Benedikt XVI.: předávat základní hodnoty mladým generacím

Po včerejším intenzivním programu v Santiagu de Compostela pokračoval papež dnes (7. 11. 2010) ve svém programu dvoudenní návštěvy Španělska v Barceloně. Český překlad promluv papeže najdete v přílohách k článku, fotogalerii na oficiálních stránkách.

Vatikán/Barcelona (ES): Dnes ráno okolo deváté hodiny odjel Svatý otec z arcibiskupství v Barceloně ke kostelu Svaté rodiny, mistrovskému dílu velkého katalánského architekta Antoni Gaudího.

Setkání s královským párem

Papeže po příjezdu přivítal prezident nadace Svatá rodina a architekt Jordi Bonet i Armengol, hlavní projektant stavby kostela. Papež se pak odebral do musejního sálu kostela Svaté rodiny, kde se setkal s králem Juanem Carlosem I. a jeho chotí královnou Sofií.

Mše svatá v kostele Svaté rodiny

Od 10.00 hodin předsedal papež mši svaté v kostele, který je podle jeho slov 'podivuhodnou syntézou techniky, umění a víry'. Slavnostní bohoslužby se účastnil také královský pár.

Na začátku mše svaté přivítal Benedikta XVI. barcelonský arcibiskup kardinál Lluís Martínez Sistach. Po něm architekt Jordi Bonet i Armengol stručně představil projekt stavebních prací. Papež pak odevzdal klíče od brány knězi odpovědnému za kostel. Následoval obřad kropení oltáře a po něm liturgie slova. Papež ve své homilii nejprve poděkoval všem, kdo se na stavbě podíleli. V souvislosti se vznikem kostela hovořil také o významu rodiny: 'Podnět k postavení tohoto kostela přišel ze Sdružení přátel svatého Josefa, kteří jej chtěli zasvětit Svaté rodině z Nazareta. Domov tvořený Ježíšem, Marií a Josefem je od nepaměti považován za školu lásky, modlitby a práce. Stoupenci kostela chtěli světu ukázat lásku, práci a službu prožívané před Bohem tak, jak je žila Svatá rodina z Nazareta. Životní podmínky se hluboce změnily a s nimi došlo k obrovskému technickému, sociálnímu a kulturnímu pokroku. Tento pokrok nás nemůže uspokojit. Spolu s ním se musí neustále rozvíjet morální pokrok, jako je pozornost vůči rodině, její ochrana a pomoc, protože velkorysá a nerozlučná láska muže a ženy je opravdovým rámcem a základem lidského života při jeho zrodu, narození, růstu a přirozeném skonu. Pouze tam, kde existují láska a věrnost, rodí se a trvá pravá svoboda. Proto církev volá po odpovídajících ekonomických a sociálních opatřeních, aby žena mohla najít své plné uplatnění doma i v práci, aby muž a žena, kteří vstoupí do manželství a vytvoří rodinu, měli rozhodnou podporu ze strany státu, aby se život dětí chránil od okamžiku jejich početí jako posvátný a nedotknutelný, aby byla v úctě porodnost, aby byla doceněna a podporována na právní, sociální a legislativní rovině. Církev se proto staví proti jakékoli formě popírání lidského života a podporuje to, co odpovídá přirozenému řádu v oblasti instituce rodiny.'

Po vyznání víry následoval obřad posvěcení chrámu a pomazání oltáře i zdí kostela. Byla také inaugurována kaple Nejsvětější svátosti a na závěr kardinál Lluíz Martínez přečetl bulu povýšení chrámu Svaté rodiny na baziliku minor (malou).

Modlitba Anděl Páně

Po ukončení mše svaté vyšel papež z kostela Bránou narození a spolu s věřícími, kteří se shromáždili na náměstí, se modlil modlitbu Anděl Páně, kterou uvedl krátkou promluvou. Zmínil se v ní o významu manželství: 'Dnes jsem s velikou radostí zasvětil tento kostel Synu Nejvyššího, který se zřekl sám sebe a stal se člověkem, v tichu nazaretského domu v péči Josefa a Marie nás beze slov učil důstojnosti a prvotní hodnotě manželství a rodiny, která je nadějí lidstva, v níž se život přijímá od početí do přirozeného skonu. Učil nás také, aby se celá církev změnila v jeho rodinu nasloucháním a uskutečňováním jeho Slova. A ještě více. Svěřil nám poslání, abychom byli semenem bratrství, které bude po zasetí do každého srdce živit naději.' Přiblížil také stručně unikátní stavbu kostela a jeho tvůrce: 'Génius Antoni Gaudího, prostoupen úctou ke Svaté rodině, kterou v katalánském lidu rozšířil svatý José Manyanet, inspirovaný horlivostí své křesťanské víry, dokázal proměnit tento kostel na chválu Bohu vytvořenou z kamene. Chválu Boha, jejímiž protagonisty stejně jako při Kristově narození, byli ti nejprostší a nejpokornější lidé. Gaudí svým dílem skutečně přinesl svému lidu evangelium. Proto pojal tři venkovní arkády jako katechezi o Ježíši Kristu, jako velký růženec, který je modlitbou prostých lidí, v níž lze rozjímat radostná, bolestná a slavná tajemství našeho Pána. A nejen to: ve spolupráci s farářem donem Gilem Parésem navrhl a ze svých úspor uhradil založení školy pro děti zedníků a těch nejobyčejnějších rodin v tehdejší předměstské čtvrti Barcelony. Uskutečnil tak své přesvědčení, které vyjádřil slovy: 'Chudým se vždycky musí dostat přijetí v chrámu, kterým je křesťanská láska.'“ Z náměstí papež odjel na arcibiskupství, kde poobědval s kardinály, biskupy a členy svého doprovodu.

