K památce svaté Cecilie

Dne 22. 11. slaví církev památku sv. Cecilie, patronky hudebníků, duchovní hudby a chrámového zpěvu. Text o této světici poskytl tiskovému středisku ČBK Dr. Evžen Kindler.
Publikováno: 17. 11. 2010 13:00

Když v polovině minulého století napsal Norbert Wiener knihu, jejíž titul v češtině zní "Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů", sotva ho napadlo, že podpořil a doplnil charakteristiku církve jako mystického Těla Kristova a objevil, jak moderní byl sv. Pavel, když to poprvé naznačil ve svých listech (Kol 1; 18, Řím 12; 4, 5).

Jedním z případů, kdy realitu řízení a sdělování uvnitř organismů a strojů názorně vnímá i ten, kdo se kybernetice nevěnoval, je vedení a postupná úprava signálu nesoucího informaci na místo vzdálené od jejího zdroje, např. v různých signálních zařízeních technologických komplexů. Někde se něco děje a informace o tom se objeví jinde např. ve formě blikání světla, jehož účelem není, aby svítilo nebo informovalo samo o sobě, nýbrž o něčem, co je někde jinde a co se vůbec nemusí týkat tohoto světla nebo elektřiny, která ho napájí. Bývá to však podnětem k nějaké lidské reakci.

Takové "signální světlo" může být i na našem těle, např. jako vyrážka na kůži, křeč v noze nebo padání vlasů, když nás varují, že "někde, zcela jinde v těle", není něco v pořádku (nebo naopak, když přestanou a informují, že se něco už dalo do pořádku).

Věrnou analogii takového sdělování v Těle, jímž je Kristova církev, představují křesťanské legendy. Každá z nich vznikla na základě reálného stavu nějaké části tohoto Těla a má nás o tom informovat a eventuelně nabádat k reakci. O sv. Cecílii je sice známo, že se ve starověku stala mučednicí pro víru, ale další informace o jejím životě jsou legendy; mohlo se to stát, ale historicky to doloženo není, např. že ji rodiče zasnoubili charakternímu pohanovi Valeriánovi, jehož přivedla ke křtu a ke slibu čistoty.

Křesťanem se stal i její švagr a všichni byli při následujícím pronásledování křesťanů sťati, přičemž sv. Cecilie nechtěně působila komplikace jak katům, tak sama sobě. A je pochybné i to, že zpívala chvály Bohu jak během své svatby, tak o těch třech dnech, než zemřela po svém stětí. Metaforické výtvarné vyjádření tohoto faktu na obrazech, kde hraje na varhany nebo na housle, to je už opravdu fikce; zobrazené nástroje v její době totiž neexistovaly.

Ale to je právě tím "světelným signálem na řídícím panelu" církve. Její hlava, Kristus, dopustil vedení informace od jejího zdroje, totiž skutečné sv. Cecilie, dalšími kroky přes legendu a malíře, postupně příslušný "signál" upravoval, aby informace byla snáze sdělitelná, až došla k pozdějším hudebníkům mezi západními křesťany. Ti se, na rozdíl od těch východních, cítili sirotky postrádajícími patrona své profese. A dnes můžeme (a máme) na tento signál reagovat, a to přirozeně tak, aby Kristovo Tělo – církev – z toho mělo prospěch.

Vztah mezi skutečnou světicí, legendou a dnešními věřícími, tj. nejen muzikanty, ale i těmi, kdo mají uši k slyšení a ústa k zpívání, je tak bohatý zdroj podnětů, že z něho může každý, nejen ten, kdo má co dělat s hudbou, čerpat podněty dle své individuality. Uvádím však tři myšlenky, které lze stručně vyjádřit a které stojí za to, aby se je každý pokusil v soukromí kontemplovat.

Předně, na věčnosti obdaroval Bůh sv. Cecilii něčím, co jí asi na zemi těžko přišlo na mysl, totiž úlohou nejen uctívané a milované patronky Říma a jeho obyvatel, a také, kvůli jejímu jménu, je patronkou slepců, ale ještě hudebníků a tvůrců hudebních nástrojů. Jaký vztah k chrámovému zpěvu asi má tato světice, když je v nebi bez pochyby plna pokorné radosti nejen z toho, že může patřit na Boha, ale i touto nenadálou důvěrou a poctou? S jakou radostí asi přijímá, když je žádána od hudebníků a tvůrců nástrojů o přímluvu? 

Za druhé, složkou toho "signálu na řídícím panelu církve" je i zpráva v legendě, že světice zpěvem oslavovala Boha – zpívala tedy z jiného důvodu, než že si prostě chtěla zazpívat; jak při problematické svatbě, tak při umírání s naseknutým krkem se opravdu těžko zpívá jen z chuti si zazpívat. Jaké je to poselství pro chrámové hudebníky, pro ty, kdo o chrámové hudbě rozhodují a pro ostatní věřící? Světice sice zve k prosbám v časných starostech, ale i vyzývá k zodpovědnosti a k prosbám o ni.   

A konečně, za třetí, osud v něčem podobný jako ten Ceciliin čekal i na našeho sv. Vojtěcha, který se k hudbě dostal také jako jistý "signál" a ukazatel stavu Kristova Těla, nejen u nás, ale i v Polsku. V tradicích obou zemí je pokládán za autora jejich nejstarších hudebních památek a historická validita těchto tradic je zhruba stejná jako u legendy o sv. Cecilii. Jak se k tomuto vzájemnému vztahu asi stavějí oba svatí, jak se v příslušném poselství k nám doplňují? A co z toho plyne především pro Čechy, jejich vzdělání, jejich hudebníky a jejich chrámovou hudbu?

Dr. Evžen Kindler

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022