Poselství Benedikta XVI. k 44. světovému dni míru

Dnes, 16. 12. 2010, se ve Vatikánu konala tisková konference, na které bylo představeno poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru, slavenému 1. 1. 2011.
Publikováno: 16. 12. 2010 15:45

Vatikán: Tématem poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru je náboženská svoboda jako cesta k míru.

Poselství je rozděleno do několika tematických celků: posvátné právo na život a na duchovní život; náboženská svoboda a vzájemná úcta; společné dědictví; veřejný rozměr náboženství; náboženská svoboda, síla svobody a civilizace: nebezpečí jejího zneužívání; problém spravedlnosti a civilizace: fundamentalismus a nepřátelství vůči věřícím ohrožují pozitivní laickost států; dialog mezi veřejnými a náboženskými institucemi; žít v lásce a pravdě; dialog jako hledání společného; morální pravda v politice a diplomacii; překonání nenávisti a předsudků, náboženská svoboda ve světě a nakonec náboženská svoboda jako cesta k míru.

V úvodu poselství Svatý otec připouští, že končící rok je poznamenán pronásledováním, diskriminací, násilím a náboženskou netolerantností. Jako konkrétní příklad uvedl Irák, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Připomněl napadení křesťanů při mši svaté v Bagdádu 31. října 2010, kde byli zavražděni dva kněží a padesát věřících. A útoky pokračovaly i v následujících dnech. Blízkost papeže i celé církve k věřícím těchto oblastí se projevilo během zasedání zvláštní synody pro Blízký východ. Podle papeže je velmi bolestná okolnost, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Upozornil na to, že popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody znamená omezený pohled na lidskou osobu. A zatemňování veřejné úlohy náboženství vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny. Proto papež vyzývá lidi dobré vůle, aby obnovili úsilí o budování světa, kde budou mít všichni možnost svobodně vyznávat své náboženství nebo víru a prožívat svou lásku k Bohu.

V dalším textu papež rozvíjí do hloubky téma poselství – náboženská svoboda jako cesta k míru – v několika myšlenkových celcích, jak již bylo zmíněno. Papež mj. hovoří o tom, že svoboda nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu končí popřením sebe sama a nezaručuje plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Je tedy pochopitelná nutnost uznat dvojí rozměr v jednotě lidské osoby: náboženský a sociální.

Papež také uvádí, že pokud je náboženská svoboda cestou k míru, musí být náboženská výchova přednostní cestou pro to, aby nové generace uměly rozeznat v druhém člověku vlastního bratra a sestru, s nimiž mají kráčet a spolupracovat. A právě rodina založená na manželství jako první buňka společnosti je první školou formace a sociálního, kulturního, morálního a duchovního rozvoje.

Papež dále upozornil na to, že fanatismus, fundamentalismus a praktiky, které odporují lidské důstojnosti, nemohou být nikdy ospravedlněny a už vůbec k nim nemůže docházet ve jménu náboženství. Projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, ale prosazovat silou samotné pravdy.

V závěrečném odstavci papež opakuje, že svět potřebuje Boha, potřebuje etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni. Mír je  Boží dar, a zároveň je projektem, který máme uskutečnit, ale nikdy nebude zcela naplněn. Náboženská svoboda udržuje naději na budoucnost spravedlnosti a míru, i když uprostřed závažných nespravedlností a hmotné i morální bídy. Papež končí poselství přáním, aby všichni lidé i společnosti na všech úrovních a na jakémkoli místě na světě mohly brzy zakusit náboženskou svobodu, cestu k míru.

Soubory ke stažení

velikost 167 KB

Další aktuality

Roste počet laických misionářů

V souvislosti s misijní nedělí, která připadá na 24. října, předložilo Tiskové středisko Svatého stolce některé statistiky o působení církve ve světě.
22.10.2021

Setkali jsme se s Ježíšem, a proto hlásáme - 95. světový den misií

Tuto neděli církev oslaví 95. světový misijní den. Letos se bude konat pod heslem: "Potkali jsme Ježíše, a tedy hlásáme". Pojí se tentokrát s mnoha výročími spojenými s misijním působením církve, zejména s 200. výročím založení Papežských misijních děl.
22.10.2021

Povinnost nošení respirátorů na církevních akcích nadále platí

Od pondělí 25. října 2021 vstupují v platnost opatření, která se týkají ochrany dýchacích cest při hromadných akcích. Opět bude platit povinnost nosit respirátor ve vnitřních prostorech staveb, kde jsou přítomny alespoň 2 osoby vzdálené méně než 1,5 metru, pokud se nejedná o členy domácnosti a osoby při provádění autorského díla, tj. celebranta, kazatele, osoby přednášející biblická čtení, přímluvy, modlitby a podobně. Žalmisté a zpěváci doprovázející modlitbu či mši svatou nemusí mít respirátor po dobu zpěvu.
21.10.2021

Prof. Vojtěch Novotný obhájil funkci děkana KTF UK

Dne 20. října 2021 byl akademickým senátem dle Jednacího řádu AS KTF UK zvolen kandidát na funkci děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Stal se jím prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D.
21.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 9. Informace k letošnímu ročníku, tipy na aktivity

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 9. video: Informace k letošnímu ročníku, tipy na aktivity, brožura (Irena Tejkalová, Česká biskupská konference)
21.10.2021