Zemřela česká misionářka sestra Ludmila Hrabcová

V neděli 23. 1. 2011 zemřela v Rakousku ve věku 92 let naše krajanka, řeholní sestra Ludmila Hrabcová. Po útěku z protektorátu sloužila několik let jako ošetřovatelka v nemocnici a od roku 1949 působila jako misionářka v Jižní Americe. Pohřeb v rakouském klášteře Bernardaheim ve Frastanz proběhne ve čtvrtek 27. 1.
Publikováno: 26. 1. 2011 9:30

Olomouc: Sestra Ludmila Hrabcová pocházela z Nedakonic u Uherského Hradiště, kde se narodila 21. června 1918. Po maturitě chtěla studovat medicínu, ovšem vysoké školy už byly uzavřeny nacisty. Koncem roku 1939 se rozhodla pro tajný útěk do Rakouska k sestrám františkánkám do kláštera v Gaissau na Bodamském jezeře. Chtěla jít pomáhat do misií, ale cesta k tomuto povolání byla delší, než si představovala.

Dva válečné roky musela sloužit ve vojenské nemocnici ve Feldkirchu jako ošetřovatelka. Teprve v roce 1948 dostala rakouské občanství a tak v květnu 1949 konečně mohla odjet do vytoužených misií. V Cartageně v Kolumbii se stala učitelkou francouzštiny a dalších jazyků (francouzštinu, latinu a němčinu uměla už z gymnázia), sama se učila španělsky a později ještě přibyla italština. Časem byla poslána do Bogoty, kde se stala ředitelkou dívčí koleje San José. Současně si musela na Bogotské univerzitě doplnit vzdělání na středoškolskou profesorku v oboru chemie, filozofie a náboženské vědy.

V roce 1970 byla zvolena generální představenou řádu, ve kterém žila, řeholního společenství Franziskaner Missionsschwestern von Maria Hilf – Františkánské misijní sestry od Panny Marie Pomocnice. Toto řeholní společenství je pro nás neznámé, protože jeho sestry působí především v Jižní Americe. V Evropě mají jen v okolí Bodamského jezera několik domů jako zázemí pro americké misie. Pro sestru Ludmilu nastalo nové životní období – nekonečné cestování všemi dostupnými dopravními prostředky – autobusem, letadlem, na osel v horách či na indiánských loďkách po řekách. Dvě funkční období, tedy plných dvanáct let vykonávala sestra Ludmila poctivě tuto službu. Navštívila postupně všech 127 středisek rozesetých při pobřeží Tichého oceánu, v povodí Amazonky a v severovýchodní Brazílii.

A co je denní náplní práce těchto misijních sester? Sestra Ludmila vyprávěla: "Chudoba nejchudších lidí na tomto území je nepředstavitelná. Mnohdy žijí jen pod plachtou se čtyřmi kůly. Sestry učí tyto lidi základní věci. Ženy a matky, aby se řádně staraly o své děti a o domácnost, jedná se o zcela obyčejné věci, jako je vaření, praní a dodržování základní hygieny. Učí je i číst a psát a snaží se mezi chudými obnovit i náboženský život. I když devadesát procent obyvatel je pokřtěných, pro mnohé tím náboženský život skončil. Misie dodnes nekončí, tito lidé potřebují stálou péči a pomoc." A sestry rozšiřují svou misijní činnost mezi nejchudšími i na další kontinenty.

Naše sestra Ludmila strávila v těchto tvrdých podmínkách čtyřicet let. Od roku 1989, po svatořečení Anežky České, kterého se v Římě zúčastnila, žila v provinčním domě Bernardaheim ve Frastanz u Feldkirchu v Rakousku a stále ještě pečovala o staré a nemocné spolusestry. Kdysi s malým kufříkem v ruce prchla z tehdejšího protektorátu. Stejně tak chudě se pak vrátila do Rakouska. Po pádu železné opony se aktivně zapojila i do obnovy naší církve. V olomoucké arcidiecézi pomáhala v laických aktivitách při vzniku a formaci naší misijní pomoci, a to jak přednáškami, tak vlastní prací a předáváním zkušeností při misijní a evangelizační práci. Sehnala nám i starší tiskařský stroj, na kterém jsme několik let tiskli první ročníky Katechetického věstníku.

I přes svůj vysoký věk a mnohé zdravotní potíže byla do posledních chvil duševně stále čilá a chtěla být stále užitečná: pomáhala v prádelně, v kuchyni i v zahradě, starala se s láskou o starší a nemocné sestry. Nikdy nenaříkala, byla stále radostná a spokojená.

Skoro 70 let neměla možnost mluvit česky, a přesto vyprávěla své zážitky krásnou češtinou a české dopisy psala úhledně a bez gramatických chyb. Sama prozradila, jak je to možné: "Kromě společných modliteb jsem s Pánem Bohem mluvila vždycky jen česky." Pravidelně také odebírala a četla olomoucký arcidiecézní časopis OLDIN.

Pohřeb zesnulé sestry Ludmily Hrabcová se uskuteční ve čtvrtek 27. ledna 2011 v mateřském klášteře Bernardaheim ve Frastanz.

Pavel Mléčka

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Dekalog Krzysztofa Kieślowského na TV Noe

Televize Noe uvede Dekalog polského režiséra Krzysztofa Kieślowského, proslulou sérii 10 televizních filmů natočených na motivy desatera Božích přikázání. První díl bude možné sledovat na TV Noe již dnes, 11. dubna 2021, od 20.05 hodin.
11.04.2021

Papež František na neděli Božího milosrdenství: Jsme milosrdní k jiným?

Papež František dnes na neděli Božího milosrdenství slavil mši svatou v římském kostele Santo Spirito in Sassia. Ve své homilii vyzval k tomu, abychom projevovali milosrdenství vůči druhým, protože bez toho by se naše víra stala mrtvou. Milosrdný postoj pramení z vědomí, že jsme sami byli obdařeni pokojem, odpuštěním a ranami milosrdného Ježíše, vysvětlil Svatý Otec.
11.04.2021

Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.
10.04.2021

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti - 2. neděle velikonoční

09.04.2021

Mladý Bergoglio – noční adorátor

Papež František zaslal dopis španělskému katolickému týdeníku „Alfa y Omega”, v němž vzpomíná na noční adorace v buenosaireské bazilice Nejsvětější svátosti. V padesátých letech minulého století je sdílel se svým rodným bratrem Oscarem Bergogliem.
09.04.2021