Poselství Benedikta XVI. k 44. světovému dni míru

Dnes, 16. 12. 2010, se ve Vatikánu konala tisková konference, na které bylo představeno poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru, slavenému 1. 1. 2011.
Publikováno: 16. 12. 2010 15:45

Vatikán: Tématem poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru je náboženská svoboda jako cesta k míru.

Poselství je rozděleno do několika tematických celků: posvátné právo na život a na duchovní život; náboženská svoboda a vzájemná úcta; společné dědictví; veřejný rozměr náboženství; náboženská svoboda, síla svobody a civilizace: nebezpečí jejího zneužívání; problém spravedlnosti a civilizace: fundamentalismus a nepřátelství vůči věřícím ohrožují pozitivní laickost států; dialog mezi veřejnými a náboženskými institucemi; žít v lásce a pravdě; dialog jako hledání společného; morální pravda v politice a diplomacii; překonání nenávisti a předsudků, náboženská svoboda ve světě a nakonec náboženská svoboda jako cesta k míru.

V úvodu poselství Svatý otec připouští, že končící rok je poznamenán pronásledováním, diskriminací, násilím a náboženskou netolerantností. Jako konkrétní příklad uvedl Irák, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Připomněl napadení křesťanů při mši svaté v Bagdádu 31. října 2010, kde byli zavražděni dva kněží a padesát věřících. A útoky pokračovaly i v následujících dnech. Blízkost papeže i celé církve k věřícím těchto oblastí se projevilo během zasedání zvláštní synody pro Blízký východ. Podle papeže je velmi bolestná okolnost, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Upozornil na to, že popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody znamená omezený pohled na lidskou osobu. A zatemňování veřejné úlohy náboženství vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny. Proto papež vyzývá lidi dobré vůle, aby obnovili úsilí o budování světa, kde budou mít všichni možnost svobodně vyznávat své náboženství nebo víru a prožívat svou lásku k Bohu.

V dalším textu papež rozvíjí do hloubky téma poselství – náboženská svoboda jako cesta k míru – v několika myšlenkových celcích, jak již bylo zmíněno. Papež mj. hovoří o tom, že svoboda nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu končí popřením sebe sama a nezaručuje plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Je tedy pochopitelná nutnost uznat dvojí rozměr v jednotě lidské osoby: náboženský a sociální.

Papež také uvádí, že pokud je náboženská svoboda cestou k míru, musí být náboženská výchova přednostní cestou pro to, aby nové generace uměly rozeznat v druhém člověku vlastního bratra a sestru, s nimiž mají kráčet a spolupracovat. A právě rodina založená na manželství jako první buňka společnosti je první školou formace a sociálního, kulturního, morálního a duchovního rozvoje.

Papež dále upozornil na to, že fanatismus, fundamentalismus a praktiky, které odporují lidské důstojnosti, nemohou být nikdy ospravedlněny a už vůbec k nim nemůže docházet ve jménu náboženství. Projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, ale prosazovat silou samotné pravdy.

V závěrečném odstavci papež opakuje, že svět potřebuje Boha, potřebuje etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni. Mír je  Boží dar, a zároveň je projektem, který máme uskutečnit, ale nikdy nebude zcela naplněn. Náboženská svoboda udržuje naději na budoucnost spravedlnosti a míru, i když uprostřed závažných nespravedlností a hmotné i morální bídy. Papež končí poselství přáním, aby všichni lidé i společnosti na všech úrovních a na jakémkoli místě na světě mohly brzy zakusit náboženskou svobodu, cestu k míru.

Soubory ke stažení

velikost 167 KB

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022