Poselství Benedikta XVI. k 44. světovému dni míru

Dnes, 16. 12. 2010, se ve Vatikánu konala tisková konference, na které bylo představeno poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru, slavenému 1. 1. 2011.
Publikováno: 16. 12. 2010 16:45

Vatikán: Tématem poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru je náboženská svoboda jako cesta k míru.

Poselství je rozděleno do několika tematických celků: posvátné právo na život a na duchovní život; náboženská svoboda a vzájemná úcta; společné dědictví; veřejný rozměr náboženství; náboženská svoboda, síla svobody a civilizace: nebezpečí jejího zneužívání; problém spravedlnosti a civilizace: fundamentalismus a nepřátelství vůči věřícím ohrožují pozitivní laickost států; dialog mezi veřejnými a náboženskými institucemi; žít v lásce a pravdě; dialog jako hledání společného; morální pravda v politice a diplomacii; překonání nenávisti a předsudků, náboženská svoboda ve světě a nakonec náboženská svoboda jako cesta k míru.

V úvodu poselství Svatý otec připouští, že končící rok je poznamenán pronásledováním, diskriminací, násilím a náboženskou netolerantností. Jako konkrétní příklad uvedl Irák, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Připomněl napadení křesťanů při mši svaté v Bagdádu 31. října 2010, kde byli zavražděni dva kněží a padesát věřících. A útoky pokračovaly i v následujících dnech. Blízkost papeže i celé církve k věřícím těchto oblastí se projevilo během zasedání zvláštní synody pro Blízký východ. Podle papeže je velmi bolestná okolnost, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Upozornil na to, že popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody znamená omezený pohled na lidskou osobu. A zatemňování veřejné úlohy náboženství vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny. Proto papež vyzývá lidi dobré vůle, aby obnovili úsilí o budování světa, kde budou mít všichni možnost svobodně vyznávat své náboženství nebo víru a prožívat svou lásku k Bohu.

V dalším textu papež rozvíjí do hloubky téma poselství – náboženská svoboda jako cesta k míru – v několika myšlenkových celcích, jak již bylo zmíněno. Papež mj. hovoří o tom, že svoboda nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu končí popřením sebe sama a nezaručuje plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Je tedy pochopitelná nutnost uznat dvojí rozměr v jednotě lidské osoby: náboženský a sociální.

Papež také uvádí, že pokud je náboženská svoboda cestou k míru, musí být náboženská výchova přednostní cestou pro to, aby nové generace uměly rozeznat v druhém člověku vlastního bratra a sestru, s nimiž mají kráčet a spolupracovat. A právě rodina založená na manželství jako první buňka společnosti je první školou formace a sociálního, kulturního, morálního a duchovního rozvoje.

Papež dále upozornil na to, že fanatismus, fundamentalismus a praktiky, které odporují lidské důstojnosti, nemohou být nikdy ospravedlněny a už vůbec k nim nemůže docházet ve jménu náboženství. Projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, ale prosazovat silou samotné pravdy.

V závěrečném odstavci papež opakuje, že svět potřebuje Boha, potřebuje etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni. Mír je  Boží dar, a zároveň je projektem, který máme uskutečnit, ale nikdy nebude zcela naplněn. Náboženská svoboda udržuje naději na budoucnost spravedlnosti a míru, i když uprostřed závažných nespravedlností a hmotné i morální bídy. Papež končí poselství přáním, aby všichni lidé i společnosti na všech úrovních a na jakémkoli místě na světě mohly brzy zakusit náboženskou svobodu, cestu k míru.

Soubory ke stažení

velikost 167 KB

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020