Kardinál Koch hovoří o zlaté svatbě svého úřadu

Redakce agentury Zenit požádala švýcarského kardinála Kurta Kocha, předsedu Papežské rady pro jednotu křesťanů, o rozhovor zaměřený na historii, výzvy a plody činnosti této rady při příležitosti 50 let jejího trvání.
Publikováno: 3. 1. 2011 13:00

Vatikán: Jako symbol bratrství a dialogu mezi křesťanskými církvemi je umístěn při vstupu do úřadů Papežské rady pro jednotu křesťanů, která má sídlo nedaleko náměstí sv. Petra ve Vatikánu, obraz sv. Petra a sv. Ondřeje apoštola, Kristových učedníků, z nichž první je patron církve katolické a druhý církve pravoslavné.

Úřad, který slaví svou "zlatou svatbu", pokračuje v dialogu a podpoře ekumenického ducha mezi křesťany podle koncilního dekretu Unitatis Redintegratio (1964). Jeho úkolem je také jmenovat pozorovatele nebo "bratrské delegáty" jiných církví a církevních společenství na oslavy významných událostí katolické církve.

Jak vznikl tento úřad?

V roce 1960 Svatý otec blahoslavený Jan XXIII.  chtěl, aby ekumenický rozměr byl jedním z hlavních bodů II. vatikánského koncilu. Proto vytvořil Sekretariát pro jednotu křesťanů – tak se nejprve jmenoval – a svěřil jeho vedení jezuitovi, kardinálu Augustinu Beovi, rektoru Biblického institutu a zpovědníkovi sv. Pia X. V roce 1988 papež Jan Pavel II. změnil sekretariát v Papežskou radu jednoty křesťanů.

Jaké jsou podle vás hlavní plody uplynulých 50 let práce?

Myslím, že ekumenický rozměr už nebude cizí ideou, ale tvořit nepostradatelný a důležitý rozměr v církvi, jak řekl Jan Pavel II. ve své encyklice Ut unum sint (1995). Když byl zvolen papežem Benedikt XVI., ve svém prvním poselství řekl, že ekumenismus bude jednou z hlavních výzev jeho pontifikátu. To je jeden z hlavních plodů. Existuje také mnoho specifických plodů, jako je dialog s pravoslavnými církvemi, který zaznamenal velký pokrok, dále ekumenismus ve východní oblasti a plody, kterých jsme dosáhli s luterány i metodisty.

Myslíte, že historické setkání Pavla VI. s patriarchou Athenagorou I. v roce 1964 patří mezi plody tohoto úřadu?

Ano, jde o první setkání mezi papežem, římským biskupem, a ekumenickým patriarchou. Po tomto setkání se ustálil krásný zvyk vzájemných návštěv jedné delegace, která přijede z Konstantinopoli a účastní se 29. června oslav svátku sv. Petra a Pavla, a druhé delegace Svatého stolce, která se vždy 30. listopadu v Konstantinopoli účastní oslav svátku sv. Ondřeje apoštola, patrona pravoslavných. Petr a Ondřej jsou bratři. Církve Říma a Konstantinopoli jsou sesterské církve.

A domníváte se, že i nedávné blahořečení kardinála Newmana lze považovat za jeden z plodů tohoto úřadu?

Ano, protože Newman je velmi známý a uctívaný mezi katolíky i anglikány. Slavnost blahořečení, která se uskutečnila v Birminghamu, byla ekumenickou událostí.

Také apoštolská konstituce Anglicanorum coetibus?

Svatý stolec rozlišuje: náš úřad je zodpovědný za dialog, zatímco konstituce Anglicanorum coetibus, která se týká anglikánských věřících, kněží a biskupů, kteří se chtějí vrátit do katolické církve, spadá pod zodpovědnost Kongregace pro nauku víry. Ke konverzím v církvi docházelo vždy. Novinkou tentokrát je, že jde o skupiny věřících, kněží a biskupů. Všichni, kdo chtějí vstoupit do církve, jsou srdečně přijati Svatým otcem. Pro nás to není překážka v ekumenickém dialogu, ale naopak odpovídá jeho zaměření.

Jaké jsou podle vás hlavní překážky v dialogu s pravoslavnými církvemi, s tradičními východními církvemi a s církvemi vzniklými po protestantské reformě?

I když máme velký společný základ víry, máme i kulturu, která se liší do kultury východních církví a komunit. Například pro ekumenický dialog s církví existuje otázka primátu římského biskupa. S církvemi, které vznikly po reformě, máme více společných kulturních principů, ale diskutabilní zůstává celá ekleziologie.

Nedávno skončila synoda pro Blízký východ a mnohé tradiční církve dosáhly plného společenství s katolickou církví. Jaká byla zkušenost společenství s církvemi sui iuris i přes kulturní rozdíly mezi odlišnými rity?

Tyto církve jsou velkým obohacením pro naši církev. Jsou to církve věrné Svatému otci a jeho učení, které mohou představovat ekumenický most, jak se dočteme v dekretu II. vatikánského koncilu Orientalium Ecclesiarum o východních katolických církvích.

Myslím, že tato synoda měla dva ústřední plody: všechny církve Blízkého východu se setkaly na dvoutýdenním zasedání a mohly zakusit mezi sebou společenství. Myslím, že to byla velká iniciativa a krásná zkušenost.

Hovořilo se i o obtížné situaci těchto církví na Blízkém východě, a ještě více dnes na úrovni univerzální církve, a o tom, jak katolíci a křesťané všech místních církví cítí potřebu pomoci těmto církvím a podporovat je tím, že budou žít ve velké solidaritě s křesťany Blízkého východu.

Myslíte si, že před sto lety by bylo možné založit podobný úřad s cílem vytvořit prostor pro ekumenický dialog? Anebo se domníváte, že je to spíše plod moderní doby?

V své první encyklice  Eccelsiam suam, týkající se poslání církve v současném světě, papež Pavel VI. hovořil o principu dialogu. Každý papež odpovídá své době a jejím výzvám. Církev je otevřená i pro novou evangelizaci, kterou si přál papež Benedikt XVI. a která pokračuje ve směru otevřenosti a prohloubení poslání církve v sekularizovaných zemích s velkou křesťanskou tradicí, na kterou zapomínají. Nová evangelizace je nutná.

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020