Proč si připomínat svatou Barboru?

Dne 4. 12. slaví církev památku sv. Barbory. P. Jan Uhlíř, arciděkan z Kutné Hory, se zamýšlí nad důvody úcty k této světici.

Život svaté Barbory

Život sv. Barbory známe ze starého legendického příběhu. Ten nalezneme v souboru Zlatá legenda (Legenda aurea) janovského dominikána Jakuba de Voragine (1230-1298). Barbořin příběh se odehrává za vlády císaře Maximiniána (3.-4. století) v Nikodémii v době pronásledování křesťanů.

Aby bohatý otec Dioskurus uchránil svoji dceru Barboru před nechtěnými nápadníky, zavřel ji do velké věže. Tam podle legendy začala studovat. V té době se rozšířila zpráva, že místní kraj navštívil slavný učenec a křesťanský myslitel Origenes. Barbora se s ním skrze dopisy spojila, uvěřila Ježíši Kristu a později přijala křest.

Zlom nastal ve chvíli, kdy Dioskurus nechal postavit velké lázně a Barbora tam vztyčila velký kříž. Otec se na svoji dceru rozhněval, ale ona před ním zázračně skrze skálu uprchla k pastýřům. I když mu napoprvé utekla, nechal ji chytit a zbičovat. Následně ji opět uvěznil do věže a o věci křesťanky Barbory informoval místodržícího Martiana. Byla předvolána před soud a vystavena povinnosti modloslužby pod pohrůžkou mučení. Barbora to odmítla. Podle legendy pak Martian začal Barboru pálit loučí, tloukl ji palicí a nahou ji vyhnal mezi lidi. Anděl však její nahotu zakryl bělostným rouchem. Rozzlobený otec jí pak osobně mečem sťal hlavu. Stalo se to 4. prosince.

'Po přečtení legendy o sv. Barboře se může leckdo pousmát a zpochybnit mnohé okolnosti z jejího života. Legendy nám však více než o historické skutečnosti světců vypovídají o těch, kdo je napsali a komu je napsali, tedy o těch, kteří světce upřímně obdivovali či uctívali. Horníci v osobě sv. Barbory nacházeli někoho, kdo rozumí jejich strachu o život a navíc dokáže i za svízelných okolností s důvěrou spoléhat na Boží pomoc.

Když jsem přišel do Kutné Hory, přemýšlel jsem, jak najít vztah k patronce města. Nechtěl jsem, aby se mi stala pouze mrtvou vzpomínkou na slavnou hornickou minulost. Odpověď jsem našel právě po přečtení kutnohorské pověsti o záchraně horníků a postavení chrámu. Ač už nikdo z nás nefárá do hlubin země, přesto může být sv. Barbora tou, která nám pomáhá nalézt cestu z temnoty na světlo.

I my v tomto světě totiž někdy bloudíme, tápeme a hledáme. Stále toužíme jasně rozeznávat, co je správné a dobré a co vede k spokojenému životu. Každý z nás si mnohdy neví rady. Sv. Barbora je pro mě tou, která mě může nejen chránit před duchovní smrtí. Může mi dodávat odvahu postavit se zlu a přes nepochopení vytrvat na cestě, kterou poznávám jako správnou. Vždyť i kdyby všechny podivuhodné příběhy související s úctou sv. Barbory nebyly historické, k obdivu by stačila jediná skutečnost: mladá dívka hledala pravdu ve studiu a pro svou víru byla ochotna položit svůj život.

Mít takovouto odvážnou dívku za patronku na cestě životem není ctí pouze pro horníky, ale snad i pro každého z nás, nejen tady v Kutné Hoře.'

P. Jan Uhlíř

Informace o chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře najdete zde.