Obrovská radost z narození Ježíše Krista

Hostem dnešního (20. 12. 2010) on-line rozhovoru na našem webu byl národní ředitel Papežských misijních děl v České republice P. Ing. Mgr. Jiří Šlégr.

Praha: P. Ing. Mgr. Jiří Šlégr během on-line rozhovoru odpověděl na 11 velmi rozmanitých otázek. V jedné odpovědi přiblížil, jak lidé v misijních oblastech prožívají Vánoce a co je pro ně charakteristické:

• Obrovská radost z narození Ježíše Krista. Lidé se ve velkém počtu zúčastňují bohoslužeb, při kterých radost vyjadřují hudbou, zpěvem i tancem. Půlnoční mše svaté znají, ale mnohde je kvůli bezpečnosti přesouvají z půlnoci na dřívější hodiny. V místech, kde není elektrický proud, neexistuje pouliční osvětlení, nejsou kvalitní cesty apod., to bývá v noci riskantní.
• Lidé se podle možností obléknou na oslavy do toho nejlepšího, co mají. Holčičky vypadají jako princezny, na kterých byste při prvním pohledu chudobu nepoznali. Mnohokrát jsem viděl, že chudí lidé nemají skříně či šatníky, ale vlastní jen dvoje oblečení: jedno na pole (nebo do práce) a druhé do kostela. Děti mají navíc ještě školní uniformu.
• Vánoce jsou příležitostí ke společným setkáním v rodinách. Právě tomuto chudí lidé přikládají velikou důležitost a kvůli tomu cestují za svými blízkými i několik dní. Kostely, kde se slaví vánoční bohoslužby, jsou krásně vyzdobeny. Protože pro chudé lidi jsou vzácné ozdoby a dekorace z barevných fólií a třásní, rádi si tímto způsobem prostory pro bohoslužby zdobí. To platí i tam, kde živých kvetoucích rostlin roste kolem velké množství.
• Na Vánoce se chudí těší i proto, že se dosyta najedí. I několik měsíců si šetří na to, aby si během Vánoc mohli dopřát rýži, pečené kuře, zeleninu, ovoce a nápoje.
• Dárky si většinou kvůli chudobě nedávají. Ani stromečky, jak je známe u nás, nemají. Betlémy jsem viděl (např. v Papui-Nové Guineji) spíše v kostelích. V domovech (v chudých chatrčích či slamech) by na ně ani nebylo dost místa.
• Vánoční atmosféru v krajinách s tropickým podnebím nepřipomíná obyvatelům sníh, ale zelená barva povyrostlé kukuřice, kterou zaseli v listopadu. Když tuto zeleň není vidět, znamená to, že budou veliké problémy. 

Překvapující může být, že počátky misijní činnosti spadají již do poloviny 19. století, jak se v jedné odpovědi dovídáme. A není nezajímavé, že PMD posílají podporu přibližně do 1 100 misijních diecézí (což je asi 40 % všech diecézí). 

To vše i další zajímavé informace se můžete dočíst v rozhovoru.