Vatikánský rozhlas vysílá již 80 let

V sobotu 12. 2. 2011 tomu bylo 80 let, kdy poprvé (12. 2. 1931), na popud papeže Pia XI., vysílal Vatikánský rozhlas. Při příležitosti oslav tohoto výročí byla 10. 2. 2011 ve Vatikánských muzeích zahájena výstava, dále byl vytvořen multimediální zpravodajský portál pořadů a vyjde kniha o historii vysílání Vatikánského rozhlasu.
Publikováno: 14. 2. 2011 18:00

Vatikán: U zrodu Vatikánského rozhlasu nestál nikdo menší než Guiglieimo Marconi, nositel Nobelovy ceny a spoluobjevitel bezdrátového vysílání, kterého  papež Pius XI. požádal, aby vybudoval rozhlasovou stanici pro stát Vatikán. 12. února 1931 v 16.30 hodin poprvé promluvil papež ke světu skrze rozhlas. Vedením nového rádia pověřil papež jezuity, kteří přinášeli informace z apoštolského paláce. Latina byla prvním jazykem vysílání z náboženské a vědecké oblasti, do roku 1939 však bylo rozhlasové zpravodajství rozšířeno na další jazyky (italštinu, angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu) a vysílací formáty.   

Současný ředitel Vatikánského rozhlasu a tiskový mluvčí Svatého stolce, jezuitský kněz P. Federico Lombardi SJ, zdůraznil význam rozhlasu ve svém pravidelném týdenním editoriálu pro Rádio Vatikán: "Guglielmo Marconi chtěl svým objevem především podpořit svobodu ve světě. Velkým úspěchem bylo, že svým objevem zachránil řadu lidských životů. Mám na mysli ty, kteří přežili různá lodní neštěstí a díky radiové technice mohli být zachráněni. A přesně před 80 lety založil papež Pius XI. s Marconiho pomocí Vatikánský rozhlas s cílem nabídnout církvi nový nástroj evangelizace. Obzvláště během druhé světové války se tato stanice ukázala velmi důležitým komunikačním prostředkem. Dodnes šíří Vatikán slova naděje všem národům světa."  Během let 1940-1946 odvysílal Vatikánský rozhlas přes milion oznámení o pohřešovaných a hledaných osobách a vykonal tak ohromnou humanitární pomoc.

Pravidelné vysílání v češtině bylo zahájeno krátce před komunistickým pučem v roce 1948 (první zkušební zaznělo 24. 12. 1947). Od roku 1970 je hlavním sídlem Vatikánského rozhlasu Palác Pio nedaleko baziliky sv. Petra. S téměř 400 spolupracovníky má Rádio Vatikán stejný počet zaměstnanců jako stát Vatikán obyvatel. A dá se říci, že je největším státním rozhlasem světa. 90% personálu jsou laici z 59 národů světa, 30% tvoří ženy. V současné době vysílá Vatikánský rozhlas pravidelně ve 45 jazycích a ve 38 jazycích publikuje internetové zpravodajství. Poslední velkou novinkou bylo zahájení vysílání v jazyce Kisuaheli a příležitostně v dalších afrických jazycích. Rádio Vatikán patří k nejstarším rozhlasovým stanicím světa a již několik desetiletí je také členem Evropské rozhlasové a televizní unie (European Broadcasting Union – EBU).

Vatikánský rozhlas je hlasem papeže a světové církve. Své poslání vidí v tom, že šíří učení katolické církve, podává informace o činnosti Vatikánu, přibližuje život katolíků na celém světě a reaguje na otázky světa z pohledu víry. Benedikt XVI. při své návštěvě Rádia Vatikán v roce 2006 řekl: "Smysl tohoto komunikačního prostředku vidím v pomoci rozvíjet velkou rodinu církve, která nezná hranic, do které patří všichni lidé všech kulturních a jazykových tradic a jsou si bratry a sestrami, a tak představují sílu pro dosažení míru."  P. Lombardi, ředitel Vatikánského rozhlasu, tuto myšlenku doplnil: "Náš hlas je zrcadlem bohatství a různosti církve ve světě. Rádio Vatikán tak reaguje na poslání církve, kterým je oslovovat všechny národy světa."

Při příležitosti 80. narozenin Vatikánského rozhlasu byla ve čtvrtek 10. února 2011 ve vstupní aule Vatikánských muzeí zahájena výstava s názvem "Kolem světa za 80 let: Vatikánský rozhlas 1931-2011."  Mezi vystavenými objekty jsou i technické pomůcky z různých období, které dokumentují technický vývoj rozhlasového vysílání. Dalším dárkem je nový multimediální zpravodajský portál, díky němuž mohou čtenáři webových stránek sledovat nejen aktuální vysílání a přímé přenosy, ale mohou také dohledat zpravodajství z uplynulých 80 let. Koncem září letošního roku vyjde kniha o historii vysílání Rádia Vatikán s názvem "Od megaherce ke gigabytům".

Související články

Další aktuality

Varšavská konference otevřela cesty spolupráce do budoucna

Ve Varšavě skončila mezinárodní konference o ochraně nezletilých. Podle jednoho z členů organizačního výboru P. Żaka SJ její průběh předčil všechna očekávání. Vyplynuly z ní reálné naděje na spolupráci mezi středoevropskými a východoevropskými církvemi v boji proti sexuálnímu zneužívání nezletilých duchovními. Konferenci uspořádala Papežská komise pro ochranu nezletilých ve spolupráci s polskou biskupskou konferencí a za podpory polské Nadace sv. Josefa.
24.09.2021

Poslední rozloučení s biskupem Esterkou

24. září 2021 v 9.30 hodin proběhlo poslední rozloučení s brněnským emeritním pomocným biskupem Mons. ThDr. Petrem Esterkou, který zemřel po dlouhé nemoci v Kalifornii 10. srpna 2021. Mši svaté v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla předsedal apoštolský nuncius v České republice Mons. Charles Daniel Balvo za účasti brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho. Za Českou biskupskou konferenci se bohoslužby účatnil P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK. Připojujeme také pozdrav biskupa americké diecéze Orange v Kalifornii, Kevina W. Vanna, J.C.D, ve kterém vzpomíná na zesnulého biskupa.
24.09.2021

Už vím - Proč Pán Ježíš chce, abychom si ubližovali?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
24.09.2021

O prvním říjnovém víkendu Uherský Brod ožije Růžencovou poutí

Tradiční pouť k Panně Marii Růžencové se v Uherském Brodě uskuteční o víkendu 2. a 3. října 2021. Na programu je kromě řady mší svatých také modlitební bdění pro mládež nebo krojované procesí. Celebrantem hlavní mše svaté v neděli dopoledne bude provinciál dominikánů v ČR P. Lukáš Fošum OP a kazatelem P. Gerard Timoner OP generální představený dominikánského řádu.
24.09.2021

Díky finanční podpoře České biskupské konference získalo 117 iráckých domácností zdroj obživy

Válka v Iráku skončila již před několik lety, velké množství Iráčanů se však stále potýká s následky mnohaletého konfliktu, především ztrátou domova a zdrojů obživy. Řada z nich přišla ve válce takřka o všechno a stojí před nelehkou výzvou, jak zajistit obnovu svých hospodářství, podnikání a živobytí. Stejně náročná je situace i pro navrátilce do válkou zpustošené oblasti Ninive, centra iráckých křesťanů. Česká biskupská konference vloni věnovala na obnovu této oblasti 15 milionů korun, díky nimž se podařilo pomoci 117 iráckým domácnostem zajistit trvalý zdroj obživy.
24.09.2021