Výroční den zjevení Panny Marie ve Filipově

Ve čtvrtek 13. 1. 2011 ve 4.00 hodiny se v bazilice ve Filipově uskutečnila slavnostní poutní mše svatá. Poutní tradice této nejmladší mariánské svatyně v litoměřické diecézi je dlouhá 145 let.
Publikováno: 15. 1. 2011 16:30

Filipov: Slavnostní poutní mše v bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově se koná ve výroční den zázračného uzdravení Magdalény Kade. Hlavním celebrantem byl litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Ten ve své promluvě  v českém a německém jazyce povzbudil přítomné k důvěře v přímluvu Panny Marie a k životu z víry. Dvouhodinové bohoslužby se lednového rána zúčastnily více než čtyři desítky koncelebrujících kněží z Čech a Německa a na šest stovek poutníků z Čech, Moravy, Německa, Polska a Slovenska.

Netradičně na závěr mše svaté vzpomněl Mons. Anton Otte z Ackermann-Gemeinde založení tohoto katolického společenství 13. ledna 1946, právě v souvislosti s datem zjevení Panny Marie. Mše svaté se účastnil také P. Angelus Waldstein OSB, benediktinský kněz, bývalý ředitel biskupského gymnázia v Ettalu a rodák z Doks na Českolipsku, který právě v tento den oslavil významné životní jubileum – své osmdesáté narozeniny. Ten zmínil některé konkrétní příklady pomoci, kterou spolek v průběhu desítek let totalitního režimu zprostředkoval německým a českým katolickým rodinám.

Na slavnostní poutní mši do Filipova přijíždí v posledních letech většina poutníků autobusy, letos však dorazil i hojný počet pěších poutníků. Na svou společnou noční pouť se tradičně vydali z katolické fary ve Šluknově, přidala se i početná skupina poutníků vycházející od fary v Rumburku. Do Filipova postupně přicházejí již od večerních hodin a někteří setrvávají v bazilice po celou noc. Zázemí letos našli v blízkém domově důchodců. Letos totiž byla restaurace, která vždycky sloužila poutníkům jako zázemí, zavřena.

Místní duchovní správce P. Jozef Kujan proto s předstihem vyjednal s vedením domova potřebné zázemí, a to v perfektní úrovni. Domov důchodců Filipov se nalézá v těsné blízkosti poutního kostela a v minulosti byl církevním objektem. Vedení domova vyšlo vstříc nejen tím, že za finančního přispění farnosti urgentně nechalo v dostupných prostorách vybudovat bezbariérové toalety, ale postaralo se o možnost zakoupení drobného občerstvení a o celonoční službu místního personálu tak, aby poutníci nic nepostrádali.

Po skončení poutní mše svaté posnídal v domově pro seniory také biskup Baxant společně s ředitelem DD Filipov Bc. Janem Sembdnerem. Tomu poděkoval za vstřícnost a vyslovil uznání a poděkování za příkladnou spolupráci mezi zařízením a farností. "Já osobně jsem byl dojat. Jde mi na prvním místě o dobré, přátelské a konstruktivní vztahy církve s okolím a tuto skutečnost hodnotím jako projev dobré vůle a přízně ze strany povětšinou ne-nábožensky, resp. křesťansky, založeného okolí," svěřil se litoměřický biskup.

Po slavnostní poutní mši ve 4.00 hodiny následovala v 9.00 hodin mše svatá v německém jazyce, celebrovaná děkanem P. Michaelem Ditrichem ze Žitavy. V 10.30 hodin se konala mše svatá v českém jazyce a v 17.00 hodin pak česko-německá mše svatá.

Poutní chrám spravovaný Římskokatolickou farností Jiříkov se nalézá ve Filipově, místní části Jiříkova, přímo na státní hranici se SRN. Nejmladší mariánská svatyně v litoměřické diecézi se již od svého vzniku těší velké úctě věřících. "Nepřetržitě trvající poutní tradice ve Filipově sahá do roku 1866.  V domku čp. 63 ve Filipově žila těžce nemocná tkadlena Magdaléna Kade (5. června 1835 – 10. prosince 1905). Ve 4.00 hodiny nad ránem dne 13. ledna 1866 se Magdaléně při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. Dosud nevyléčitelně nemocná Magdaléna byla dalšího dne zcela zdráva a znovu mohla začít pracovat. K milostnému domku, místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí. Magdaléna Kade zemřela ve věku 70 let a její pohřeb do zvláštní hrobky na jiříkovském hřbitově se stal vekou mariánskou oslavou. Posléze byly její ostatky roku 1925 přemístěny na hřbitov ve Filipově a nakonec roku 1994 do chrámu ve Filipově," připomíná historii zjevení farář Jozef Kujan z Římskokatolické farnosti Jiříkov. Nad místem zjevení byl v letech 1873 – 1885 postaven monumentální novorománský chrám a poutní místo bylo svěřeno do péče řeholníků z kongregace redemptoristů. Ve 30. letech 20. století patřila bazilika ve Filipově k nejnavštěvovanějším mariánským poutním místům v litoměřické diecézi. V roce 1926 (60. výročí zjevení) byl kostel papežem Piem XI. prohlášen za baziliku minor.

Autor: Klára Mágrová, Martin Flosman

Autor článku:
Jana Michálková

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019