Kardinál Bertone na summitu OBSE hovořil o svobodě vyznání

Kardinál Tarcisio Bertone, státní sekretář Svatého stolce, přednesl dnes dopoledne (1. 12. 2010) v kazašské Astaně svůj projev na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Publikováno: 1. 12. 2010 18:30

Astana: V úvodu svého projevu kardinál Bertone poděkoval za pozvání na první summit OBSE v 21. století. Připomněl, že Kazachstán je svou geografickou polohou zemí rozmezí (Euroasie) a setkání. "Zde, na nekonečných stepích, se setkávali a stále se pokojně setkávají muži a ženy různých etnik, kultur a náboženského vyznání," přiblížil zemi konání summitu. Připomněl, že před 35 lety byla podepsána Helsinská dohoda. "Mír není zajištěn pouze klidem zbraní, ale je spíše  výsledkem spolupráce jednotlivců i společnosti, kterou vytvářejí, a také výsledkem úcty k některým etickým požadavkům," zněla základní dohoda.

Připustil, že existují oblasti, ve kterých oslabení vzájemné důvěry mezi zúčastněnými státy zabránilo dosažení ambicióznějších cílů. A na tyto oblasti by se mělo podle kardinála zaměřit úsilí summitu, aby nabídl jasné linie rozvoje činnosti OBSE v roce 2011 a v následujících letech.

Kardinál Bertone se nejprve podrobněji věnoval politicko-vojenskému aspektu. Poukázal na to, že tradiční ohrožení bezpečnosti, charakteristické pro předchozí roky, pokleslo účinným uplatněním nástrojů kontroly výzbroje a mírou důvěry a bezpečnosti. Vyjádřil také naději, že se veškeré úsilí bezprostředně projeví nejen na bezpečnosti občanů, ale i na ochraně kybernetického prostoru.

V další části svého projevu kardinál Bertone připomněl význam ekonomických a ekologických faktorů pro mír, bezpečnost a spolupráci. "V tomto smyslu Svatý stolec stále zdůrazňuje, že by měla být společným cílem států ochrana a úcta k lidské důstojnosti, která spojuje celou lidskou rodinu, a jednota zakořeněná ve čtyřech základních principech – v ústředním postavení lidské osoby, solidaritě, subsidiaritě a společném dobru," uvedl Bertone.

Z encykliky Benedikta XVI. Láska v pravdě (Caritas in veritate) kardinál citoval s tím související pasáž: "Velká výzva, před níž stojíme a jež vyvstala z problematiky rozvoje v této době globalizace a stala se ještě naléhavější v důsledku ekonomicko-finanční krize, spočívá v tom, aby se prokázalo na rovině myšlení i jednání, že nejenom pouhé tradiční principy sociální etiky, jako je transparentnost, poctivost a odpovědnost, nelze přehlížet nebo omezovat, ale že v tržních vztazích mohou a mají mít své místo v normální ekonomické činnosti také princip dobročinnosti a logika daru jakožto výraz bratrství. Jde o požadavek člověka v nynější době, ale také o požadavek samotné ekonomické logiky. Jde o požadavek lásky a zároveň i pravdy.“ (čl. 36)

Podle kardinála právě ekonomicko-finanční krize ukázala význam etického rozměru pro ekonomicko-ekologický sektor a nutnost neopomíjet principy solidarity, dobročinnosti a logiky daru i v mezistátních vztazích, aby se mohly realizovat spravedlivý a trvalý mír a bezpečnost. Svatý stolec se domnívá, že je nezbytné zavést logiku, která klade lidskou osobu – a především rodinu a potřebné – do středu zájmu ekonomiky a za její cíl.

V závěrečné části kardinál Bertone hovořil o základních svobodách a právech, mezi než patří právo na náboženskou svobodu, která se stala opět tématem mezinárodních vztahů. "Tento problém se stal součástí naší soudobé kultury, protože se naši současníci naučili mnohému z chyb minulosti a pochopili, že víra v Boha a praktikování náboženství včetně spojení s dalšími v projevech vlastní víry není výsadou umožněnou státem, ale skutečné právo, založené na důstojnosti lidské osoby," řekl kardinál a dodal, že je patrná "rostoucí marginalizace náboženství, zejména křesťanství, ke které dochází i v prostředích a zemích, které připisují toleranci velkou hodnotu".

S náboženskou svobodou, zejména tam, kde je popírána, úzce souvisí netolerantnost a diskriminace z náboženských důvodů. Je podrobně zdokumentováno, že křesťané jsou nejvíce pronásledovanou a diskriminovanou náboženskou skupinou. Více než 200 milionů příslušníků různých denominací žije v obtížné situaci kvůli legislativní i kulturní struktuře.

Související články

Další aktuality

Modlitba a mše za oběti střelby v Ostravě

ČBK vyzývá k modlitbám za oběti tragické události z dnešního rána ve Fakultní nemocnici v Ostravě a jejich rodiny.
10.12.2019

Nikdo nesmí na ulici umrznout. V Praze byla otevřena nová noclehárna pro lidi bez domova.

V Praze žijí bez domova čtyři tisíce lidí. Přespávají na ubytovnách, na gauči u přátel, ale také venku v parcích a opuštěných objektech. Když se ochladí, vyhledávají noclehárny. Jejich kapacita ale v zimních měsících nestačí. Aby lidé venku neumrzli, otevřela na začátku prosince Arcidiecézní charita Praha spolu s Armádou spásy krizovou noclehárnu v Praze-Michli. Bude fungovat až do konce března.
10.12.2019

Justitia et Pax Europa: Domorodé národy jsou živou výzvou k naději

Prohlášení Justitia et Pax Europa (Spravedlnost a mír) u příležitosti Dne lidských práv, 10. prosince 2019. Text přinášíme v plném překladu.
10.12.2019

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc prosinec 2019

Modleme se za to, abychom lépe chápali odezvu mladých lidí na podněty, které církev před ně klade.
10.12.2019

Papež jmenoval kardinála Tagleho prefektem Kongregace pro evangelizaci národů

Tiskové středisko Svatého stolce včera oznámilo jmenování nového prefekta Kongregace pro evangelizaci národů, latinsky tradičně nazývané propaganda fide, jakož i výměny velmistra rytířského řádu strážců svatého hrobu jeruzalémského.
09.12.2019