Společnost bez náboženství - jde to?

Interaktivní talk show zahrnující filmovou projekci a následnou diskusi připravil Goethe-Institut v Praze na 14. 12. 2010. Od 19.00 hodin bude publikum společně s biskupem Václavem Malým a německým literárním vědcem a publicistou Jochen Hörischem debatovat o společnosti a náboženství.
Publikováno: 10. 12. 2010 17:15

Praha (CZ): Po sedm večerů se bude v Goethe-Institutu v Praze diskutovat o tom, v co věří Evropa. Co tvoří ideové jádro Evropy? Jak silná je vnitřní vazba kontinentu? Co jiného než společná důvěra či víra by mohlo utvářet společnost? Aktéry prvního večera jsou Jochen Hörisch německý literární vědec a publicista a biskup Václav Malý. Diskusi bude moderovat Tobias Hülswitt.

Každého večera, který bude probíhat německy a česky se simultánním tlumočením, se zúčastní odborníci z České republiky a z Německa, kteří se budou snažit přijít těmto otázkám na kloub. Pro diskusi byl zvolen nezvyklý formát: Korsakovova show, jež spojuje prvky panelové diskuse, filmu a rozhovoru s publikem a jejímiž autory jsou dokumentarista Florian Thalhofer a spisovatel Tobias Hülswitt. Florian Thalhofer natočil v uplynulých týdnech rozhovory s mnoha Čechy a Češkami k tématům jednotlivých večerů. Část z nich se bude v rámci diskusního večera promítat.

Po čtyřiceti letech socialistické ideologie nastoupil ve středovýchodní Evropě na její místo liberální společenský řád, jehož základní pilíře – pluralismus, politická účast, veřejný diskurz za účasti všech, odpovědnost, nenásilí a smysl pro pospolitost – se zdají být zatím málo zakotvené v povědomí lidí (zatímco na Západě ztrácejí půdu tváří v tvář individualismu a indiferentnosti). Svoboda cestování a volný tok peněz a zboží jako by byly tím jediným, co se asociuje s novým společenským zřízením. Nachází se Evropa v prázdnotě občanských hodnot? Mohou hrát náboženství a církve produktivní roli při vyplňování této prázdnoty? Je to žádoucí? Jak moc potřebuje morálka náboženství? Může se morálka vytvářet v lidských společenstvích i bez náboženství a církví? Musíme se obávat nenáboženské morálky?

Václav Malý se narodil v roce 1950 v Praze. Studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a v roce 1976 byl vysvěcen na kněze. V únoru 1977 podepsal Chartu 77, v roce 1978 se stal členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V lednu 1979 mu byl odebrán státní souhlas a pracoval jako zeměměřičský figurant. V květnu 1979 byl zatčen, obviněn z podvracení republiky a ve vazbě zůstal do prosince 1979. V letech 1980 až 1986 byl topičem v pražských hotelech. V této době působil jeden rok jako mluvčí Charty 77. V roce 1989 byl mluvčím Občanského fóra. 3. prosince 1996 byl jmenován titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským.

Jochen Hörisch se narodil v roce 1951 v Bad Oldesloe. Vystudoval germanistiku, filozofii a dějiny v Düsseldorfu, Paříži a Heidelbergu. Od roku 1988 je vedoucím katedry germanistiky a mediální analýzy na univerzitě v Mannheimu. Pobýval dlouhodoběji na univerzitách v Klagenfurtu (1986), Paříži (1996) a ve Virginii, Princetonu a Bloomingtonu v USA (1999, 2002). J.Hörisch je členem Evropské akademie věd a umění v Salcburku, Svobodné akademie umění v Mannheimu a Svobodné akademie umění v Hamburku. Vydal řadu vědeckých publikací.

Související články

Další aktuality

Papež František se v Assisi setká s chudými lidmi

Papež František se 12. listopadu vypraví na soukromou návštěvu Assisi, aby se zde setkal s chudými lidmi z celé Evropy, v předvečer Světového dne chudých, který připadá na 33. neděli v liturgickém mezidobí, letos tedy na 14. listopad.
16.10.2021

Už vím - Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
15.10.2021

Pálffyho palác hostí unikátní výstavu o sv. Ludmile

Jedinečnou výstavu věnovanou přemyslovské kněžně sv. Ludmile si budou moci od 15. října zájemci prohlédnout v Pálffyho paláci na pražské Malé Straně zdarma.
15.10.2021

Kardinál Schönborn: Co nám chce Bůh sdělit skrze člověka

Papež zvolil novou formu biskupské synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka, skrze lidské utrpení. Upozorňuje na to kardinál Christoph Schönborn, který byl v Římě jako delegát rakouské církve na zahájení synodálního procesu.
15.10.2021

Biskupství plzeňské chce zlepšit hospodaření na svých pozemcích. Projekt Živá půda mu pomáhá k udržitelnému zemědělství.

Biskupství plzeňské se rozhodlo změnit způsob hospodaření na vrácených zemědělských pozemcích. Spojilo se s odborníky z projektu Živá půda, kteří po revizi stavu pozemků navrhli konkrétní opatření a způsob hospodaření, který povede ke zlepšení stavu půdy a jejímu zhodnocení. Jedná se o první projekt takového rozsahu, který využívá potenciál církevních restitucí k zastavení degradace půdy a navrácení života do zemědělské krajiny.
14.10.2021