Vatikánský rozhlas vysílá již 80 let

V sobotu 12. 2. 2011 tomu bylo 80 let, kdy poprvé (12. 2. 1931), na popud papeže Pia XI., vysílal Vatikánský rozhlas. Při příležitosti oslav tohoto výročí byla 10. 2. 2011 ve Vatikánských muzeích zahájena výstava, dále byl vytvořen multimediální zpravodajský portál pořadů a vyjde kniha o historii vysílání Vatikánského rozhlasu.
Publikováno: 14. 2. 2011 18:00

Vatikán: U zrodu Vatikánského rozhlasu nestál nikdo menší než Guiglieimo Marconi, nositel Nobelovy ceny a spoluobjevitel bezdrátového vysílání, kterého  papež Pius XI. požádal, aby vybudoval rozhlasovou stanici pro stát Vatikán. 12. února 1931 v 16.30 hodin poprvé promluvil papež ke světu skrze rozhlas. Vedením nového rádia pověřil papež jezuity, kteří přinášeli informace z apoštolského paláce. Latina byla prvním jazykem vysílání z náboženské a vědecké oblasti, do roku 1939 však bylo rozhlasové zpravodajství rozšířeno na další jazyky (italštinu, angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu) a vysílací formáty.   

Současný ředitel Vatikánského rozhlasu a tiskový mluvčí Svatého stolce, jezuitský kněz P. Federico Lombardi SJ, zdůraznil význam rozhlasu ve svém pravidelném týdenním editoriálu pro Rádio Vatikán: "Guglielmo Marconi chtěl svým objevem především podpořit svobodu ve světě. Velkým úspěchem bylo, že svým objevem zachránil řadu lidských životů. Mám na mysli ty, kteří přežili různá lodní neštěstí a díky radiové technice mohli být zachráněni. A přesně před 80 lety založil papež Pius XI. s Marconiho pomocí Vatikánský rozhlas s cílem nabídnout církvi nový nástroj evangelizace. Obzvláště během druhé světové války se tato stanice ukázala velmi důležitým komunikačním prostředkem. Dodnes šíří Vatikán slova naděje všem národům světa."  Během let 1940-1946 odvysílal Vatikánský rozhlas přes milion oznámení o pohřešovaných a hledaných osobách a vykonal tak ohromnou humanitární pomoc.

Pravidelné vysílání v češtině bylo zahájeno krátce před komunistickým pučem v roce 1948 (první zkušební zaznělo 24. 12. 1947). Od roku 1970 je hlavním sídlem Vatikánského rozhlasu Palác Pio nedaleko baziliky sv. Petra. S téměř 400 spolupracovníky má Rádio Vatikán stejný počet zaměstnanců jako stát Vatikán obyvatel. A dá se říci, že je největším státním rozhlasem světa. 90% personálu jsou laici z 59 národů světa, 30% tvoří ženy. V současné době vysílá Vatikánský rozhlas pravidelně ve 45 jazycích a ve 38 jazycích publikuje internetové zpravodajství. Poslední velkou novinkou bylo zahájení vysílání v jazyce Kisuaheli a příležitostně v dalších afrických jazycích. Rádio Vatikán patří k nejstarším rozhlasovým stanicím světa a již několik desetiletí je také členem Evropské rozhlasové a televizní unie (European Broadcasting Union – EBU).

Vatikánský rozhlas je hlasem papeže a světové církve. Své poslání vidí v tom, že šíří učení katolické církve, podává informace o činnosti Vatikánu, přibližuje život katolíků na celém světě a reaguje na otázky světa z pohledu víry. Benedikt XVI. při své návštěvě Rádia Vatikán v roce 2006 řekl: "Smysl tohoto komunikačního prostředku vidím v pomoci rozvíjet velkou rodinu církve, která nezná hranic, do které patří všichni lidé všech kulturních a jazykových tradic a jsou si bratry a sestrami, a tak představují sílu pro dosažení míru."  P. Lombardi, ředitel Vatikánského rozhlasu, tuto myšlenku doplnil: "Náš hlas je zrcadlem bohatství a různosti církve ve světě. Rádio Vatikán tak reaguje na poslání církve, kterým je oslovovat všechny národy světa."

Při příležitosti 80. narozenin Vatikánského rozhlasu byla ve čtvrtek 10. února 2011 ve vstupní aule Vatikánských muzeí zahájena výstava s názvem "Kolem světa za 80 let: Vatikánský rozhlas 1931-2011."  Mezi vystavenými objekty jsou i technické pomůcky z různých období, které dokumentují technický vývoj rozhlasového vysílání. Dalším dárkem je nový multimediální zpravodajský portál, díky němuž mohou čtenáři webových stránek sledovat nejen aktuální vysílání a přímé přenosy, ale mohou také dohledat zpravodajství z uplynulých 80 let. Koncem září letošního roku vyjde kniha o historii vysílání Rádia Vatikán s názvem "Od megaherce ke gigabytům".

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022