Zemřela česká misionářka sestra Ludmila Hrabcová

V neděli 23. 1. 2011 zemřela v Rakousku ve věku 92 let naše krajanka, řeholní sestra Ludmila Hrabcová. Po útěku z protektorátu sloužila několik let jako ošetřovatelka v nemocnici a od roku 1949 působila jako misionářka v Jižní Americe. Pohřeb v rakouském klášteře Bernardaheim ve Frastanz proběhne ve čtvrtek 27. 1.
Publikováno: 26. 1. 2011 10:30

Olomouc: Sestra Ludmila Hrabcová pocházela z Nedakonic u Uherského Hradiště, kde se narodila 21. června 1918. Po maturitě chtěla studovat medicínu, ovšem vysoké školy už byly uzavřeny nacisty. Koncem roku 1939 se rozhodla pro tajný útěk do Rakouska k sestrám františkánkám do kláštera v Gaissau na Bodamském jezeře. Chtěla jít pomáhat do misií, ale cesta k tomuto povolání byla delší, než si představovala.

Dva válečné roky musela sloužit ve vojenské nemocnici ve Feldkirchu jako ošetřovatelka. Teprve v roce 1948 dostala rakouské občanství a tak v květnu 1949 konečně mohla odjet do vytoužených misií. V Cartageně v Kolumbii se stala učitelkou francouzštiny a dalších jazyků (francouzštinu, latinu a němčinu uměla už z gymnázia), sama se učila španělsky a později ještě přibyla italština. Časem byla poslána do Bogoty, kde se stala ředitelkou dívčí koleje San José. Současně si musela na Bogotské univerzitě doplnit vzdělání na středoškolskou profesorku v oboru chemie, filozofie a náboženské vědy.

V roce 1970 byla zvolena generální představenou řádu, ve kterém žila, řeholního společenství Franziskaner Missionsschwestern von Maria Hilf – Františkánské misijní sestry od Panny Marie Pomocnice. Toto řeholní společenství je pro nás neznámé, protože jeho sestry působí především v Jižní Americe. V Evropě mají jen v okolí Bodamského jezera několik domů jako zázemí pro americké misie. Pro sestru Ludmilu nastalo nové životní období – nekonečné cestování všemi dostupnými dopravními prostředky – autobusem, letadlem, na osel v horách či na indiánských loďkách po řekách. Dvě funkční období, tedy plných dvanáct let vykonávala sestra Ludmila poctivě tuto službu. Navštívila postupně všech 127 středisek rozesetých při pobřeží Tichého oceánu, v povodí Amazonky a v severovýchodní Brazílii.

A co je denní náplní práce těchto misijních sester? Sestra Ludmila vyprávěla: "Chudoba nejchudších lidí na tomto území je nepředstavitelná. Mnohdy žijí jen pod plachtou se čtyřmi kůly. Sestry učí tyto lidi základní věci. Ženy a matky, aby se řádně staraly o své děti a o domácnost, jedná se o zcela obyčejné věci, jako je vaření, praní a dodržování základní hygieny. Učí je i číst a psát a snaží se mezi chudými obnovit i náboženský život. I když devadesát procent obyvatel je pokřtěných, pro mnohé tím náboženský život skončil. Misie dodnes nekončí, tito lidé potřebují stálou péči a pomoc." A sestry rozšiřují svou misijní činnost mezi nejchudšími i na další kontinenty.

Naše sestra Ludmila strávila v těchto tvrdých podmínkách čtyřicet let. Od roku 1989, po svatořečení Anežky České, kterého se v Římě zúčastnila, žila v provinčním domě Bernardaheim ve Frastanz u Feldkirchu v Rakousku a stále ještě pečovala o staré a nemocné spolusestry. Kdysi s malým kufříkem v ruce prchla z tehdejšího protektorátu. Stejně tak chudě se pak vrátila do Rakouska. Po pádu železné opony se aktivně zapojila i do obnovy naší církve. V olomoucké arcidiecézi pomáhala v laických aktivitách při vzniku a formaci naší misijní pomoci, a to jak přednáškami, tak vlastní prací a předáváním zkušeností při misijní a evangelizační práci. Sehnala nám i starší tiskařský stroj, na kterém jsme několik let tiskli první ročníky Katechetického věstníku.

I přes svůj vysoký věk a mnohé zdravotní potíže byla do posledních chvil duševně stále čilá a chtěla být stále užitečná: pomáhala v prádelně, v kuchyni i v zahradě, starala se s láskou o starší a nemocné sestry. Nikdy nenaříkala, byla stále radostná a spokojená.

Skoro 70 let neměla možnost mluvit česky, a přesto vyprávěla své zážitky krásnou češtinou a české dopisy psala úhledně a bez gramatických chyb. Sama prozradila, jak je to možné: "Kromě společných modliteb jsem s Pánem Bohem mluvila vždycky jen česky." Pravidelně také odebírala a četla olomoucký arcidiecézní časopis OLDIN.

Pohřeb zesnulé sestry Ludmily Hrabcová se uskuteční ve čtvrtek 27. ledna 2011 v mateřském klášteře Bernardaheim ve Frastanz.

Pavel Mléčka

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Skončilo 120. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 120. plenárním zasedání, které se konalo na Svatém Hostýně. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
23.10.2019

Pozdrav českých a moravských biskupů věřícím

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali ze svého 120. zasedání na Svatém Hostýně pozdrav věřícím:
23.10.2019

Papež František: Církev musí být církví s otevřenými dveřmi

Středeční generální audience pokračovala katechezí věnované 15. kapitole Skutků apoštolů a nesla název „Bůh otevřel pohanům dveře víry. (Sk 14,27) Poslání Pavla a Barnabáše a Jeruzalémský koncil“. Papež František zdůraznil povahu církve, která má být stále na cestě, otevřená pro všechny a řídit se principem synodality.
23.10.2019

Poděkování signatářům petice za záchranu domácí zdravotní péče

Čeští a moravští biskupové dnes v rámci plenárního zasedání na Svatém Hostýně oficiálně poděkovali signatářům petice Charity ČR za záchranu zdravotní domácí péče:
23.10.2019

Statistika světové katolické církve za rok 2017

Vatikánská zpravodajská agentura Fides představila ku příležitosti 93. světového dne misií statistiky dle ročenky katolické církve Annuarium Statisticum Ecclesiae aktualizované k 31.12.2017. Celosvětově stoupl počet obyvatel (7.408.374.000) i katolíků (1.313.278.000), zatímco počet kněží klesá (414.582), na jednoho kněze připadá 3.168 katolíků. Stoupající tendenci má v posledních letech počet trvalých jáhnů (46.894), a to především Americe a Evropě, naopak počet řeholníků (51.535) a řeholnic (648.910) klesá.
23.10.2019