Komentář k 97. Světovému dni migrantů a běženců

V neděli 16. 1. 2011 si připomínáme 97. světový den migrantů a běženců. Ve svém komentáři se nad ním zamýšlí  biskup  ThDr.  Mons. Ladislav Hučko, předseda Rady České biskupské konference (ČBK) pro Romy, menšiny a migranty.
Publikováno: 12. 1. 2011 17:30

V novinách, televizi i v rozhlase se často dovídáme o problémech spolužití lidí rozmanitých kultur a etnik. Každý z nich má své zvyky, svůj způsob komunikace, svůj pohled na svět. Když se lidé bez přípravy najednou setkají s jinými zvyky, s jiným způsobem vzájemné lidské komunikace nebo s jinou koncepcí pohledu na svět, velmi často to v nich začíná vyvolávat napětí, které nejednou vyústí v konflikt. Může to nastat v případě některých oblastí, kde je najednou mnoho migrantů.

Je však také pravdou, že lidstvo je stále víc navzájem spojeno, poznává se; lidé nejsou překvapeni, když se před nimi objeví člověk jiné kultury či jiného etnika. Setkání  s jinou kulturou nepůsobí dnešnímu člověku intelektuálně žádný problém. Co takovému člověku ale často chybí, je vnitřní disponibilita a otevřenost přijmout jiného člověka. Problém vyznačující se tím, že někdo není schopný mít úctu a pochopení pro příslušníka jiného národa či kultury, vychází z toho, že tento člověk je většinou už velmi těžko schopen přijmout jakéhokoli člověka, rovněž z vlastní kultury, i když se to u něj projevuje jiným způsobem. Není schopen přijmout nejen jiného člověka, ale dokonce ani vlastní dítě.

Známý britský sociolog polského původu Zygmunt Bauman to nedávno vyjádřil takto: "Jsme zcela pohlceni životem, jenž neobsahuje péči o děti. Vtěsnat do svého života další lidský život je mimo chápání většiny lidí." A když nemáme chuť a ani odvahu přijmout do svého života další vlastní dítě, tak není divu, že máme problém přijmout i dalšího cizího člověka, který navíc už je formovaný jinou kulturou, pro nás nejčastěji cizí.

Příčinu většiny dnešních problémů ve světě, a to tak sociálních, tak i kulturních nebo ekonomických, vidíme my, křesťané, v jejich vzájemném oddělení a jakoby visení ve vzduchoprázdnu, v jejich nezakořeněnosti do všelidské, a především křesťanské tradice. Dědictví prvotního hříchu není možné popírat. Ono existuje a působí. Tím se vysvětluje také jiné konstatování už citovaného sociologa: "Obludné věci nedělají obludy… Kdyby je dělaly obludy, bylo by to snadné. Jen bychom obludy sebrali a zavřeli je. Skutečná tragédie spočívá v tom, že obyčejní, normální, slušní lidé páchají v určitých situacích zvěrstva."

Toto si sociolog nedokáže vysvětlit, ale křesťanovi je to jasné. Pokud nás nedrží Boží milost, pokud se nedržíme Božích přikázání, jsme v určitých situacích schopni vykonat jakoukoli zlobu. To platí nejen pro běžného křesťana, ale tvrdili to o sobě a jasně si to uvědomovali i mnozí svatí.

Otázka migrantů, vztahu k nim a jejich přijímání většinovou společností je závažnou otázkou současnosti, kterou církev vidí v celkovém kontextu křesťanského a lidsky důstojného života, jak o tom svědčí i letošní poselství Svatého otce Benedikta XVI. ke Světovému dni migrantů a běženců. Naděje na pozitivní řešení vzniklých problémů se bude zvětšovat úměrně tomu, jak si bude společnost (a jednotlivci) osvojovat zásady přijímání bližního podle učení evangelia.

Dějiny nás jednoznačně učí, že křesťanství, univerzální nauka i praxe katolické církve obsahují v sobě schopnost účinně pracovat na tom, aby stále více sílilo pochopení a vzájemná úcta mezi národy a kulturami, a tak se z lidstva stále více vytvářela jedna rodina.

 

ThDr. Mons.  Ladislav Hučko,

předseda Rady ČBK pro Romy, menšiny a migranty

Související články

Další aktuality

Mel Gibson připravuje film Vzkříšení Krista

Ve Svatém týdnu příštího roku se má objevit v kinech celého světa nový film Mela Gibsona „Vzkříšení Krista“ (The Resurrection of Christ). Naváže na slavné filmové ztvárnění Kristových pašíjí z roku 2004 (The Passion, česky Umučení Ježíše Krista) a to jak stylem tak obsazením.
20.08.2019

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019