Malé ohlédnutí za odcházejícím rokem 2010

O reflexi nejvýraznějších událostí roku 2010 jsme požádali doc. Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Publikováno: 22. 12. 2010 11:00

Odcházející rok byl z hlediska společenských událostí v České republice především ve znamení velkých politických změn, daných volebními výsledky, a to jednak do Poslanecké sněmovny v květnu a do místních zastupitelstev a části Senátu v říjnu. Občané v nich projevili svůj názor na veřejné dění a dali najevo, že jsou pro ně žádoucí změny v chování a přístupu veřejných činitelů. Vyjadřovalo to i jejich hlasování, které postavilo na hlavu průzkumy mínění. Pozitivním signálem je tak určitě větší angažovanost občanů ve veřejných záležitostech prostřednictvím různých sdružení a iniciativ.  

Aféry, které vypluly a vyplouvají na povrch, ukazují, že změna trendu je během na hodně dlouhou trať, neboť korupce a klientelismus pronikají politickým systémem jako metastazující buňky organismem. Výrazné omezení zákulisních a neprůhledných praktik při kontaktech mezi politikou a byznysem a při přidělování veřejných zakázek je určitě jedním z nejdůležitějších úkolů, který před českou politickou elitou stojí. Jinak by totiž mohly výzvy k odpovědnému přístupu k finančnímu hospodaření a zastavení zadlužování státu působit poněkud pokrytecky a nedůvěryhodně.

Bude zajímavé také sledovat další vývoj uvnitř KDU-ČSL, která jako zástupce křesťansko-demokratické politiky ztratila po volbách zastoupení v Poslanecké sněmovně. Důležitost úkolu hájit křesťanské a etické hodnoty ve společnosti však ukazuje právě vývoj v uplynulém roce. Nelze však také zapomenout na to, že Česká republika se stala v dubnu 2010 místem setkání hlav světových supervelmocí, kteří se zde zavázali ke snížení počtu jaderných zbraní, což lze chápat jako jednu z cest k bezpečnějšímu světu.   

Z církevního hlediska byla první polovina roku 2010 ve znamení duchovní reflexe Roku kněží (do 19. června), zakončeného slavnostní eucharistickou bohoslužbou na svatopetrském náměstí, kterou společně s papežem Benediktem XVI. koncelebrovalo kolem patnácti tisíc duchovních. Situaci v církevních kruzích však výrazně poznamenaly dozvuky skandálů, do nichž byli v minulých letech zapleteni duchovní v řadě zemí západní Evropy. Tomuto tématu se tak papež nevyhnul prakticky při žádné ze svých zahraničních cest. Při této příležitosti se papež setkal také s oběťmi zneužívání a upozornil tak znovu na jejich osud, který byl často upozaďován. Z nezvykle ostrého tónu jeho vyjádření k těmto případům a kritiky málo rozhodného řešení ze strany zodpovědných představitelů vyplývá, že papež si uvědomuje závažnost důsledků afér pro obraz církve jako důvěryhodné instituce, která myslí vážně pokání v této věci.

Jednou z nejvíce sledovaných byla cesta papeže do Velké Británie, kdy mimo jiné rozvinul ideu o roli náboženství ve veřejném prostoru. Podle něho nemůže náboženství dávat politické rady a navrhovat konkrétné řešení, ale mělo by korigovat jednání veřejných činitelů k tomu, aby při důležitých rozhodnutích hledali rozumná východiska.

Papež hovoří rovněž stále častěji o nutnosti dialogu mezi sekulární sférou a světem víry a do jeho úsilí zapadá i vznik Papežské rady pro novou evangelizaci. Jeho slova bezpochyby přinášejí řadu podnětů a inspirací i pro církevní společenství v České republice. Historie českých zemí navíc poskytuje řadu příkladů (i z nedávné doby) střetávání mezi profánním a posvátným i pokusů o vytváření plurality konfesních tradic, jež však zasahovaly mocenské vlivy.

U nás patřilo z církevního pohledu bezpochyby k nejvýznamnějším událostem jmenování nového pražského arcibiskupa a českého primase Dominika Duky a kroky na cestě k duchovní přípravě na připomenutí jubilea příchodu misie Cyrila a Metoděje, které budeme slavit v roce 2013. Velkou pozornost poutala rovněž dohoda o úpravě vzájemných vztahů při péči o pražskou katedrálu, podepsaná v květnu.   

I uplynulý rok ukázal, že se naléhavě hlásí o slovo podstatné výzvy, vztahující se k sociální politice v době ekonomických problémů, k našemu odpovědnějšímu vztahu k přírodě, otázkám vztahů k odlišným kulturám a zachování křesťanské identity a západních civilizačních hodnot v Evropě, k otázkám nynější role a pozice rodiny či problémům, spjatých s kvalitou vzdělanosti. Vzhledem ke společenské situaci je tedy skoro nezbytné, aby slovo církve znělo silně v těch tématech, která se nejen dotýkají duchovního rámce dalšího společenského směřování, ale také v těch záležitostech, jež považuje za palčivé i občanská společnost.

Jaroslav Šebek

Související články

Další aktuality

Katolická sexuální morálka – ukazatel na cestě ke štěstí

Přinášíme vám překlad textu Mons. Dominika Schwaderlappa, pomocného biskupa arcidiecéze Kolín nad Rýnem, který vyšel na webových stránkách německého magazínu Die Tagespost.
15.10.2019

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019