Tříkrálová sbírka a nová evangelizace

Církev slaví 6. 1. slavnost Zjevení Páně (Tří králů). K této příležitosti se pořádá již pojedenácté Tříkrálová sbírka. Přinášíme zamyšlení plzeňského biskupa Mons. Františka Radkovského.
Publikováno: 6. 1. 2011 9:15

Je známou skutečností, že Evangelium ve společnosti, v níž je přijato, vytváří křesťanskou kulturu. Jde o tak zvanou inkulturaci Evangelia. Ta probíhá během celých dvoutisíciletých dějin křesťanství a vytvořila nejen monumentální umělecká díla včetně nádherných kostelů a klášterů a jejich výtvarného a také hudebního a literárního bohatství, ale i prosté venkovské kostelíky a kapličky s lidovou tvorbou. Vytvořila i životní rytmus křesťanů během dne, týdne, roku s bohoslužbami, slavnostmi a na ně navazujícími lidovými zvyky a obyčeji, které jsou zvláště bohaté o Vánocích a Velikonocích. Celá křesťanská kultura, vyrostlá z inkulturace Evangelia, je bohatství, bez kterého bychom si nedovedli svůj život představit, ať už jsme věřící nebo nevěřící. Známkou přijímání Evangelia v současnosti je to, že jeho inkulturace je stále živá a vytváří nové a nové prvky a zvyky. K nim v poslední době přibyl chvályhodný zvyk Betlémského světla a ještě chvályhodnější Tříkrálová sbírka.

Nositelem organizace Tříkrálové sbírky je Charita Česká republika, která ji letos pořádá pojedenácté a má s ní už tedy bohaté zkušenosti. Know-how celé organizace převzala od Charity Německo, která ji vypracovala dokonale. Převzala starobylou lidovou tradici tříkrálových koledníků a dala jí nový obsah a souvislosti. Celá akce má několik velmi hodnotných rovin, které lze právem označit, že jsou v duchu nové evangelizace, která je tu vedena nenásilnou formou a je přítomna prakticky a podle zkušeností i účinně. Pokusím se je vystihnout.

1.  Výchova koledníků, především dětí a mládeže k solidaritě a oběti pro druhé: navštěvují domácnosti, aby získali peníze pro potřebné a také aby svým zpěvem a přítomností v oblecích králů udělali radost těm, které navštíví. Mezi koledníky jsou často lidé, děti a mládež, kteří mají dobrou vůli, ale s vírou  se – aspoň v našich poměrech – dosud málo nebo vůbec nesetkali. Setkání s vírou a s praktickou blíženskou láskou v roli koledníků je pro ně nenásilné a srozumitelné.

2.  Výchova vedoucích skupinek – bývají to buď rodiče nebo mladí lidé nad 18 let – k odpovědnosti a obětavosti a rovněž k praktické lásce a solidaritě. I tito lidé bývají v našich poměrech otevření a hledající, často ovšem nikoli  praktikující křesťané. Je to pro ně nenásilné setkání s věřícím světem charity a církve a má to na ně pozitivní vliv. Ukazuje se v tom, že ochotně chodí jako vedoucí koledníků po více roků, a přitom často dozrávají ve víře. Bývá zde i ekumenický moment, protože se spoluúčastní i nekatoličtí křesťané ve službě lásky, která je nám společná.

3.  Dobré a účinné je i působení v duchu vzájemné lásky a solidarity na obyvatele bytů a domů, které koledníci navštíví. Nejenže dávají peníze potřebným (objem sebraných financí proti očekávání vzrostl i v ekonomicky krizovém roce!), ale pamatují často i malým dárkem na zmrzlé a unavené koledníky (třeba hrnkem teplého čaje nebo nějakým pamlskem). Zvláště staří a osamělí se s radostí těší na koledníky a jsou naopak smutní, když se jich nedočkají.

