Pravoslavní v Rusku spokojeni s restitucí církevního majetku

Prezident Ruské republiky Dimitrij Medvěděv podepsal 30. 11. 2010 zákon, kterým  je stanovena restituce kostelů a klášterů konfiskovaných po revoluci v říjnu 1917 náboženským organizacím.  Řada z nich byla v době komunistického režimu často přeměněna na muzea.
Publikováno: 6. 12. 2010 18:45

Moskva (RUS): Zprávu oficiálně sdělil Medvěděv patriarchovi Moskvy a celé Rusi Kirillovi 30. listopadu 2010 během setkání v chrámu narození Matky Boží v Kremelském paláci. "Je to zvláštní místo,"  řekla hlava státu, "a chtěl bych využít této příležitosti, abych Vás informoval o tom, že jsem dnes podepsal zákon o restituci náboženského majetku církevním autoritám. Je to důležitý zákon, který byl před svým schválením předmětem dlouhé diskuse a hledání široké shody."

Opatření znamená restituci 6 584 náboženských objektů, z nichž 6 402 patřilo pravoslavné církvi (mezi nimi i chrám Narození Matky Boží). Zbývající část bude vrácena muslimské, katolické, evangelicko-luteránské, buddhistické a židovské komunitě. Patriarcha Kirill zdůraznil: "Zákon svědčí o tom, že naše země překonala strašné následky sovětského režimu a znovu nastavuje historickou spravedlnost. Jen stát, který zakládá svou činnost na spravedlnosti, může mít budoucnost."

Podle AsiaNews byl pro arcibiskupa kostela Matky Boží v Moskvě Mons. Paola Pezziho "zákon schválen a připraven tajně, nejen bez jakékoli veřejně diskuse, ale dokonce bez konzultace s různými stranami, kterých se týká, jako jsou například křesťanské organizace, které nepatří k pravoslavné církvi".

Opatření, schválené parlamentem v červnu v prvním čtení a v září v druhém, se netýká ikon a dalších sakrálních předmětů, uložených v muzeích, které zůstanou na svém místě. V minulých měsících ředitelé galerií a umělečtí kritikové původní vládní projekt kritizovali (předpokládal restituci i těchto děl) a tvrdili, že církev nebude schopna zajistit správnou údržbu ikon a jiných historických liturgických předmětů. Údržba interiérů chrámů totiž podle jejich názoru znamená riziko, že budou méně přístupné širokému publiku, které muzea běžně navštěvuje.

Ve stejné linii uvažují Svaz muzeí Ruska a místní výbor Mezinárodní rady muzeí (International Council of Museums), které žádaly, aby šedesát klášterů a chrámů zvlášť významných pro ruskou historii, počínaje těmi, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví  UNESCO, nebylo vráceno pravoslavné církvi.

Foto převzato.

Související články