Poselství Benedikta XVI. k 44. světovému dni míru

Dnes, 16. 12. 2010, se ve Vatikánu konala tisková konference, na které bylo představeno poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru, slavenému 1. 1. 2011.
Publikováno: 16. 12. 2010 16:45

Vatikán: Tématem poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru je náboženská svoboda jako cesta k míru.

Poselství je rozděleno do několika tematických celků: posvátné právo na život a na duchovní život; náboženská svoboda a vzájemná úcta; společné dědictví; veřejný rozměr náboženství; náboženská svoboda, síla svobody a civilizace: nebezpečí jejího zneužívání; problém spravedlnosti a civilizace: fundamentalismus a nepřátelství vůči věřícím ohrožují pozitivní laickost států; dialog mezi veřejnými a náboženskými institucemi; žít v lásce a pravdě; dialog jako hledání společného; morální pravda v politice a diplomacii; překonání nenávisti a předsudků, náboženská svoboda ve světě a nakonec náboženská svoboda jako cesta k míru.

V úvodu poselství Svatý otec připouští, že končící rok je poznamenán pronásledováním, diskriminací, násilím a náboženskou netolerantností. Jako konkrétní příklad uvedl Irák, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Připomněl napadení křesťanů při mši svaté v Bagdádu 31. října 2010, kde byli zavražděni dva kněží a padesát věřících. A útoky pokračovaly i v následujících dnech. Blízkost papeže i celé církve k věřícím těchto oblastí se projevilo během zasedání zvláštní synody pro Blízký východ. Podle papeže je velmi bolestná okolnost, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Upozornil na to, že popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody znamená omezený pohled na lidskou osobu. A zatemňování veřejné úlohy náboženství vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny. Proto papež vyzývá lidi dobré vůle, aby obnovili úsilí o budování světa, kde budou mít všichni možnost svobodně vyznávat své náboženství nebo víru a prožívat svou lásku k Bohu.

V dalším textu papež rozvíjí do hloubky téma poselství – náboženská svoboda jako cesta k míru – v několika myšlenkových celcích, jak již bylo zmíněno. Papež mj. hovoří o tom, že svoboda nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu končí popřením sebe sama a nezaručuje plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Je tedy pochopitelná nutnost uznat dvojí rozměr v jednotě lidské osoby: náboženský a sociální.

Papež také uvádí, že pokud je náboženská svoboda cestou k míru, musí být náboženská výchova přednostní cestou pro to, aby nové generace uměly rozeznat v druhém člověku vlastního bratra a sestru, s nimiž mají kráčet a spolupracovat. A právě rodina založená na manželství jako první buňka společnosti je první školou formace a sociálního, kulturního, morálního a duchovního rozvoje.

Papež dále upozornil na to, že fanatismus, fundamentalismus a praktiky, které odporují lidské důstojnosti, nemohou být nikdy ospravedlněny a už vůbec k nim nemůže docházet ve jménu náboženství. Projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, ale prosazovat silou samotné pravdy.

V závěrečném odstavci papež opakuje, že svět potřebuje Boha, potřebuje etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni. Mír je  Boží dar, a zároveň je projektem, který máme uskutečnit, ale nikdy nebude zcela naplněn. Náboženská svoboda udržuje naději na budoucnost spravedlnosti a míru, i když uprostřed závažných nespravedlností a hmotné i morální bídy. Papež končí poselství přáním, aby všichni lidé i společnosti na všech úrovních a na jakémkoli místě na světě mohly brzy zakusit náboženskou svobodu, cestu k míru.

Soubory ke stažení

velikost 167 KB

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019