4.  Tento projev lásky, se kterou jsou koledníci přijímáni, je zase dobrou školou pro koledníky samotné a oni jsou tak utvrzováni v tom, že jejich oběť má smysl. Jsou ovšem i případy, kdy koledníci narazí na odmítnutí nebo nezájem či dokonce zlobnou reakci. I to je pro ně škola života, když se učí nehněvat se na tyto lidi, odpustit jim a zároveň také porovnávat dobré a špatné chování lidí. O to větší je radost koledníků, když po několika letech koledování zažijí, že ti, kteří je dřív odmítali, je nyní radostně přijmou a poskytnou dar do pokladničky.

5.  Je důležité, že roste i počet těch majitelů bytů a domů, kteří stojí o to, aby měli po celý rok na dveřích napsáno požehnání K+M+B, které vysvětlujeme jako “Kristus mansionem benedicat – Kristus ať požehná příbytek”. Často si na bílé dveře lepí barevnou fólii, na které je pak nápis křídou dobře vidět.

6.  Důležitým momentem je samozřejmě i sběr peněz, které pak jsou použity na předem stanovené cíle podle předem určených procent (65% zůstává na místní projekty, 15% jde na projekty diecézních charit, 10% na humanitární projekty v zahraničí, 5% na projekty celostátní Charity ČR a 5% je na režii sbírky). I tato otevřenost a transparentnost je velmi důležitá, protože charitu a církev ukazuje jako solidní a věrohodné instituce, které plní to, co hlásají.

7.  Tomu navíc pomáhá i spolupráce s místní samosprávou, která kasičky zapečeťuje a asistuje při jejich otvírání. Téměř pravidelně se také starostové či jejich zástupci  účastní zahájení Tříkrálové sbírky a závěrečného setkání koledníků. To je důležité i pro podporu vzájemné spolupráce mezi církví, charitou a místní samosprávou a pozitivně to ovlivňuje všechny i co do společného zájmu a péče o veřejné dobro. Církev a charita tak vystupují jako instituce sloužící veřejnému dobru, což by vždy mělo být patrné a zřejmé.

8.  Důležitým momentem je i setkání s koledníky po sbírce. To se často koná v pozdější době a nemusí bezprostředně na sbírku navazovat. Je však důležité, protože jde jednak o projevení vděčnosti vůči koledníkům, a také o vzájemné sdílení dojmů a zkušeností, které jsou vedoucí skupinek nebo i koledníci schopni si předat. Je to důležitá chvíle i proto, že koledníci mohou víc poznat církev, charitu a jejich představitele, a také se jim trochu přiblížit a s jejich pomocí udělat hlubší reflexi nad zážitky z Tříkrálové sbírky. Je to, podle mých zkušeností, jedno z nejdůležitějších setkání, kterým Tříkrálová sbírka přispívá k nové evangelizaci, protože koledníkům pomáhá pochopit souvislost mezi vírou a jejich praktickým jednáním v duchu solidarity a vzájemné lásky a více je těmto hodnotám a postojům přiblížit.

Pro Tříkrálovou sbírku a také pro její evangelizační vliv je významná značná publicita, kterou sbírka má díky médiím a také díky  veřejným a mnohdy atraktivním zahájením sbírky (jízda králů na velbloudech v Praze na Hradčanech a podobně). Velmi důležitý je také koncert pro Tříkrálovou sbírku, který přenáší Česká televize. To vše přispívá k tomu, že Tříkrálová sbírka je pozitivně chápána jako veřejná aktivita charity a církve a přispívá to k jejich pozitivnímu obrazu na veřejnosti. To je velmi důležité pro veřejnost a zvláště pro tu její část, která je otevřená a hledá pozitivní hodnoty a smysl života – a takových lidí, jak se zdá, stále přibývá. Pozitivní obraz církve jim pomůže v orientaci na církev i na hodnoty, které prezentuje.

 

Mons. František Radkovský, biskup plzeňský

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022