Poselství papeže k XIX. světovému dni nemocných

Tiskové středisko Svatého stolce zveřejnilo v sobotu 18. 12. 2010 poselství Svatého otce Benedikta XVI. k XIX. světovému dni nemocných, který se bude slavit jako obvykle 11. 2. 2011, kdy si církev připomíná památku Panny Marie Lurdské.

Vatikán: Mottem poselství Benedikta XVI. pro XIX. světový den nemocných je citát svatého Petra: 'Jeho ranami jste uzdraveni.' (1 Pt 2,24)

V úvodu papež připomíná, že si Jan Pavel II. přál, aby se tento den stal příležitostí k zamyšlení nad tajemstvím utrpení. Měl by přispět k větší citlivosti našich komunit a společnosti vůči nemocným lidem. Pokud je každý člověk naším bratrem, o to víc by měl být ten nejslabší, trpící a člověk vyžadující péči středem naší pozornosti, aby se nikdo necítil zapomenutý nebo vyloučený na okraj. Uvedl v této souvislosti citát ze své encykliky Spe Salvi (čl. 38): 'Skutečná míra lidství se podstatně určuje ve vztahu k utrpení a k trpícímu. A to platí jak pro jednotlivce, tak pro společnost. Taková společnost, která nedokáže přijmout trpící a neumí jejich utrpení sdílet a vnitřně nést svým soucitem, je společností krutou a nelidskou.' Vyzval rovněž diecéze, aby při příležitosti tohoto dne povzbudily věřící k účinnější péči o trpící s perspektivou oslav, které se budou konat v roce 2013 v mariánském poutním místě Altötting v Německu.

V prvním článku svého poselství vzpomíná papež na svou návštěvu Turína a meditaci před tzv. Turínským plátnem s otiskem tváře Krista, který na sebe vzal utrpení člověka každé doby a každého místa. Dále papež zdůrazňuje, že právě skrze Kristovy rány se můžeme s nadějí dívat na všechno zlo, které trápí lidstvo, a vyzývá k následování Ježíše v ochotě dát život za své bratry. Tak se staneme posly radosti, která se neobává bolesti. Cituje také slova sv. Bernarda: 'Bůh nemůže trpět, ale může mít soucit.' Proto se Bůh stal člověkem, aby mohl s člověkem soucítit reálně, v těle i krvi.

V perspektivě setkání s mládeží v Madridu v srpnu 2011 se papež v poselství obrací i na mladé lidi, především ty, kteří prožívají nemoc. Ujišťuje je, že utrpení a kříž nejsou popřením života, ale naopak, kříž znamená 'ano' člověka Bohu, je projevem jeho nejvyšší a nejsilnější lásky a pramenem, z něhož tryská věčný život. Vyzývá mladé lidi, aby se naučili 'vidět' a 'setkávat se' s Ježíšem v eucharistii a aby ho rozeznávali a sloužili mu v chudých, nemocných, trpících a vůbec v lidech žijících v obtížných situacích. A zopakoval svou výzvu, aby se stali mosty lásky a solidarity.

Při kontemplaci Ježíšových ran se podle papeže obrací náš pohled k jeho Nejsvětějšímu srdci jako symbolu svátostí v církvi. Nemocní se mohou s vírou obracet k tomuto srdci modlitbou sv. Ignáce, aby je voda jeho ran obmyla a utrpení posílilo.

Na závěr poselství ujišťuje nemocné, že je jim nablízku a přeje jim, aby jim Ježíš daroval pokoj a uzdravení srdce a aby s ním bděla u nich Panna Maria, kterou vzýváme jako uzdravení nemocných a těšitelku zarmoucených. Právě její mateřský soucit k Synu se stává mateřským soucitem vůči každému z nás v našem každodenním utrpení.

Papež také nakonec vyzývá veřejné činitele, aby věnovali stále více energie strukturám ve zdravotnictví, aby pomáhaly trpícím a byly oporou především těch nejchudším a nejpotřebnějším. Poděkoval také všem, kdo se v diecézích věnují péči o nemocné v nemocnicích i rodinách.