Pravoslavní v Rusku spokojeni s restitucí církevního majetku

Prezident Ruské republiky Dimitrij Medvěděv podepsal 30. 11. 2010 zákon, kterým  je stanovena restituce kostelů a klášterů konfiskovaných po revoluci v říjnu 1917 náboženským organizacím.  Řada z nich byla v době komunistického režimu často přeměněna na muzea.
Publikováno: 6. 12. 2010 19:45

Moskva (RUS): Zprávu oficiálně sdělil Medvěděv patriarchovi Moskvy a celé Rusi Kirillovi 30. listopadu 2010 během setkání v chrámu narození Matky Boží v Kremelském paláci. "Je to zvláštní místo,"  řekla hlava státu, "a chtěl bych využít této příležitosti, abych Vás informoval o tom, že jsem dnes podepsal zákon o restituci náboženského majetku církevním autoritám. Je to důležitý zákon, který byl před svým schválením předmětem dlouhé diskuse a hledání široké shody."

Opatření znamená restituci 6 584 náboženských objektů, z nichž 6 402 patřilo pravoslavné církvi (mezi nimi i chrám Narození Matky Boží). Zbývající část bude vrácena muslimské, katolické, evangelicko-luteránské, buddhistické a židovské komunitě. Patriarcha Kirill zdůraznil: "Zákon svědčí o tom, že naše země překonala strašné následky sovětského režimu a znovu nastavuje historickou spravedlnost. Jen stát, který zakládá svou činnost na spravedlnosti, může mít budoucnost."

Podle AsiaNews byl pro arcibiskupa kostela Matky Boží v Moskvě Mons. Paola Pezziho "zákon schválen a připraven tajně, nejen bez jakékoli veřejně diskuse, ale dokonce bez konzultace s různými stranami, kterých se týká, jako jsou například křesťanské organizace, které nepatří k pravoslavné církvi".

Opatření, schválené parlamentem v červnu v prvním čtení a v září v druhém, se netýká ikon a dalších sakrálních předmětů, uložených v muzeích, které zůstanou na svém místě. V minulých měsících ředitelé galerií a umělečtí kritikové původní vládní projekt kritizovali (předpokládal restituci i těchto děl) a tvrdili, že církev nebude schopna zajistit správnou údržbu ikon a jiných historických liturgických předmětů. Údržba interiérů chrámů totiž podle jejich názoru znamená riziko, že budou méně přístupné širokému publiku, které muzea běžně navštěvuje.

Ve stejné linii uvažují Svaz muzeí Ruska a místní výbor Mezinárodní rady muzeí (International Council of Museums), které žádaly, aby šedesát klášterů a chrámů zvlášť významných pro ruskou historii, počínaje těmi, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví  UNESCO, nebylo vráceno pravoslavné církvi.

Foto převzato.

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019