Návštěva institutu Nen Déu

Odpoledne okolo půl páté se papež rozloučil s pracovníky arcibiskupství v Barceloně a odjel do institutu Nen Déu pro nemocné a potřebné děti, který založila v roce 1892 Matka Karmen od Dítěte Ježíše, která byla 6. května 2007 blahoslavená a je zakladatelkou františkánského řeholního řádu. Papeže po příjezdu přivítala generální představená institutu a doprovodila ho do kaple, kde se shromáždily řeholnice, zdravotní personál a asi 200 osob využívajících služby institutu se svými příbuznými. Na začátku Svatého otce pozdravili barcelonský arcibiskup Martínez, sestra představená Marie Rosario a dvě děti z institutu. Poté pronesl krátkou řeč Svatý otec. Mimo jiné hovořil o nárocích kladených na pokrok v medicíně: 'V péči o nejslabší velmi pomohl během posledních desetiletí obdivuhodný pokrok ve zdravotnictví, který provázelo stále větší přesvědčení o důležitosti ohleduplného lidského vztahu pro dobrý výsledek léčebného procesu. Požadavkem lidské bytosti tedy je, aby k novému technologickému vývoji v medicíně nikdy nedocházelo na úkor lidského života a důstojnosti, aby se tak lidem trpícím nemocemi nebo fyzickým či psychickým postižením vždy dostalo té lásky a pozornosti, která by jim dala pocítit, že jsou ve svých konkrétních potřebách přijímáni jako osoby.' Na závěr papež udělil přítomným požehnání a v krátkém obřadu požehnal i základní kámen nové budovy. Po setkání odjel na mezinárodní letiště.

Závěrečná ceremonie na letišti v Barceloně

Po příjezdu na letiště v Barceloně okolo půl sedmé večer měl Svatý otec ještě krátké soukromé setkání s předsedou vlády José Luisem Rodríguezem Zapaterou. Následovala ceremonie rozloučení ve velkém hangáru nového terminálu s účastí královského páru. Po projevu krále Juana Carlose I. se s přítomnými rozloučil Benedikt XVI. Ve svém závěrečném pozdravu poděkoval za srdečné přijetí a pohostinnost a shrnul svůj pobyt ve dvou španělských městech: 'V Compostele jsem se chtěl připojit jako jeden z poutníků k mnoha lidem ze Španělska, Evropy a dalších míst světa, kteří přicházejí k hrobu apoštola, aby posílili svou víru a obdrželi odpuštění a pokoj. Jako Petrův nástupce jsem přišel také proto, abych utvrdil své bratry ve víře. V té víře, která přišla do těchto zemí již na počátku křesťanství a zakořenila tak hluboce, že formovala ducha, zvyky, umění a charakter národů, které zde žijí. Ochrana a rozvíjení tohoto bohatého duchovního odkazu je nejenom projevem lásky země vůči vlastním dějinám a kultuře, ale také výsadní cestou, jak předávat mladým generacím základní hodnoty, které jsou nezbytné pro vytváření harmonického a solidárního soužití v budoucnosti. (…) V Barceloně jsem měl nesmírnou radost z posvěcení baziliky Svaté rodiny, kterou Gaudí pojal jako kamenný hymnus chvály Boha, a navštívil jsem také významnou církevní instituci dobročinného a sociálního charakteru. V dnešní Barceloně jsou to dva symboly plodnosti téže víry, která do hloubi poznamenala zdejší lid a skrze lásku a krásu tajemství Boha přispívá k vytváření společnosti, která bude člověka více hodna. Krása, svatost a láska k Bohu skutečně vedou člověka k tomu, aby žil ve světě s nadějí.' Svůj pobyt ukončil Benedikt XVI. s nadějí, že se do Španělska vrátí v příštím roce do Madridu při příležitosti Světového dne mládeže. Z paluby letadla během zpáteční cesty do Říma poslal papež telegram španělskému králi ve chvíli, kdy opouštěl území Španělska.