Betlémské světlo 2010

19. 11. 2010 téma: Advent a Vánoce Rubrika: Domácí
Také letos přivezou skauti před Vánocemi všem lidem dobré vůle plamínek pokoje a míru - Betlémské světlo. Do Brna, jako prvního místa České republiky, ho brněnští skauti přivezou z Vídně v sobotu 11. 12. 2010.

Brno: Stalo se již milou tradicí, že skauti rozvážejí před Vánocemi po mnoha zemích světa symbol pokoje a lásky – světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě.

Betlémské světlo přebírají brněnští skauti od rakouských, kteří zabezpečují jeho převezení letecky přímo z Betléma. Při ekumenické bohoslužbě ve Vídni je pak předáváno skautským delegacím ze zahraničí. Letos ho v rakouské metropoli skauti převezmou v sobotu 11. prosince 2010 při bohoslužbě v místním kostele, a stejně jako v minulých letech ho přivezou do Brna.

Do rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho bude Betlémské světlo předáno v obětním průvodu při mši svaté v neděli 12. prosince v 9.00 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla.

Zájemci z Brna a okolí si je budou moci převzít před katedrálou po skončení bohoslužby do 11.00 hodin. Rozvoz Betlémského světla po celé  republice proběhne v sobotu 18. prosince 2010.

Další organizace šíření Betlémského světla ve farnostech a obcích již záleží na místních podmínkách. Je možné ho uchovávat na farách, obecních úřadech, ve skautských klubovnách i u dobrovolníků. Zájemci si pro ně mohou přijít sami nebo – zejména starší – mohou požádat o jeho přinesení domů.

Bližší informace o Betlémském světle lze získat na internetové adrese www.betlemskesvetlo.cz. nebo u pana Ing. Jana Svobody, CSc. : mobil 602 55 95 76

Možnost zažehnutí Betlémského světla i v našich domácnostech je již považována za milou vánoční tradici. Málokdo však ví, že u jejího zrodu stál Brňan Jan Svoboda. Jak na tu dobu vzpomíná?

"Co bylo na začátku? Účast jedné družiny čerstvě založeného 41. skautského oddílu v Brně na jamboree vídeňských skautů v srpnu 1990. Mimo to, že jsme vše sledovali jako v 'Jiříkově vidění', dozvěděli jsme se také o celorakouské skautské akci rozvozu Betlémského světla, která se konala pod záštitou a za přispění ORF pod názvem 'Licht ins Dunkel'. Jednalo se o charitativní akci na podporu nevidomých a slabozrakých. Akce na mne zapůsobila svým duchovním nábojem, romantikou a dramatičností. Vnímal jsem ji jako výzvu. Informace o jejím konání se dostala i do Prahy, kam exiloví čeští skauti přivezli Betlémské světlo z Vídně již o Vánocích 1989. Vyčkávali jsme, jak se budou věci dále vyvíjet. Když se ještě v půli října 1990 nic nedělo, spojil jsem se s Vídní sám. Dostal jsem vcelku lakonickou informaci: Praha se k ničemu nemá, zkuste to vy. Tak jsme se do toho pustili. Dva měsíce do Vánoc daly všem zúčastněným pěkně zabrat. Vedle technických problémů – v čem světlo převážet, jak to zařídit, aby nás nevyhodili z vlaku hned v Brně, kterými vlaky a kam jet, na koho se obrátit, aby naše kurýry aspoň někde někdo čekal na stanicích – jsem musel vymyslet celou legendu a směrování této akce. Na rozdíl od Rakouska, pořádání charitativních akcí v naší republice nebylo ještě zvykem, a spoléhat se na tehdejší ČSD, že budou podporovat rozvoz Betlémského světla, se nedalo. Nezbylo, než postavit celou hru na skautských principech a idejích, pomocí kterých jsme chtěli připomenou i význam Vánoc jako duchovních svátků klidu a míru, nikoliv honby za materiálními požitky.

Pomocí duchovního náboje skautingu jsme chtěli prolomit i mezilidské bariéry – mezi sousedy, mezi generacemi. Vztahy poničené nedůvěrou mezi lidmi byly už tenkrát zřejmé, ale postupně se objevovalo, že skutečnost je ještě horší.  Rozeslal jsem první dopisy jako vlaštovky členům duchovního odboru Junáka. Po kladných ohlasech se příprava akce Betlémské světlo v naší zemi rozjela naplno. Jednali jsme s posádkami vlaků, sháněli vhodné lampičky, zajišťovalo kurýry do vlaků (zaměstnal jsem tehdy celou rodinu, takže ještě v roce 1994 jsem musel vyslechnout poznámky o soukromé rodinné akci), zařizovali financování jízdenek (dnes ani už nevím z čeho) a další a další drobnosti. Když po Novém roce přišly první dopisy s ohlasy na tuto hru, řekli jsme si, že o dalších Vánocích budeme pokračovat.  Jestliže potom v roce 2004 už i státní a církevní představitelé mluvili o rozvozu Betlémského světla jako o vánoční tradici, je to nejlepší poděkování všem, kteří stáli v roce 1990 u jejího zrodu..."

Autor článku: Martina Jandlová