Zahájení roku svaté Anežky České

Letos si připomeneme 800. let od narození sv. Anežky České. Oficiální zahájení proběhne 2. 3. 2011 při mši svaté od 18.00 hodin v kostele sv. Františka z Assisi u Karlova mostu.
Publikováno: 20. 1. 2011 15:00
Praha: Oslavy vyvrcholí výstavou o sv. Anežce, která bude v Anežském klášteře otevřena v pátek 25. listopadu letošního roku.

"Anežka Přemyslovna se narodila patrně roku 1211 jako dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie z rodu uherských Arpádovců. Ve třech letech byla dána na vychování k cisterciačkám ve slezské Třebnici, která patřila její tetě, vévodkyni Hedvice, později svatořečené. V šesti letech pak byla přemístěna do severočeských Doksan k premonstrátkám, aby zde strávila další dvě léta. Jako osmiletá se stala předmětem sňatkové politiky svého otce, který ji zasnoubil s desetiletým synem císaře Fridricha II. Jindřichem. Proto byla odeslána do Vídně na dvůr rakouského vévody Leopolda VI., aby se zde náležitě připravila na budoucí manželství. Nicméně, když bylo Anežce 14 let, ze sňatku sešlo, protože lstivý Leopold provdal za Jindřicha svou vlastní dceru Markétu. Ponížená Anežka se vrátila domů na Pražský hrad. Brzy poté však začali usilovat o její ruku další uchazeči, nejdříve anglický král Jindřich III. a posléze i sám císař Fridrich II.

Nakonec vše dopadlo jinak: po smrti otce (†1230) se rodičovské poslušnosti zproštěná Anežka rozhodla následovat největší duchovní výzvu své doby – nový ideál sv. Františka. S pomocí svého královského bratra Václava I. proto (po vzoru své sestřenice sv. Alžběty Durynské) zakládá na Starém Městě pražském u kostela sv. Haštala špitál a záhy v jeho blízkosti i dvojklášter damiatek (klarisek) a minoritů. O Letnicích 1234 pak vstupuje sama ve věku 23 let za velké slávy do tohoto kláštera a je jmenována jeho abatyší. Václav I., a později i jeho syn Přemysl Otakar II., zde na pražském Františku vybudovali jeden z nejkrásnějších českých klášterů, první gotické dílo svého druhu.

Vstup královské dcery do přísného kláštera se stal celoevropskou událostí. Všimla si ho i sv. Klára v Assisi, která pak ve svých listech postupně uváděla Anežku do správného chápání františkánské chudoby. V důsledku tohoto poučování se Anežka posléze vzdala vedení špitálu, na který převedla veškerý majetek, a péči o něj svěřila špitálnímu bratrstvu povýšenému na samostatný řád křížovníků s červenou hvězdou. Anežka pak od papeže Řehoře IX. získala právo naprosté chudoby (1238), tj. zcela ojedinělou výsadu, že její klášter nikdo nesmí nutit k přijetí nějakého majetku. Jako klauzurní sestra sice nesměla opouštět klášter, přesto si ale uchovávala čilé kontakty s královskou rodinou a s papežskou kurií. Jako už stařičká představená zemřela (2. 3. 1282) uprostřed velkého hladomoru za braniborské okupace Čech na následky tvrdých celoživotních postů a celkové deprese z neutěšného stavu království po pádu Přemysla Otakara II. Patrně už za svého života byla v klášteře považována za světici, po její smrti se pak rozvinul lidový kult, který je dosvědčen řadou zázraků.

První žádost o její kanonizaci poslala královna Eliška v roce 1328 papeži Janu XXII. Papež však byl právě tehdy v závažném konfliktu s řádem minoritů, takže Eliščina žádost nebyla vyslyšena. Ani další pokusy nedopadly lépe – k papeži Benediktu XII. (1334-1342) či k papeži Inocenci XI. (1676-1689). Teprve Pius IX. v roce 1874 potvrdil Anežčin starobylý kult s právem veřejné úcty jako blahoslavené. Kýženého cíle ale dosáhl až pražský arcibiskup kardinál Tomášek, za něhož byla Anežka konečně svatořečena Janem Pavlem II. v Římě dne 12. 11. 1989. Anežka tak významně ovlivnila "sametovou" podobu právě probíhající listopadové revoluce. Jako dcera královská, která se zřekla svého majetku a založila pro chudé a nemocné největší tuzemský špitál své doby, je trvalým příkladem křesťanské lásky."

 

PhDr. Petr Kubín, Ph.D.

Související články

Další aktuality

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019

Zemřel biskup Ján Eugen Kočiš

Dnes v nočních hodinách zemřel Mons. Ján Eugen Kočiš, emeritní pomocný biskup řeckokatolického Pražského apoštolského exarchátu a abrittský titulární biskup. Zemřel v Domě sv. Kosmy a Damiána v Prešově v 69. roku kněžství a přesně den po 52. výročí tajného biskupského svěcení, které přijal v Brně 3. prosince 1967. Byl druhým nejstarším žijícím biskupem byzantské tradice na světě.
04.12.2019

Stanovisko České společnosti hospicové péče k eutanázii

Valná hromada České společnosti hospicové péče konaná dne 25. 11. 2019 přijala níže uvedené stanovisko jako reakci na záměr poslankyně V. Procházkové legalizovat eutanázii. Přinášíme jej v plném znění.
04.12.2019

Katolický týdeník: Česko-slovenské díky za svobodu

Připomenout podíl křesťanů na porážce komunistického režimu a společně poděkovat Bohu za třicet let svobody. Ve Štrasburku se kvůli tomu v minulém týdnu sešli společně Češi a Slováci: politici, duchovní, studenti a další hosté.
04.12.2019