Čtyři pilíře jednoty křesťanů
Jeruzalém (IL): "Žádné současné rozdělení mezi církvemi nemá počátek v Jeruzalémě, bylo sem přineseno již rozdělenými církvemi. Téměř všechny církve na světě mají svůj podíl viny na rozdělení, a proto jsou povolané k tomu, aby usilovaly o jednotu," řekl P. Franz Bowen, ředitel časopisu Proche Orient Chrétien (POC), když nedávno hovořil v Jeruzalémě k biskupům ze Spojených států, Kanady a Evropské unie z Koordinační skupiny pro Svatou zemi a ke katolickým biskupům ze Svaté země během jejich návštěvy na vyjádření solidarity (HLC 2011). Ještě významnější je jeho komentář k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů (18.-25. ledna), protože texty právě letos připravovali křesťané z Jeruzaléma, kteří vybrali citát z odstavce Skutků apoštolů (2, 42 – 47) jako téma Týdne: "Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se." (2, 42)
Každodenní dialog
"Ekumenický dialog," řekl Bowen, "je podstatnou součástí života zdejších věřících. Jejich každodenní zkušenost je taková, že solidarita a spolupráce jsou pro ně jako menšinu uprostřed většiny tvořené muslimy a židy životně důležité. Palestinští křesťané se stali menšinou a čelí vážným výzvám, které ohrožují jejich budoucnost. Těmi výzvami jsou spravedlnost, právo, mír, bezpečnost a svoboda. Křesťané ve Svaté zemi jsou připraveni spolupracovat se svými muslimskými a židovskými bratry na přípravě cest dialogu a na hledání spravedlivého a trvalého řešení konfliktu. Náboženství by se mělo vrátit k tomu, aby bylo spíše součástí řešení než součástí konfliktu."
Volba tématu odráží čtyři charakteristiky života původních křesťanských komunit: naslouchání Slovu (učení), společenství (sdílení), eucharistie (lámání chleba) a modlitba – čtyři pilíře, které křesťané ve Svaté zemi zdůrazňují, když vyzývají věřící na celém světě, aby se s nimi spojili v boji za spravedlnost, právo a mír, který vedou.
Společná pouť
V současné době působí v Jeruzalémě 13 církví, které vede biskup nebo patriarcha. Podle údajů, které má k dispozici P. Bowen, žije v Palestině a Izraeli mezi 150 – 200 tisíci všech křesťanů, což je asi 1 až 2% z celkové populace. Převážnou většinu křesťanů tvoří palestinští arabové s malými komunitami katolíků židovského původu. Vedle nich je také asi pět tisíc mesiánských Židů, jejichž počet většinou není zahrnován do počtu křesťanů.
P. Bowen dále připomněl, že jedním z historických mezníků pro rozvoj ekumenických vztahů mezi těmito církvemi byla bezesporu "pouť Pavla VI. v lednu 1964 a jeho setkání s patriarchou Athenagorem, které bylo znamením nového ovzduší a nové cesty v ekumenických vztazích. Dalším klíčovým momentem bylo zahájení setkávání představitelů církví během První intifády (1987–1993). V ovzduší nebezpečí a nejistoty si začali představitelé křesťanů klást otázku, co říci a co dělat tváří v tvář takovému násilí, smrti a utrpení. Od té chvíle začali zveřejňovat společná prohlášení a pořádat iniciativy na podporu míru a spravedlnosti".
Mezi nejvýznamnější iniciativy patří prohlášení z listopadu 1994, které podepsali zástupci všech 13 církví a týkalo se významu Jeruzaléma a práv křesťanů. Další společné prohlášení na stejné téma bylo vydáno v září 2006.
Mezi veřejnými akcemi si zaslouží zvláštní pozornost podle P. Bowena "ekumenické zahájení Třetího tisíciletí v Betlémě na náměstí Jesliček v prosinci 1999 jako snad nejvýznamnější projev nové společné pouti".
Následovaly pak další iniciativy, jako je vytvoření Jeruzalémského mezicírkevního centra v roce 2006 díky spolupráci Světové rady církví s církvemi Blízkého východu.
Vedle těchto institucí pracují a působí další skupiny, které považují ekumenismus za svoji prioritu. "Tento ekumenismus života," vysvětluje řeholník, "založeného na solidaritě a sdílení způsobuje, že školy, instituce a hnutí, která jsou základem aktivit místních církví, pracují mezi sebou spontánně, nabízejí společnou službu a svědectví věřícím obou většinových vyznání – islámu a židovství. V tomto Týdnu modliteb křesťané z Jeruzaléma vyzývají bratry na celém světě, aby se s nimi spojili v modlitbě za mír, spravedlnost, bezpečnost, důstojnost a svobodu."
Týden modliteb 2011 je již 44. od jejich založení v roce 1968. Téma, jak již bylo řečeno, zvolili lídři jeruzalémských křesťanů, mezi nimiž byli emeritní latinský patriarcha Michel Sabbah, biskup Evangelické luterské církve Svaté země a Jordánska Munib Younan a další členové řeckopravoslavného patriarchátu v Jeruzalémě a církve syrsko-pravoslavné, melchitských katolíků, arménsko-pravoslavné a episkopální církve.
Foto: kardinál Miloslav Vlk
Související články
Další aktuality
Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner
Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc květen 2022
Poselství k 59. světovému dni modliteb za povolání
Výuka anglického jazyka na střední odborné škole
