Čtyři pilíře jednoty křesťanů

Ve dnech 18. – 25. 1. 2011 již po čtyřiačtyřicáté probíhají na celém světě různé iniciativy v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Texty letos připravili křesťané z Jeruzaléma. K ekumenickým vztahům v tomto městě se vyjádřil P. Franz Bowen, ředitel časopisu Proche Orient Chrétien.
Publikováno: 19. 1. 2011 14:00

Jeruzalém (IL): "Žádné současné rozdělení mezi církvemi nemá počátek v Jeruzalémě, bylo sem přineseno již rozdělenými církvemi. Téměř všechny církve na světě mají svůj podíl viny na rozdělení, a proto jsou povolané k tomu, aby usilovaly o jednotu," řekl P. Franz Bowen, ředitel časopisu Proche Orient Chrétien (POC), když nedávno hovořil v Jeruzalémě k biskupům ze Spojených států, Kanady a Evropské unie z Koordinační skupiny pro Svatou zemi a ke katolickým biskupům ze Svaté země během jejich návštěvy na vyjádření solidarity (HLC 2011). Ještě významnější je jeho komentář k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů (18.-25. ledna), protože texty právě letos připravovali křesťané z Jeruzaléma, kteří vybrali citát z odstavce Skutků apoštolů (2, 42 – 47) jako téma Týdne: "Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se." (2, 42)

 

Každodenní dialog

"Ekumenický dialog," řekl Bowen, "je podstatnou součástí života zdejších věřících. Jejich každodenní zkušenost je taková, že solidarita a spolupráce jsou pro ně jako menšinu uprostřed většiny tvořené muslimy a židy životně důležité. Palestinští křesťané se stali menšinou a čelí vážným výzvám, které ohrožují jejich budoucnost. Těmi výzvami jsou spravedlnost, právo, mír, bezpečnost a svoboda. Křesťané ve Svaté zemi jsou připraveni spolupracovat se svými muslimskými a židovskými bratry na přípravě cest dialogu a na hledání spravedlivého a trvalého řešení konfliktu. Náboženství by se mělo vrátit k tomu, aby bylo spíše součástí řešení než součástí konfliktu."

Volba tématu odráží čtyři charakteristiky života původních křesťanských komunit: naslouchání Slovu (učení), společenství (sdílení), eucharistie (lámání chleba) a modlitba – čtyři pilíře, které křesťané ve Svaté zemi zdůrazňují, když vyzývají věřící na celém světě, aby se s nimi spojili v boji za spravedlnost, právo a mír, který vedou.

 

Společná pouť

V současné době působí v Jeruzalémě 13 církví, které vede biskup nebo patriarcha. Podle údajů, které má k dispozici P. Bowen, žije v Palestině a Izraeli mezi 150 – 200 tisíci všech křesťanů, což je asi 1 až 2% z celkové populace. Převážnou většinu křesťanů tvoří palestinští arabové s malými komunitami katolíků židovského původu. Vedle nich je také asi pět tisíc mesiánských Židů, jejichž počet většinou není zahrnován do počtu křesťanů.

P. Bowen dále připomněl, že jedním z historických mezníků pro rozvoj ekumenických vztahů mezi těmito církvemi byla bezesporu "pouť Pavla VI. v lednu 1964 a jeho setkání s patriarchou Athenagorem, které bylo znamením nového ovzduší a nové cesty v ekumenických vztazích. Dalším klíčovým momentem bylo zahájení setkávání představitelů církví během První intifády (1987–1993). V ovzduší nebezpečí a nejistoty si začali představitelé křesťanů klást otázku, co říci a co dělat tváří v tvář takovému násilí, smrti a utrpení. Od té chvíle začali zveřejňovat společná prohlášení a pořádat iniciativy na podporu míru a spravedlnosti".

Mezi nejvýznamnější iniciativy patří prohlášení z listopadu 1994, které podepsali zástupci všech 13 církví a týkalo se významu Jeruzaléma a práv křesťanů. Další společné prohlášení na stejné téma bylo vydáno v září 2006.

Mezi veřejnými akcemi si zaslouží zvláštní pozornost podle P. Bowena "ekumenické zahájení Třetího tisíciletí v Betlémě na náměstí Jesliček v prosinci 1999 jako snad nejvýznamnější projev nové společné pouti".

Následovaly pak další iniciativy, jako je vytvoření Jeruzalémského mezicírkevního centra v roce 2006 díky spolupráci Světové rady církví s církvemi Blízkého východu.

Vedle těchto institucí pracují a působí další skupiny, které považují ekumenismus za svoji prioritu. "Tento ekumenismus života," vysvětluje řeholník, "založeného na solidaritě a sdílení způsobuje, že školy, instituce a hnutí, která jsou základem aktivit místních církví, pracují mezi sebou spontánně, nabízejí společnou službu a svědectví věřícím obou většinových vyznání – islámu a židovství. V tomto Týdnu modliteb křesťané z Jeruzaléma vyzývají bratry na celém světě, aby se s nimi spojili v modlitbě za mír, spravedlnost, bezpečnost, důstojnost a svobodu."

Týden modliteb 2011 je již 44. od jejich založení v roce 1968. Téma, jak již bylo řečeno, zvolili lídři jeruzalémských křesťanů, mezi nimiž byli emeritní latinský patriarcha Michel Sabbah, biskup Evangelické luterské církve Svaté země a Jordánska Munib Younan a další členové řeckopravoslavného patriarchátu v Jeruzalémě a církve syrsko-pravoslavné, melchitských katolíků, arménsko-pravoslavné a episkopální církve.

 

Foto: kardinál Miloslav Vlk

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019