Zaplněná hejnická bazilika se loučila s P. doc. Rabanem

V pondělí 17. 1. 2011 se konalo v bazilice Panny Marie v Hejnicích poslední rozloučení se zesnulým R. D. Doc. PhDr. Ing. Milošem Rabanem, Th.D., farářem v Raspenavě a administrátorem excurrendo v Hejnicích a Mníšku u Liberce, který zemřel po těžké nemoci 7. 1. 2011 v Krajské nemocnici v Liberci. Hlavním celebrantem pohřební mše svaté byl litoměřický biskup Jan Baxant.
Publikováno: 18. 1. 2011 10:00

Litoměřice/Hejnice: V pondělí 17. ledna 2011 se konalo v bazilice Panny Marie v Hejnicích poslední rozloučení se zesnulým R. D. Doc. PhDr. Ing. Milošem Rabanem, Th.D., farářem v Raspenavě a administrátorem excurrendo v Hejnicích a Mníšku u Liberce. Pohřební mše svaté, která začínala ve 13.00 hodin, se účastnili jeho nejbližší příbuzní, pracovníci Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích a farníci, pražský arcibiskup Dominik Duka OP, předseda České biskupské konference (ČBK), plzeňský biskup František Radkovský, biskup Ladislav Hučko, generální sekretář ČBK, arcibiskup Diego Causero, apoštolský nuncius v ČR, želivský opat Bronislav Ignác Kramár, akademická obec Technické univerzity Liberec (TUL), hejtman Libereckého kraje Mgr. Stanislav Eichler se svými spolupracovníky, a velký počet studentů. Nechyběli ani zástupci Vojenského a špitálního Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a Rytířského řádu sv. Václava. Se zesnulým P. Rabanem se přišli rozloučit kněží a jáhni nejen z litoměřické diecéze, ale také z ostatních českých a moravských diecézí, a rovněž kněží z Polska i Německa a stovky věřících.

Litoměřický biskup Jan Baxant připomněl v úvodu své homilie osobnost P. Rabana slovy jeho bývalé spolupracovnice: "Byl to typ kněze, kterého měli všichni rádi, věřící i nevěřící, mnoho pro ně znamenal a obraceli se na něho se vším možným i nemožným a on to vše řešil s jistou lehkostí a bez stresu, jako by hrál na piano, jako by ho nikdy nic neobtěžovalo, nevyrušovalo. A i o vážných problémech hovořil vtipně a s nadhledem a kompetentně." Z častých společných rozhovorů biskup vyzdvihl jedno, pro P. Rabana živé a charakteristické téma: "Musíme udělat všechno pro to, abychom zpřístupnili křesťanské hodnoty současnému člověku inteligentním způsobem a velkoryse poskytli každému člověku příležitost, aby si mohl, třeba i pozvolna ověřit, jak úžasný je Bůh, jak přitažlivý je Kristus, Boží Syn." V závěru své promluvy zdůraznil, že byl "člověkem širokého i neklidného - protože neukolébaného – srdce, knězem upřímného živého zájmu o každého člověka".

O mezinárodním rozměru osobnosti P. Rabana svědčil i fakt, že přímluvy zazněly v pěti jazycích (německy, polsky, česky, lužicko-srbsky a francouzsky). Před ukončením mše svaté se s otcem Rabanem rozloučili rektor TUL prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs a za Českou společnost pro katolickou teologii její místopředseda Dr. Ing. Eduard Krumpolc, CSc., Th.D., a jménem místních farníků pan Jan Mrňávek.

Rektor ocenil, že se "člověk života duchovního zapojil do života akademického". Dr. Krumpolc zdůraznil, nakolik P. Raban chápal význam teologie pro službu církve a společnosti, což se podle jeho slov projevilo řadou jeho publikací a monografií, založením České společnosti pro katolickou teologii a jejím zapojením do mezinárodní spolupráce. Jan Mrňávek vzpomínal na příchod P. Rabana do farnosti, na jeho přímý vztah s farníky.

Po obřadu posledního rozloučení bylo tělo zemřelého uloženo v hejnické bazilice.

 

Životopis

R.D. Miloš Raban se narodil 20. června 1948 v Kryštofově Údolí u Liberce jako nejstarší ze tří dětí. Maturoval na gymnáziu v Jičíně a vystudoval systémové inženýrství na ČVUT v Praze. Poté pracoval do roku 1977 ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. V témže roce odešel na doporučení kardinála Františka Tomáška do Itálie. Tam vystudoval teologii a filozofii nejprve na Lateránské univerzitě a doktorát pak získal na Papežské univerzitě Gregoriana. S mimořádným papežským dovolením byl dne 9. listopadu 1985 v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě vysvěcen na kněze s určením pro litoměřickou diecézi. V letech 1985 – 1990 působil ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1990 jej biskup Josef Koukl požádal o návrat do rodné diecéze a poslal do Raspenavy a Hejnic, kde působil od září 1990 až do své smrti.

Díky jeho nasazení a velkému úsilí se podařilo rekonstruovat bývalý františkánský klášter v Hejnicích a na začátku roku 2001 zde otevřít Mezinárodní centrum duchovní obnovy, jehož se stal ředitelem.

Od roku 1995 působil na Technické univerzitě v Liberci, kde byl v letech 2005 – 2008 děkanem Fakulty přírodovědně – humanitní a pedagogické a zároveň vyučoval na Univerzitě v Hradci Králové. Dlouhá léta předsedal České společnosti pro katolickou teologii, v letech 1996 - 2003 pracoval jako sekretář Plenárního sněmu katolické církve v České republice a byl také dlouholetým členem Vojenského a špitálního Řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

V rámci diecéze působil řadu let také jako biskupský vikář pro záležitosti církevního školství a vzdělávání a byl členem kněžské rady a sboru poradců.

Autor článku:
Jana Michálková

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Chraň své srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu duchovním? Je to přitom výzva právě pro blížící se postní dobu.
18.02.2020

Říčany hostí ME kněží ve futsalu

Více než 250 kněží z celé Evropy ode dneška bojuje v Říčanech o titul futsalového evropského šampiona. Turnaj, jehož se účastní 18 týmů, vyvrcholí ve čtvrtek.
18.02.2020

Zkušenosti Arcidiecézní charity pomáhají magistrátu zabydlet nově uvolněné sociální byty

Invalidní důchodkyně paní Valerie bydlela patnáct let na ubytovnách. Nyní má od města pronajatý sociální byt a v něm skutečný domov. Sociální pracovníci Arcidiecézní charity jí pomohli sehnat pohovku, židle i ledničku, protože potřebuje držet dietu a ráda si vaří.
18.02.2020

Začala obnova mariánského sloupu

Od pondělního rána probíhají na pražském Staroměstském náměstí práce na obnově mariánského sloupu. Podle sochaře Petra Váni by replika barokního díla Jana Jiřího Bendla měla být veřejnosti slavnostně představena 15. září.
17.02.2020

Kardinál Schönborn o exhortaci Querida Amazonia: Papež vybízí k širšímu pohledu

„František opět dokázal zklamat všechny ty, kdo očekávali černobílou odpověď. Znovu se snaží pozvednout, rozšířit a prohloubit perspektivu, aby překonal konflikt mezi dvěma krajními pozicemi,“ říká kardinál Christoph Schönborn v komentáři k postsynodální apoštolské exhortaci Querida Amazonia.
14.02.2020