Kardinál Bertone na summitu OBSE hovořil o svobodě vyznání

Kardinál Tarcisio Bertone, státní sekretář Svatého stolce, přednesl dnes dopoledne (1. 12. 2010) v kazašské Astaně svůj projev na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Publikováno: 1. 12. 2010 17:30

Astana: V úvodu svého projevu kardinál Bertone poděkoval za pozvání na první summit OBSE v 21. století. Připomněl, že Kazachstán je svou geografickou polohou zemí rozmezí (Euroasie) a setkání. "Zde, na nekonečných stepích, se setkávali a stále se pokojně setkávají muži a ženy různých etnik, kultur a náboženského vyznání," přiblížil zemi konání summitu. Připomněl, že před 35 lety byla podepsána Helsinská dohoda. "Mír není zajištěn pouze klidem zbraní, ale je spíše  výsledkem spolupráce jednotlivců i společnosti, kterou vytvářejí, a také výsledkem úcty k některým etickým požadavkům," zněla základní dohoda.

Připustil, že existují oblasti, ve kterých oslabení vzájemné důvěry mezi zúčastněnými státy zabránilo dosažení ambicióznějších cílů. A na tyto oblasti by se mělo podle kardinála zaměřit úsilí summitu, aby nabídl jasné linie rozvoje činnosti OBSE v roce 2011 a v následujících letech.

Kardinál Bertone se nejprve podrobněji věnoval politicko-vojenskému aspektu. Poukázal na to, že tradiční ohrožení bezpečnosti, charakteristické pro předchozí roky, pokleslo účinným uplatněním nástrojů kontroly výzbroje a mírou důvěry a bezpečnosti. Vyjádřil také naději, že se veškeré úsilí bezprostředně projeví nejen na bezpečnosti občanů, ale i na ochraně kybernetického prostoru.

V další části svého projevu kardinál Bertone připomněl význam ekonomických a ekologických faktorů pro mír, bezpečnost a spolupráci. "V tomto smyslu Svatý stolec stále zdůrazňuje, že by měla být společným cílem států ochrana a úcta k lidské důstojnosti, která spojuje celou lidskou rodinu, a jednota zakořeněná ve čtyřech základních principech – v ústředním postavení lidské osoby, solidaritě, subsidiaritě a společném dobru," uvedl Bertone.

Z encykliky Benedikta XVI. Láska v pravdě (Caritas in veritate) kardinál citoval s tím související pasáž: "Velká výzva, před níž stojíme a jež vyvstala z problematiky rozvoje v této době globalizace a stala se ještě naléhavější v důsledku ekonomicko-finanční krize, spočívá v tom, aby se prokázalo na rovině myšlení i jednání, že nejenom pouhé tradiční principy sociální etiky, jako je transparentnost, poctivost a odpovědnost, nelze přehlížet nebo omezovat, ale že v tržních vztazích mohou a mají mít své místo v normální ekonomické činnosti také princip dobročinnosti a logika daru jakožto výraz bratrství. Jde o požadavek člověka v nynější době, ale také o požadavek samotné ekonomické logiky. Jde o požadavek lásky a zároveň i pravdy.“ (čl. 36)

Podle kardinála právě ekonomicko-finanční krize ukázala význam etického rozměru pro ekonomicko-ekologický sektor a nutnost neopomíjet principy solidarity, dobročinnosti a logiky daru i v mezistátních vztazích, aby se mohly realizovat spravedlivý a trvalý mír a bezpečnost. Svatý stolec se domnívá, že je nezbytné zavést logiku, která klade lidskou osobu – a především rodinu a potřebné – do středu zájmu ekonomiky a za její cíl.

V závěrečné části kardinál Bertone hovořil o základních svobodách a právech, mezi než patří právo na náboženskou svobodu, která se stala opět tématem mezinárodních vztahů. "Tento problém se stal součástí naší soudobé kultury, protože se naši současníci naučili mnohému z chyb minulosti a pochopili, že víra v Boha a praktikování náboženství včetně spojení s dalšími v projevech vlastní víry není výsadou umožněnou státem, ale skutečné právo, založené na důstojnosti lidské osoby," řekl kardinál a dodal, že je patrná "rostoucí marginalizace náboženství, zejména křesťanství, ke které dochází i v prostředích a zemích, které připisují toleranci velkou hodnotu".

S náboženskou svobodou, zejména tam, kde je popírána, úzce souvisí netolerantnost a diskriminace z náboženských důvodů. Je podrobně zdokumentováno, že křesťané jsou nejvíce pronásledovanou a diskriminovanou náboženskou skupinou. Více než 200 milionů příslušníků různých denominací žije v obtížné situaci kvůli legislativní i kulturní struktuře.

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022