Kardinál Bertone na summitu OBSE hovořil o svobodě vyznání

Kardinál Tarcisio Bertone, státní sekretář Svatého stolce, přednesl dnes dopoledne (1. 12. 2010) v kazašské Astaně svůj projev na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Astana: V úvodu svého projevu kardinál Bertone poděkoval za pozvání na první summit OBSE v 21. století. Připomněl, že Kazachstán je svou geografickou polohou zemí rozmezí (Euroasie) a setkání. 'Zde, na nekonečných stepích, se setkávali a stále se pokojně setkávají muži a ženy různých etnik, kultur a náboženského vyznání,' přiblížil zemi konání summitu. Připomněl, že před 35 lety byla podepsána Helsinská dohoda. 'Mír není zajištěn pouze klidem zbraní, ale je spíše  výsledkem spolupráce jednotlivců i společnosti, kterou vytvářejí, a také výsledkem úcty k některým etickým požadavkům,' zněla základní dohoda.

Připustil, že existují oblasti, ve kterých oslabení vzájemné důvěry mezi zúčastněnými státy zabránilo dosažení ambicióznějších cílů. A na tyto oblasti by se mělo podle kardinála zaměřit úsilí summitu, aby nabídl jasné linie rozvoje činnosti OBSE v roce 2011 a v následujících letech.

Kardinál Bertone se nejprve podrobněji věnoval politicko-vojenskému aspektu. Poukázal na to, že tradiční ohrožení bezpečnosti, charakteristické pro předchozí roky, pokleslo účinným uplatněním nástrojů kontroly výzbroje a mírou důvěry a bezpečnosti. Vyjádřil také naději, že se veškeré úsilí bezprostředně projeví nejen na bezpečnosti občanů, ale i na ochraně kybernetického prostoru.

V další části svého projevu kardinál Bertone připomněl význam ekonomických a ekologických faktorů pro mír, bezpečnost a spolupráci. 'V tomto smyslu Svatý stolec stále zdůrazňuje, že by měla být společným cílem států ochrana a úcta k lidské důstojnosti, která spojuje celou lidskou rodinu, a jednota zakořeněná ve čtyřech základních principech – v ústředním postavení lidské osoby, solidaritě, subsidiaritě a společném dobru,' uvedl Bertone.

Z encykliky Benedikta XVI. Láska v pravdě (Caritas in veritate) kardinál citoval s tím související pasáž: 'Velká výzva, před níž stojíme a jež vyvstala z problematiky rozvoje v této době globalizace a stala se ještě naléhavější v důsledku ekonomicko-finanční krize, spočívá v tom, aby se prokázalo na rovině myšlení i jednání, že nejenom pouhé tradiční principy sociální etiky, jako je transparentnost, poctivost a odpovědnost, nelze přehlížet nebo omezovat, ale že v tržních vztazích mohou a mají mít své místo v normální ekonomické činnosti také princip dobročinnosti a logika daru jakožto výraz bratrství. Jde o požadavek člověka v nynější době, ale také o požadavek samotné ekonomické logiky. Jde o požadavek lásky a zároveň i pravdy.“ (čl. 36)

Podle kardinála právě ekonomicko-finanční krize ukázala význam etického rozměru pro ekonomicko-ekologický sektor a nutnost neopomíjet principy solidarity, dobročinnosti a logiky daru i v mezistátních vztazích, aby se mohly realizovat spravedlivý a trvalý mír a bezpečnost. Svatý stolec se domnívá, že je nezbytné zavést logiku, která klade lidskou osobu – a především rodinu a potřebné – do středu zájmu ekonomiky a za její cíl.

V závěrečné části kardinál Bertone hovořil o základních svobodách a právech, mezi než patří právo na náboženskou svobodu, která se stala opět tématem mezinárodních vztahů. 'Tento problém se stal součástí naší soudobé kultury, protože se naši současníci naučili mnohému z chyb minulosti a pochopili, že víra v Boha a praktikování náboženství včetně spojení s dalšími v projevech vlastní víry není výsadou umožněnou státem, ale skutečné právo, založené na důstojnosti lidské osoby,' řekl kardinál a dodal, že je patrná 'rostoucí marginalizace náboženství, zejména křesťanství, ke které dochází i v prostředích a zemích, které připisují toleranci velkou hodnotu'.

S náboženskou svobodou, zejména tam, kde je popírána, úzce souvisí netolerantnost a diskriminace z náboženských důvodů. Je podrobně zdokumentováno, že křesťané jsou nejvíce pronásledovanou a diskriminovanou náboženskou skupinou. Více než 200 milionů příslušníků různých denominací žije v obtížné situaci kvůli legislativní i kulturní struktuře.