Poselství Benedikta XVI. k 44. světovému dni míru

Dnes, 16. 12. 2010, se ve Vatikánu konala tisková konference, na které bylo představeno poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru, slavenému 1. 1. 2011.

Vatikán: Tématem poselství Svatého otce k 44. světovému dni míru je náboženská svoboda jako cesta k míru.

Poselství je rozděleno do několika tematických celků: posvátné právo na život a na duchovní život; náboženská svoboda a vzájemná úcta; společné dědictví; veřejný rozměr náboženství; náboženská svoboda, síla svobody a civilizace: nebezpečí jejího zneužívání; problém spravedlnosti a civilizace: fundamentalismus a nepřátelství vůči věřícím ohrožují pozitivní laickost států; dialog mezi veřejnými a náboženskými institucemi; žít v lásce a pravdě; dialog jako hledání společného; morální pravda v politice a diplomacii; překonání nenávisti a předsudků, náboženská svoboda ve světě a nakonec náboženská svoboda jako cesta k míru.

V úvodu poselství Svatý otec připouští, že končící rok je poznamenán pronásledováním, diskriminací, násilím a náboženskou netolerantností. Jako konkrétní příklad uvedl Irák, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Připomněl napadení křesťanů při mši svaté v Bagdádu 31. října 2010, kde byli zavražděni dva kněží a padesát věřících. A útoky pokračovaly i v následujících dnech. Blízkost papeže i celé církve k věřícím těchto oblastí se projevilo během zasedání zvláštní synody pro Blízký východ. Podle papeže je velmi bolestná okolnost, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Upozornil na to, že popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody znamená omezený pohled na lidskou osobu. A zatemňování veřejné úlohy náboženství vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny. Proto papež vyzývá lidi dobré vůle, aby obnovili úsilí o budování světa, kde budou mít všichni možnost svobodně vyznávat své náboženství nebo víru a prožívat svou lásku k Bohu.

V dalším textu papež rozvíjí do hloubky téma poselství – náboženská svoboda jako cesta k míru – v několika myšlenkových celcích, jak již bylo zmíněno. Papež mj. hovoří o tom, že svoboda nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu končí popřením sebe sama a nezaručuje plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Je tedy pochopitelná nutnost uznat dvojí rozměr v jednotě lidské osoby: náboženský a sociální.

Papež také uvádí, že pokud je náboženská svoboda cestou k míru, musí být náboženská výchova přednostní cestou pro to, aby nové generace uměly rozeznat v druhém člověku vlastního bratra a sestru, s nimiž mají kráčet a spolupracovat. A právě rodina založená na manželství jako první buňka společnosti je první školou formace a sociálního, kulturního, morálního a duchovního rozvoje.

Papež dále upozornil na to, že fanatismus, fundamentalismus a praktiky, které odporují lidské důstojnosti, nemohou být nikdy ospravedlněny a už vůbec k nim nemůže docházet ve jménu náboženství. Projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, ale prosazovat silou samotné pravdy.

V závěrečném odstavci papež opakuje, že svět potřebuje Boha, potřebuje etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni. Mír je  Boží dar, a zároveň je projektem, který máme uskutečnit, ale nikdy nebude zcela naplněn. Náboženská svoboda udržuje naději na budoucnost spravedlnosti a míru, i když uprostřed závažných nespravedlností a hmotné i morální bídy. Papež končí poselství přáním, aby všichni lidé i společnosti na všech úrovních a na jakémkoli místě na světě mohly brzy zakusit náboženskou svobodu, cestu k míru.