Arcibiskup Graubner se setkal s lichtenštejnským knížetem

Soukromou návštěvu Olomouckého kraje vykonal v těchto dnech  kníže Hans Adam II., hlava lichtenštejnského knížectví. Ve středu 24. 11. 2010 zahájil v olomouckém Arcidiecézním muzeu mezinárodní konferenci Knížecí rod Liechtensteinů v dějinách zemí Koruny české a setkal se s arcibiskupem Janem Graubnerem a biskupem Josefem Hrdličkou.
Publikováno: 26. 11. 2010 8:30

Olomouc: Svou cestu po Olomoucku zahájil lichtenštejnský kníže Hans Adam II. v úterý 23. listopadu 2010. Jedním z prvních bodů jeho programu byla návštěva výstavy "Lichtenštejnská dominia střední Moravy" na šternberském hradě, který patřil jeho předkům. Výstava ve dvanácti hradních sálech mapuje historii slavného šlechtického rodu v regionu, kde je s Lichtenštejny spojena řada památek.

Ve středu zahájil kníže v Arcidiecézním muzeu konferenci "Knížecí rod Liechtensteinů v dějinách zemí Koruny české", kterou muzeum pořádá ve dnech 24.-26. listopadu. Záštitu nad konáním akce převzal právě kníže Hans Adam, dále olomoucký arcibiskup Jan Graubner a světící biskup Josef Hrdlička. Konference se účastní odborníci z České republiky i ze zahraničí – z Lichtenštejnska, Rakouska, Velké Británie, Polska či Německa. "Našim hlavním cílem je představit a prodiskutovat historii rodu Liechtensteinů v co nejširších souvislostech nejen ve vztahu k českým zemím, ale rovněž k habsburské monarchii či Evropě," vysvětlují organizátoři.

Ve středu také kníže Hans Adam přijal pozvání arcibiskupa Jana Graubnera ke společnému obědu v prostorách biskupské rezidence, při kterém podle arcibiskupa Graubnera hovořili o situaci a dalším vývoji v obou zemích. Program lichtenštejnského knížete na Moravě bude zakončen v pátek 26. listopadu, kdy zavítá do Velkých Losin.

Lichtenštejnsko patří s rozlohou 160 km2 a počtem obyvatel kolem 35 tisíc mezi nejmenší evropské státy. Nachází se na svazích Alp a v údolí Rýna, sousedí se Švýcarskem a Rakouskem. Diplomatické styky s ČR navázalo knížectví až roku 2009, především kvůli nevyřešeným majetkovým nárokům na našem území. Lichtenštejnům patřily rozsáhlé statky na Moravě, například v Moravské Třebové, Litovli, Velkých Losinách, Zábřehu či Krnově. Knížata dodnes užívají titulu vévodů opavských a krnovských.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020