Kardinál Koch hovoří o zlaté svatbě svého úřadu

Redakce agentury Zenit požádala švýcarského kardinála Kurta Kocha, předsedu Papežské rady pro jednotu křesťanů, o rozhovor zaměřený na historii, výzvy a plody činnosti této rady při příležitosti 50 let jejího trvání.
Publikováno: 3. 1. 2011 12:00

Vatikán: Jako symbol bratrství a dialogu mezi křesťanskými církvemi je umístěn při vstupu do úřadů Papežské rady pro jednotu křesťanů, která má sídlo nedaleko náměstí sv. Petra ve Vatikánu, obraz sv. Petra a sv. Ondřeje apoštola, Kristových učedníků, z nichž první je patron církve katolické a druhý církve pravoslavné.

Úřad, který slaví svou "zlatou svatbu", pokračuje v dialogu a podpoře ekumenického ducha mezi křesťany podle koncilního dekretu Unitatis Redintegratio (1964). Jeho úkolem je také jmenovat pozorovatele nebo "bratrské delegáty" jiných církví a církevních společenství na oslavy významných událostí katolické církve.

Jak vznikl tento úřad?

V roce 1960 Svatý otec blahoslavený Jan XXIII.  chtěl, aby ekumenický rozměr byl jedním z hlavních bodů II. vatikánského koncilu. Proto vytvořil Sekretariát pro jednotu křesťanů – tak se nejprve jmenoval – a svěřil jeho vedení jezuitovi, kardinálu Augustinu Beovi, rektoru Biblického institutu a zpovědníkovi sv. Pia X. V roce 1988 papež Jan Pavel II. změnil sekretariát v Papežskou radu jednoty křesťanů.

Jaké jsou podle vás hlavní plody uplynulých 50 let práce?

Myslím, že ekumenický rozměr už nebude cizí ideou, ale tvořit nepostradatelný a důležitý rozměr v církvi, jak řekl Jan Pavel II. ve své encyklice Ut unum sint (1995). Když byl zvolen papežem Benedikt XVI., ve svém prvním poselství řekl, že ekumenismus bude jednou z hlavních výzev jeho pontifikátu. To je jeden z hlavních plodů. Existuje také mnoho specifických plodů, jako je dialog s pravoslavnými církvemi, který zaznamenal velký pokrok, dále ekumenismus ve východní oblasti a plody, kterých jsme dosáhli s luterány i metodisty.

Myslíte, že historické setkání Pavla VI. s patriarchou Athenagorou I. v roce 1964 patří mezi plody tohoto úřadu?

Ano, jde o první setkání mezi papežem, římským biskupem, a ekumenickým patriarchou. Po tomto setkání se ustálil krásný zvyk vzájemných návštěv jedné delegace, která přijede z Konstantinopoli a účastní se 29. června oslav svátku sv. Petra a Pavla, a druhé delegace Svatého stolce, která se vždy 30. listopadu v Konstantinopoli účastní oslav svátku sv. Ondřeje apoštola, patrona pravoslavných. Petr a Ondřej jsou bratři. Církve Říma a Konstantinopoli jsou sesterské církve.

A domníváte se, že i nedávné blahořečení kardinála Newmana lze považovat za jeden z plodů tohoto úřadu?

Ano, protože Newman je velmi známý a uctívaný mezi katolíky i anglikány. Slavnost blahořečení, která se uskutečnila v Birminghamu, byla ekumenickou událostí.

Také apoštolská konstituce Anglicanorum coetibus?

Svatý stolec rozlišuje: náš úřad je zodpovědný za dialog, zatímco konstituce Anglicanorum coetibus, která se týká anglikánských věřících, kněží a biskupů, kteří se chtějí vrátit do katolické církve, spadá pod zodpovědnost Kongregace pro nauku víry. Ke konverzím v církvi docházelo vždy. Novinkou tentokrát je, že jde o skupiny věřících, kněží a biskupů. Všichni, kdo chtějí vstoupit do církve, jsou srdečně přijati Svatým otcem. Pro nás to není překážka v ekumenickém dialogu, ale naopak odpovídá jeho zaměření.

Jaké jsou podle vás hlavní překážky v dialogu s pravoslavnými církvemi, s tradičními východními církvemi a s církvemi vzniklými po protestantské reformě?

I když máme velký společný základ víry, máme i kulturu, která se liší do kultury východních církví a komunit. Například pro ekumenický dialog s církví existuje otázka primátu římského biskupa. S církvemi, které vznikly po reformě, máme více společných kulturních principů, ale diskutabilní zůstává celá ekleziologie.

Nedávno skončila synoda pro Blízký východ a mnohé tradiční církve dosáhly plného společenství s katolickou církví. Jaká byla zkušenost společenství s církvemi sui iuris i přes kulturní rozdíly mezi odlišnými rity?

Tyto církve jsou velkým obohacením pro naši církev. Jsou to církve věrné Svatému otci a jeho učení, které mohou představovat ekumenický most, jak se dočteme v dekretu II. vatikánského koncilu Orientalium Ecclesiarum o východních katolických církvích.

Myslím, že tato synoda měla dva ústřední plody: všechny církve Blízkého východu se setkaly na dvoutýdenním zasedání a mohly zakusit mezi sebou společenství. Myslím, že to byla velká iniciativa a krásná zkušenost.

Hovořilo se i o obtížné situaci těchto církví na Blízkém východě, a ještě více dnes na úrovni univerzální církve, a o tom, jak katolíci a křesťané všech místních církví cítí potřebu pomoci těmto církvím a podporovat je tím, že budou žít ve velké solidaritě s křesťany Blízkého východu.

Myslíte si, že před sto lety by bylo možné založit podobný úřad s cílem vytvořit prostor pro ekumenický dialog? Anebo se domníváte, že je to spíše plod moderní doby?

V své první encyklice  Eccelsiam suam, týkající se poslání církve v současném světě, papež Pavel VI. hovořil o principu dialogu. Každý papež odpovídá své době a jejím výzvám. Církev je otevřená i pro novou evangelizaci, kterou si přál papež Benedikt XVI. a která pokračuje ve směru otevřenosti a prohloubení poslání církve v sekularizovaných zemích s velkou křesťanskou tradicí, na kterou zapomínají. Nová evangelizace je nutná.

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022