Představitelé litoměřické diecéze si prohlédli důl Richard

Litoměřický biskup Mons. Jan Baxant a generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR si ve středu 19. 1. 2011 prohlédli bývalou nacistickou podzemní továrnu Richard u Litoměřic.
Publikováno: 20. 1. 2011 11:30

Litoměřice: Původní doly, kde se již v 19. století v hloubce 70 - 80 m podpovrchovým způsobem těžil vápenec, si na sklonku války nacisté vybrali pro umístění jedné z mnoha podzemních továren. Ty totiž poskytovaly ochranu před stále častějšími spojeneckými nálety.  V letech 1944 - 1945 zde probíhala výroba komponentů a součástek k motorům (Auto Union A. G. Chemnitz) a elektronek (Osram). Na rozsáhlém stavebním projektu pracovalo asi 18 000 vězňů, a to jak z blízkého koncentračního tábora v Terezíně, tak i vězňové z menšího litoměřického koncentračního tábora. Více než 4 000 jich zde zemřelo. O důležitosti stavby svědčí i to, že měla vlastní průmyslový vodovod vedený až z Labe, vlastní plynovou přípojku, elektrocentrálu, dvě úzkokolejné dráhy, železniční překladiště na běžný rozchod, sociální zázemí a řadu dalších pomocných provozů a technických zařízení v podzemí i na povrchu. Celková délka chodeb činí asi 40 kilometrů.

Po válce zde na 15 let obnovily těžbu Čížkovické cementárny a vápenky. Používaný způsob dobývání byl však mnohem dražší než v otevřeném povrchovém lomu a těžba byla ukončena.

V roce 1964 byla část dolu upravena a dodnes se používá pro ukládání nízkoaktivního radioaktivního odpadu. Zbývající část štol, tvořící převážnou většinu, však chátrá a postupně se hroutí.

Vedení litoměřické radnice by zde ve spolupráci s Památníkem Terezín a dalšími subjekty po rekonstrukci části podzemních chodeb rádo vytvořilo novou prohlídkovou trasu, do níž by patřilo i nedaleké krematorium a památník obětem. Odhadem však budou třeba stovky milionů korun. Ty by mohly být získány ze zahraničí. Cílem projektu však není pouze zpřístupnění zajímavého místa a rozvoj cestovního ruchu, ale také zajistit důstojnost a pietu místu, kde umíraly tisíce lidí.

"Kilometry chodeb, které zde vidíme kolem sebe, ty nevznikly samy od sebe. Každý centimetr musel někdo vysekat doslova vlastníma rukama. Každý kamínek odtud musel někdo vynést. To vše je doklad lidské práce a úsilí, ale také nezměrné bolesti a utrpení. A všude, kde jde o člověka a o jeho důstojnost, tam chce být církev přítomna," řekl při prohlídce štol litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

Setkání se účastnili partneři, kteří v regionu společně participují na rozvoji turistiky. Kromě zástupců Biskupství litoměřického byli přítomni také představitelé města Litoměřice, Ústeckého kraje, Katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze, Ministerstva pro místní rozvoj, agentury Czech Tourism a také zástupci médií.

Autor: Martin Flosman

Autor článku:
Jana Michálková

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020