Před 170 lety se narodil biskup Bauer

Dne 26. 1. 2011 uplyne 170 let od narození v pořadí osmého brněnského biskupa, kardinála ThDr. Františka Saleského Bauera, který stál v čele brněnské diecéze v letech 1882 - 1904.
Publikováno: 14. 1. 2011 20:00

Brno: První brněnský biskup českého původu František Saleský Bauer se narodil 26. ledna 1841 v Hrachovci u Valašského Meziříčí. Po studiích v Olomouci byl v roce 1863 vysvěcen na kněze a po ročním působení v duchovní správě vyučoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde roku 1869 promoval a následujícího roku se stal děkanem fakulty. Po třech letech byl povolán k výuce Nového zákona na pražské fakultě a v roce 1880 se stal rektorem pražského semináře.

Po jmenování a papežském potvrzení Lvem XIII. byl 15. srpna 1882 v Olomouci konsekrován na biskupa. Prvním úkolem, kterého se jako brněnský biskup ujal, bylo poznání diecéze v níž nikdy předtím nepůsobil - všechny farnosti diecéze dvakrát zvizitoval. Během své služby posvětil 39 nových kostelů, svátost biřmování udělil 365.000 biřmovanců.

Byl spoluzakladatelem diecézní Kongregace Milosrdných sester sv. Františka pod ochranou Svaté rodiny, kterou usadil v Sirotčí (dnes Grohově) ulici v Brně. Roku 1894 svolal do Brna první sjezd českých katolíků a roku 1903 druhý.

Téhož roku požehnal novou budovu kněžského alumnátu v Antonínské ulici. Na jeho náklad byla zbudována domácí kaple v biskupské rezidenci a z jeho rozhodnutí byla zahájena obnova katedrály sv. Petra a Pavla, když nechal položit základy k dvěma novogotickým věžím, tvořícím dnes z katedrály dominantu Brna.

Biskup Bauer byl 13. května 1904  papežem Piem X. jmenován arcibiskupem olomouckým a 27. listopadu 1911 kardinálem.

Zemřel 25. listopadu 1915 v Olomouci a byl pochován v tamní katedrále.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

„Eutanazie je zločin proti lidskému životu; nevyléčitelný neznamená, že péče končí“

„Samaritanus Bonus” (Dobrý Samaritán) je list, který dnes ve Vatikánu představil prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Luis F. Ladaria Ferrer. Dokument opětovně odsuzuje jakoukoli formu eutanazie a asistované sebevraždy a zasazuje se o podporu rodin a zdravotnických pracovníků.
22.09.2020

V předvečer svatováclavské pouti projde Prahou průvod s Palladiem za požehnání a pokoj

Při příležitosti svátku hlavního patrona české země sv. Václava, Dne české státnosti a také k uctění nadcházejícího 1100. výročí mučednické smrti české kněžny sv. Ludmily pořádá Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české. Uskuteční se v Praze v neděli 27. září 2020 a účastníci při něm budou prosit za požehnání a pokoj Praze i celé vlasti.
22.09.2020

Při bohoslužbě za Evropu se budeme modlit i za nemocné koronavirem

Bohoslužbu za katolickou církev v Evropě odslouží 27. 9. od 10.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha kardinál Dominik Duka.
22.09.2020

Poutní mše svatá k památce obětí akce "Ř" v Jablonném v Podještědí

V neděli 27. 9. 2020 ve 14 hod. se v bazilice sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí uskuteční poutní mše svatá k památce obětí likvidace ženských klášterů v roce 1950. Hlavním celebrantem bude biskup Jan Baxant.
22.09.2020

Pamětní den na Velehradě připomene tři výročí

V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku – 70 let od Akce K („kláštery“), 30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a 10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ. V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950. Součástí pamětního víkendu bude též mše svatá a dvě hudební akce.
21.09.2020