návštěvy Španělska (6. – 7. 11. 2010) posvětí její mramorový oltář. Třetina celkového projektu výstavby baziliky však ještě čeká na své provedení. Kdy však bude životní dílo Antonia Gaudi (1852 – 1926) dokončeno si jeho šestý nástupce ve funkci hlavního architekta katedrály, pětaosmdesátiletý Jordi Bonet, však neodvažuje odhadovat. Při takových otázkách cituje svého velkého učitele a zbožného a bohabojného muže Antonia Gaudi: "Můj klient nespěchá".      

Stavba katedrály byla pro Antonia Gaudi více než obvyklá zakázka, byla pro něj misí a vášní, zkamenělým hymnem k Bohu a vyvrcholením jeho díla. Už v 31 letech převzal Antoni Gaudi vedení stavby katedrály, která měla vzniknout jako kostel smíření a měla být financovaná pouze z darů. Gaudi do tohoto projektu investoval všechen svůj majetek a nakonec i sám vyšel do ulic s kloboukem a prosil o příspěvek. Narůstající náklady posouvaly termín dokončení baziliky, ale rozhodující v tomto ohledu bylo, že Gaudi během výstavby rozvíjel stále nové nápady. Ve stáří se architekt plně věnoval "své" katedrále v mystickém usebrání. Jádrem konceptu tohoto Božího chrámu je kostel jako mystické tělo Kristovo. Na něj má odkazovat prostřední věž nad hlavním oltářem, která je stále ještě ve výstavbě, zatímco další čtyři věže symbolizují Boží lid vyobrazením apoštolů na jejich fasádách. Působení Ježíše Krista, jeho život, smrt a zmrtvýchvstání je ztvárněno na fasádách chrámu. Tento kostel není evangeliem vytesaným do kamene ani zrcadlem víry Antonia Gaudiho. "Jedná se o stavební dílo, které je v rukou Božích a podléhá vůli lidu," vždy znovu opakoval sám umělec. Pokud bude tento chrám jednou dokončen, tak ho bude zdobit 18 věží s nejvyšší dosahující 170 metrů.

Antoni Gaudi se narodil 25. června 1852 jako páté a poslední dítě v rodině kovodělníka v Reus nedaleko Tarragony. Již v 15 letech zveřejňoval své kresby a projevoval nadšení pro idealizovaný středověk tak, jak jej načrtl romantismus. Dva roky na to odešel studovat architekturu do Barcelony. Tehdejší ředitel místního institutu nebyl jediný, kdo u Gaudiho konstatoval příslovečnou blízkost geniality a šílenství. Gaudi zůstal věrný svému původu a sympatizoval s utopistickým socializmem. Později hledal křesťanské odpovědi na sociální otázky. Veřejné uznání mu bylo upřeno, zatímco mecenáši ho zahrnovali zakázkami. Tak vznikly odvážné budovy jako Casa Vicens v maurském slohu, dům El Capricho nebo palác Güell, který dodnes pro inspiraci navštěvují studenti architektury.  7. června 1926 ráno Antonia Gaudiho nešťastně srazila tramvaj, když šel do práce po ranní návštěvě Oratoria sv. Filipa Neri, a o tři dny později 10. června 1926 umírá. Tisíce obyvatel Barcelony uctili velkého architekta a vláda rozhodla o uložení jeho ostatků do krypty ještě nedokončené katedrály. Antoni Gaudi našel své poslední místo odpočinku tam, kde nejdelší čas svého života pracoval.

V roce 2000 byl oficiálně zahájen proces blahořečení Antonia Gaudi. Tehdejší arcibiskup Barcelony, kardinál Ricardo Maria Carles, obhajoval Gaudiho v různých polemikách. "Jsou rozdílné názory na život a dílo tohoto architekta", vysvětluje kardinál Carles. Některé aspekty jeho osobnosti jsou špatně chápány, zapomenuty nebo svévolně zfalšovány. A tak je tomu i s jeho intenzivním duchovním životem. Kardinál Carles vyjadřuje své přesvědčení tím, že poukazuje na umělecká díla na fasádě barcelonské katedrály: "Bez hlubokého duchovního života a intenzivního zabývání se vírou by Gaudi nemohl taková díla vytvořit".

Související články

Další aktuality

Papež k Akademii pro život: Potrat a eutanázie - velice špatný zvyk zabíjet

Nestačí pouze usilovat o rovnou distribuci vakcín, péči o zdraví je třeba vnímat v širším kontextu rovných a spravedlivých kritérií a podpory života. – Papež František o tom mluvil při audienci pro účastníky plenárního zasedání Papežské akademie pro život. Třídenní setkání tohoto grémia, které probíhá částečně streamovaně, se soustřední na téma veřejného zdraví.
27.09.2021

Synodalita - Rozhovor s teologem Ctiradem Václavem Pospíšilem

Přinášíme vám seriál rozhovorů z dílny Teologické fakulty Jihočeské univerzity o dokumentech mezinárodní teologické komise. Tento díl je rozhovorem s teologem Ctiradem Václavem Pospíšilem o synodalitě.
27.09.2021

Náboženská svoboda - Rozhovor s teologem Ctiradem Václavem Pospíšilem

Přinášíme vám seriál rozhovorů z dílny Teologické fakulty Jihočeské univerzity o dokumentech mezinárodní teologické komise. Tento díl je rozhovorem s teologem Ctiradem Václavem Pospíšilem o náboženské svobodě.
27.09.2021

Svátosti - Rozhovor s teoložkou Veronikou Řehákovou

Přinášíme vám seriál rozhovorů z dílny Teologické fakulty Jihočeské univerzity o dokumentech mezinárodní teologické komise. Tento díl je rozhovorem s teoložkou Veronikou Řehákovou o svátostech.
27.09.2021

Radu evropských biskupských konferencí povede Litevec Grušas

V čele Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) poprvé stojí arcibiskup, který se nenarodil na evropské půdě. Za nástupce kardinála Angela Bagnasca zvolili účastníci římského plenárního zasedání vilniuského arcibiskupa Gintarase Grušase, který se narodil v roce 1961 ve Washingtonu v litevské diaspoře.
27.09.2021