Neposkvrněné Početí Panny Marie

Nad slavností Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu, kterou církev slaví 8. 12., se zamýšlí P. Jan Houkal, farář z farnosti Brandýs nad Labem, ve svém textu nazvaném Neposkvrněné Početí Panny Marie aneb Několik slov o Boží pomoci předem.
Publikováno: 4. 12. 2010 16:00

Určitě každý z nás stál už někdy před nějakým obtížnějším životním úkolem. Možná se nám v takové chvíli dostalo od někoho z našich věřících přátel povzbuzení, že je-li takový úkol skutečně dobrý a jsme-li to opravdu my, kdo jsme k jeho vykonání povoláni, tak nám Bůh už od samého začátku k tomu nabízí také svou pomoc.

A je určitě dobře, pokud nás někdo takto povzbudil. Vždyť to, že Boží milost naše jednání, má-li být dobré, předchází a pak i provází a vede k završení, je přece jedním ze základních pilířů našeho vztahu s Pánem Bohem. Každý člověk přece, a to i tehdy, když si to neuvědomuje, potřebuje pomoc shůry, pomoc Boží, která v něm vzbudí touhu dobro vykonat a dá mu i sílu o ně usilovat.

Zároveň také platí, že čím větší úkol před člověkem stojí, tím větší a silnější tato pomoc Boží musí být. Neboť čím náročnější je úkol, tím silnější je pokušení od něj utéci, čím je větší, tím roste i nebezpečí, že jeho naplnění člověk nějak pokazí. A není divu. Vždyť ten Zlý, který se od úsvitu dějin pokouší ovládnout hříchem narušená lidská srdce, se přeci všemi možnými způsoby snaží zabránit lidem konat dobro, protože ví, že v něm na svět vždycky přichází kousek Boha samotného. A protože Bůh o této ďáblově snaze ví a zároveň chce na svět skrze dobro lidí přicházet, nabízí lidem k jeho vykonání už od samého začátku svou pomoc.

A Neposkvrněné početí Panny Marie je toho právě nejvýraznějším příkladem. Vždyť jaký úkol mohl kdy být větší, než stát se matkou Božího syna? A co se ten Zlý mohl snažit překazit víc než právě příchod Boha na zem, a kde jinde se mu mohlo zdát, že má naději na úspěch, než u jediného lidského článku tohoto příchodu, u prosté panny z Nazareta? Ale právě toto věděl i Bůh, a proto ve svém podivuhodném úradku Pannu Marii už od jejího početí a zrození uchránil od porušenosti hříchem, aby ona v čistotě srdce mohla odolat všem nástrahám a pokušením. A že Panna Maria tuto milost Boží našla a přijala, je patrné nejen z jejích slov „jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“, nejen z jejího života, ale především ze zdaru Božího díla skrze ni uskutečněného: Boží syn z ní narozený na svět skutečně přišel a přinesl nám své království dobra a pokoje. A toto království ve světě má i po jeho návratu do nebe nadále růst, a proto zavolal nás lidi, abychom se stali jeho učedníky.

Vzhledem k tomu, že jednou ze základních podob učednictví Krista Pána je právě konání dobra, k němuž jsme povoláni, tak se možná jedním z důležitých momentů letošní prosincové oslavy svátku Neposkvrněného početí může stát také zamyšlení nad tím, zda jsme si vědomi, že i nám Bůh ke všem našim životním posláním předem připravil svou pomoc. Jistě ne takovou, že by nás uchránil od poskvrny dědičného hříchu, to konečně všichni dobře víme, ale určitě přesně takovou, jakou k vykonání patřičného dobra potřebujeme. Čím více tuto Boží pomoc budeme hledat a jako s nalezenou s ní spolupracovat, tím větší naději můžeme mít, že se i naše dobrá díla zdaří a budou opravdu dobrá, protože v nich bude kousek Boha. Naději, že se tak i náš život stane cestou Krista Pána do dnešního světa a růstem jeho království. A to proto, že je to v posledku Bůh sám, kdo je onou milostí, kterou nám nabízí, i dobrem, které v nás činí.

P. Jan Houkal, farář, Brandýs nad Labem

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

Nejstarší generace platí za nynější pandemie nejvyšší cenu, a proto právě toto pokolení, které nás uvedlo do života, církev ubezpečuje o mateřské přítomnosti, blízkosti a duchovní útěše, čteme v dnešním poselství, jež vatikánský Úřad pro laiky, rodinu a život adresoval seniorům.
08.04.2020

Počty každoročně pokřtěných se v ČR mění jen málo, tradiční křty dospělých o Velikonocích budou muset letos počkat.

Počet nových pokřtěných katolíků se každoročně v ČR příliš nemění. V roce 2019 to bylo 15.151 dětí do 1 roku, 3.643 starších dětí a 1.138 dospělých, tedy necelých 20 tisíc nově pokřtěných v katolické církvi, což je o ca 900 osob méně než za rok 2018. Od roku 2010 jsou každoroční počty nově pokřtěných katolíků v ČR obdobné, s pravidelnými přírůstky do katolické církve výrazněji nezahýbaly v posledních letech žádné vnější politicko-sociální události jako například migrační krize nebo povodně.
08.04.2020

Katolický týdeník: Pokus o umlčení řeholí

V polovině dubna si připomínáme 70. výročí od akce K, kterou komunistický režim na desetiletí zásadně omezil řeholní život v Československu. Dvě vlny tohoto tažení proti řeholím znamenaly konec pro 239 klášterů a 2 376 řeholníků skončilo v internaci. Ženské komunity později čekala obdobná akce Ř.
07.04.2020

Inspirace: Velikonoce v rodině

Portál Liturgie.cz připravil videoseriál o tom, jak nás prvky bohoslužby v kostele mohou inspirovat při prožití Velikonoc v domácnosti. Přinášíme odkazy podle jednotlivých dnů Velikonočního tridua - od Zeleného čtvrtku až po Vigilii vzkříšení.
07.04.2020

Před třiceti lety byli J. Graubner, J. Hrdlička, F. V. Lobkowicz a F. Radkovský vysvěceni na biskupy

Dnes je to právě 30 let, co čtyři nově jmenovaní biskupové přijali v Praze a v Olomouci své biskupské svěcení. Biskupy se před 30 lety stali Jan Graubner, dnešní arcibiskup olomoucký, Josef Hrdlička, dnes emeritní pomocný biskup olomoucký, František Václav Lobkowicz, současný biskup ostravsko-opavský a František Radkovský, dnes emeritní biskup plzeňský.
07.04.2020